Přidat článek mezi oblíbenéZasílat nové komentáře e-mailem Pravidla českého pravopisu!

Se stále se rozrůstajícím nešvarem neobratnosti v našem rodném jazyce a s často se objevujícími "novými" slovy, kterými nám někteří uživatele koření poradnu, jsem se rozhodl shrnout po částech pravidla českého pravopisu. Pravidla by měla být aktuální a doufám, že některým rozšíří jejich obzory!

Citace:

Kdy se píše i, í a kdy y, ý, stanoví tato pravidla:

1. a) Po písmenech h, ch, k, r, označujících tzv. (pravopisně) tvrdé souhlásky, se píše y (ý); např. hynout, hýbat, chytat, nachýlit, kynout, kýta, ryba, rýč; ťuhýk, měchýř, žákyně, rorýs; nohy, měchy, vlaky, hry; drahý, suchý, měkký, dobrý;

b) y (ý) se píše také po písmenech d, t, n, pokud se jimi označují souhlásky tvrdé [d], [t], [n]; např. dychtit, dýha, ty, týkat se, nynější, nýbrž; hrady, rudý, boty, stý, brány, věrný.

2. a) Po písmenech ž, š, č, ř, j a zpravidla i po c, která označují tzv. (pravopisně) měkké souhlásky, se píše i (í); např. živý, žít, široký, šíp, čistý, čípek, hřib, říkat, jitro, jízda, cizí, cítit; družice, sušit, lučina; muži, běží, kaši, sluší, oči, mlčí, bratři, dobří, hraji, mají, chlapci, vedoucí;

b) i (í) se píše také po písmenech d, t, n, pokud se jimi označují souhlásky měkké [ď], [ť], [ň] (které se jinak píšou s háčkem, jako ďábel, rtuť, kůň); např. divoký, dítě, tisk, tíseň, nitka, vnímat; Miladin, mladík, tetin, proutí, vinice, zedník; hadi, mladí, kosti, svítí, (na) kameni, nemocní.

3. Po písmenech b, f, l, m, p, s, v, z, označujících tzv. (pravopisně) obojetné souhlásky, se píše jednak i (í), jednak y (ý). O tom, kdy psát y (ý), platí tato pravidla:

1. V kořenech slov domácích se píše y (ý) ve slovech dále uvedených (a v jejich tvarech) a ve slovech, která jsou od nich odvozená nebo jsou s nimi příbuzná. (Výčet slov odvozených a jmen vlastních není vyčerpávající.)

by,bý: být (bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys, aby, bývalý, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit, bydliště, obydlí, bydlo (tj. příbytek, živobytí), dobýt, dobyvatel, dobytek, dobytče, dobytkářství, nabýt, nabývat, nábytek, obývat, obyvatel, obyvatelstvo, odbýt, odbyt, neodbytný, pozbýt, přebýt, přebývat, přebytek, přibýt, přibývat, příbytek, ubýt, ubývat, úbytek, zbývat, zbytek, zabývat se), obyčej (obyčejný), bystrý (bystře, bystrost, bystřina, Bystřice), bylina (býlí, býložravec, černobýl, zlatobýl), kobyla (kobylka, Kobylisy), býk (býček, býčí, býkovec), babyka; Bydžov, Přibyslav, Bylany, Hrabyně; Zbyněk.

Pozn. Ale bít (tlouct), bidlo (tyč, žerď).

ly,lý: slyšet (slyšitelný, slýchat, nedoslýchavý), mlýn (mlynář, mlýnice), blýskat se (blýsknout se, zablýsknout se, blýskavice, blýskavý, blyštět se), polykat (zalykat se), vzlykat (vzlyknout, vzlyk, vzlykot), plynout (uplynout, rozplynout se, rozplývat se, splynout, splývat, oplývat, vyplývat, plynulý, plyn, plynný, plynárna, plynoměr, plynojem), plýtvat, lysý (lysina, lyska, Lysá, Lysolaje), lýtko, lýko (lýčí, lýčený (tj. lýkový), lýkovec, lýkožrout), lyže (lyžovat, lyžař), pelyněk, plyš, slynout, plytký, vlys (vlýsek, vlysový); Volyně.

Pozn. Ale mlít, líčený (předstíraný, strojený), vlis (k vlisovat), lísat se, lišaj, lišej, ližina (trámec, podklad pod břemeno).

my,mý: my (zájmeno 1. os. č. mn.), mýt (mycí, myčka, umýt, umývat, umývadlo i umyvadlo, umývárna i umyvárna, pomyje, mýval, mýdlo, mydlit, mydlář, mydlina), myslit i myslet (mysl, myšlenka, pomyslit i pomyslet, pomýšlet, přemýšlet, vymyslit i vymyslet, vymýšlet, výmysl, úmysl, usmyslit si i usmyslet si, smýšlení, smyšlenka, smysl, smyslný, nesmyslný, průmysl, myslivec, myslivna, Nezamysl, Nezamyslice, Přemysl), mýlit se (mýlka, mylný, omyl, zmýlená), hmyz (hmyzí, hmyzožravec), myš (myší, myšina), hlemýžď, mýtit (mýtina, vymýtit, vymycovat), zamykat (odmykat, nedomykat, vymykat se, výmyk, přimykat se), smýkat (smyk, smýčit, smyčec, smyčka, průsmyk), dmýchat (rozdmýchat, dmychadlo i dmýchadlo), chmýří, nachomýtnout se (ochomýtat se), mýto (mýtné, Mýto), mykat (mykaný), mys, sumýš; Litomyšl, Kamýk.

Pozn. Ale mi (3. p. os. zájmena já), mít (být vlastníkem).

py,pý: pýcha (pyšný, pyšnit se, zpychnout, pýchavka, pych, přepych, Přepychy), pytel (pytlovina, pytlák, pytlačit), pysk (pyskatý, ptakopysk, Solopysky), netopýr, slepýš, pyl (opylovat), kopyto (sudokopytník), klopýtat (klopýtnout), třpytit se (třpyt, třpytivý, třpytka), zpytovat (jazykozpyt, nevyzpytatelný), pykat (odpykat), pýr (pýřavka), pýří, pýřit se (zapýřit se, pýřivý, čepýřit se), pyj; Chropyně, Pyšely; Spytihněv.

Pozn. Ale píchat (bodat), pisk (pískot; základ ptačího pera).

sy,sý: syn (synovský, synovec, zlosyn), sytý (sytost, dosyta, nasytit, nenasytný), sýr (syreček, sýrař, sýrárna, syrovátka), syrový (syrovinka), syrý (tj. syrový), sychravý (Sychrov), usychat i usýchat (vysychat i vysýchat), sýkora (sýkořice), sýček, sysel, syčet (sykat, sykot), sypat (sypký, sýpka, sypek, nasypat, násyp, násypný, osypaný, vysypat, zasypat, zásyp); Bosyně.

Pozn. Ale sirý (osiřelý), sirup, sirob, sípat (chraptět), sivý (šedivý).

vy,vý: vy (zájmeno 2. os. č. mn.), vykat, vysoký (vysočina, Vysočany, vyšší, výše, výška, výšina, povýšit, vyvýšit, vyvýšenina, zvýšit, převyšovat, Vyšehrad), výt (zavýt), výskat (výskot, zavýsknout), zvykat (zvyk, zlozvyk, zvyknout, zvyklost, navykat, navyknout, návyk, odvykat, odvyknout, obvyklý), žvýkat (žvýkací, přežvykovat, přežvýkavec, žvýkačka), vydra (vydří, vydrovka, Povydří), výr (pták), vyžle, povyk (povykovat), výheň, cavyky, vyza; Vyškov, Výtoň.

Pozn. Ale vír (krouživý pohyb vody nebo vzduchu), vískat (probírat se někomu ve vlasech), vít (vinout), vížka (věžička); Vizovice.

zy,zý: brzy, jazyk (jazýček, jazykozpyt, jazykověda, dvojjazyčný, jazylka), nazývat (se) (vyzývat, vyzývavý, vzývat, ozývat se); Ruzyně.

Pozn. Ale brzičko (je odvozeno příponou -ičko), zívat (únavou, touhou po spánku), nazívat se (mnoho zívat).

Po písmenech f, c se v základech domácích slov y (ý) nepíše.

Pozn. Vlastní jména, zvl. příjmení, se pravopisným pravidlům, a tedy ani pravidlům o psaní i (í) a y (ý) vždy nepodřizují; tak vedle Syrovátka je i Sirovátka, Zíval i Zýval, Zima i Zyma, Mlynář i Mlinář apod.

2. V předponě vy-, vý- se píše y (ý). Např. vyslechnout, vyvařit, vyvářka, vyzděný; výslech, výstava, výborný, výzkumný atd.

Pozn. Ale visutý (visící, např. visutá hrazda).

3. Přípony s y (ý) jsou nečetné. V převážné většině přípon u odvozovaných slov se píše i (í) měkké. Např. -ice (pravice), -ička (včelička), -ík (balík), -ín (vltavín), -ina (vzteklina), -inka (syrovinka), -írna (papírna), -íř (šermíř), -isko (letovisko), -iště (učiliště) atd.

4. V koncovkách podstatných a přídavných jmen se řídí psaní i (í) a y (ý) po souhláskách obojetných v zásadě podle toho, patří-li jméno ke vzoru tvrdému, nebo ke vzoru měkkému.

a) V koncovkách podstatných jmen vzorů muž, stroj; růže, píseň, kost; moře a stavení se píše vždy jen měkké i, í: učiteli, Francouzi, penězi, jeteli, košili, košilí, větvi, větví, větvích, obuvi, obuví, poli, polí, polím, polích, obilí, obilím; větvemi, stepmi, soukolími.

V koncovkách podstatných jmen vzorů hrad, žena a město se píše tvrdé y: duby, domy, stavby, lampy, slovy, mýdly kromě koncovky -ích v 6. p. č. mn. u některých podst. jmen vzoru hrad, např. lesích, sklepích, kostelích, a koncovky -ami v 7. p. č. mn. vzoru žena, např. ženami, vrbami.

V koncovkách podstatných jmen vzoru pán se píše měkké i v 1. a 5. p. č. mn.: lvi, holubi, orli, chlapi, psi, plazi; měkké i je také v koncovce 3. a 6. p. č. j. -ovi: chlapovi, psovi. Tvrdé y se píše ve 4. a 7. p. č. mn.: lvy, holuby, orly, chlapy, psy, plazy.

Pozn. Také podstatná jména vzoru hrad zakončená na c mají v koncovce -y, např. tácy, puncy, nespisovné placy, kecy aj.

b) V koncovkách přídavných jmen vzoru jarní se píše vždy jen měkké -í: holubí, sokolí, čapí, psí, soví, kozí, holubího, sokolímu, psích, kozími; cizí, ryzí ap. - V koncovkách přídavných jmen vzoru mladý se píše tvrdé -ý: veselý (člověk), bílý (mrak), veselým (hochem, hochům, ženám, děvčatům), veselých (hochů, hoších, žen, ženách, děvčat, děvčatech). V koncovce 7. p. č. mn. -ými se píše po m měkké i: veselými (hochy, chlapci, ženami, dětmi, písněmi, děvčaty).

Podobně je tomu i v koncovkách přídavných jmen přivlastňovacích, např. otcovým (bratrem, bratrům, kabátům, sestrám), otcových, otcovými.

V tvarech 1. a 5. p. č. mn. mužského rodu životného se píše -i, -í: veselí (hoši), hoši se vrátili zdraví a veselí (viz § 13 a násl.); otcovi bratři, Jiráskovi "Psohlavci", mladí manželé Novákovi.

5. Psaní -i a -y v 1. p. č. mn. přídavných jmen a v příčestích (v č. mn. minulého času a v jiných složených tvarech slovesných) slouží jako prostředek mluvnické shody přísudku, resp. doplňku s podmětem.

Platí zde tato pravidla:

A. 1. Je-li podmětem jméno mužského rodu životného v množném čísle, píše se v koncovkách příčestí a jmenných tvarů přídavných jmen -i.

Např.: Účastníci zájezdu se vrátili z hor do hněda opáleni. Nejlepší absolventi školy byli vyznamenáni. Naši přátelé nám dobře poradili. Zvědové přinesli důležité zprávy. Hoši se rozběhli bosi po louce.

Platí to i v případech, kdy je v podmětu užito podstatného jména mužského rodu v tvaru životném, ale označujícího věci neživé, např. Na dvoře stáli dva obrovští sněhuláci. Hadroví strašáci se kolébali ve větru.

Pozn. 1. Některých jmen mužského rodu se užívá v tvarech životných i neživotných, i když označují jen věci neživé, např. slanečci i slanečky, uzenáči i uzenáče, ledoborci i ledoborce, ukazatelé i ukazatele apod. Životné tvary podstatných jmen vyžadují ve shodných tvarech jmen přídavných a příčestí měkké -i, neživotné tvary tvrdé -y. Např. Uzenáči byli na skladě vedle Uzenáče byly na skladě. Mohutní ledoborci vypluli na pomoc vedle Mohutné ledoborce vypluly na pomoc. Na poradě byli zhodnoceni ukazatelé prosperity podniku vedle Na poradě byly zhodnoceny ukazatele prosperity podniku.

Pozn. 2. U některých jmen odpovídá rozdíl mluvnické životnosti a neživotnosti rozlišení významovému. Např. Unavení nosiči odpočívali, ale Železné nosiče zrezavěly. Podobně též: Zkušení vodiči velbloudů jsou nepostradatelní při cestách, ale Kovy jsou dobré vodiče tepla. Draci z pohádky strašili chlapce ve snu, ale Kovové draky letadel ležely připraveny v tovární hale.

2. Je-li podmětem jméno mužského rodu neživotného v množném čísle nebo jméno rodu ženského v množném čísle, píše se v koncovkách příčestí a jmenných tvarů přídavných jmen -y. Např. Motory automobilů se na znamení rozběhly. Počítače se staly součástí našeho života. Na poradě vedoucích pracovníků se stanovily nové výrobní programy. Učitelky nám připravily hezký výlet. Otepi slámy se vršily ve stoh. Bezručovy Slezské písně byly přeloženy do několika cizích jazyků.

Pozn. 1. Podstatná jména rodiče, koně, lidičky mají koncovky jako neživotná, avšak shodu jako jména životná: Svědomití rodiče by to nedopustili. Čtyři vraní koně táhli kočár (ale V tělocvičně nebyly koně připraveny).

Pozn. 2. Podstatné jméno den má v 1. p. č. mn. dva tvary: dny a dni; oba však mají pouze shodu jako jména neživotná: Dny (dni) se krátily. Uplynuly tři dlouhé dny (dni). Pouze u knižního a zastaralého tvaru dnové je shoda jako u podstatných jmen životných: Krásní dnové minuli.

Pozn. 3. Podstatné jméno dítě má v j. č. tvar středního rodu, ale v č. mn. tvar ženského rodu děti, a tedy i shodu v ženském rodě, např. Děti běhaly na pláži bosy. Všechny děti se shromáždily na školním dvoře.

B. Tvoří-li podmět několik souřadně spojených jmen, řídí se psaní -i nebo -y těmito pravidly:

1. Je-li mezi podstatnými jmény alespoň jedno rodu mužského životného, píše se -i. Záleží však i na postavení podmětu vzhledem k přísudku:
a) Předchází-li podmět před přísudkem, píše se -i vždy: Otec i matka šli večer do divadla. -- Režisérka filmu a autor scénáře měli největší úspěch. -- Tento hráč, ba celé mužstvo zklamali. -- Slepice, kuřata a kohouti utekli před psem. -- Žáci a žákyně, kteří mají výborný prospěch, byli veřejně pochváleni. -- Naši závodníci a jejich stroje budili zaslouženou pozornost. b)Následuje-li podmět za přísudkem, je možná shoda i podle nejbližšího jména několikanásobného podmětu, pokud je toto jméno v množném čísle:

Předmětem studia se staly kosatky a delfíni vedle Předmětem studia se stali kosatky a delfíni. -- Na koncert šly všechny žákyně, ale jen jediný žák vedle Na koncert šli všechny žákyně, ale jen jediný žák. -- V soutěži vystoupily pěvecké sbory i sólisté vedle V soutěži vystoupili pěvecké sbory i sólisté. Ale: Večer šli otec i matka (vedle matka i otec) do divadla.

2. Není-li mezi jmény v podmětu jméno mužského rodu životného, píše se -y (shoda je podle jména rodu mužského neživotného nebo podle jména rodu ženského):

Hřeben a žínka ležely na stole. -- Místní úřad a vedení podniku uzavřely prospěšnou dohodu. -- Elektrotechnická fakulta ČVUT a Dům techniky se dohodly na uspořádání dne otevřených dveří. -- Krávy i všechna telata byly očkovány. -- Po skončení výstavy se stoly, křesla a židle naložily na vůz a odvezly.

Pozn. 1. Je-li v několikanásobném podmětu několik jmen rodu středního a alespoň jedno z nich v čísle jednotném, píše se pak -y (shoda je jako u neživotných jmen rodu mužského a ženského): Kotě a kuře zůstaly na dvoře samy. -- Švédsko a Finsko podepsaly dohodu o kulturní spolupráci. -- Předsednictvo vlády a jednotlivá ministerstva přistoupily k přípravě vládního programu.

Pozn. 2. Vedle toho přídavná jména a příčestí mohou ovšem mít v přísudku i tvary jednotného čísla nebo množného čísla středního rodu, pokud to podmět umožňuje: Večer šel otec i matka do divadla. -- Na uspořádání dne otevřených dveří se dohodla Elektrotechnická fakulta a Dům techniky. -- Zítra budou očkována všechna telata i jalovice.

C. Mluvnická shoda se uplatňuje vždy tehdy, nabízí-li se mluvnický rod podmětu jako zřejmý a jednoznačný. Jinak nastupuje tzv. shoda podle smyslu a psaní -i nebo -y se řídí těmito zásadami:

1. Ve větách s podmětem vyjádřeným osobním zájmenem nebo tvarem pomocného slovesa píše se -i nebo -y podle toho, zda se vztahuje k osobám rodu mužského, nebo rodu ženského, tj. uplatňuje se zřetel k přirozenému rodu podmětu:

Co (my) jsme se vás s tím natrápily! (jde-li o ženy) -- Co (my) jsme se vás s tím natrápili! (jde-li o muže a v případech ostatních).

2. Ve větách s podmětem všeobecným (jímž se rozumí "někdo, lidé") je shoda vždy podle rodu mužského životného:

Zvonili poledne. -- Otiskli to v novinách. -- Utíkal, jako by ho honili. -- Všem školám! Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy žádá, abyste oznámili výsledky zkoušek nejpozději do jednoho týdne.

3. Ve větách s podmětem slovně nevyjádřeným má přísudek shodu

a) s podstatným jménem, které se vyrozumívá jako podmět na základě toho, že je ho užito v oslovení (vyjádřeném 5. pádem podstatného jména), které věta obsahuje. Např. Kam jste se, kluci, schovali? -- Vážené posluchačky, byly jste již informovány o změněném začátku našeho pořadu? -- To jste, děti, dělaly samy?

Pozn. Hlediska uvedená v 1. a 3.a) se mohou spojovat. Např. Co jste nám, děvčata, připravily (nebo připravila)?

b) podle přirozeného rodu podmětu ve větě předcházející; pak je mluvnický vztah přísudku k podmětu volnější. Např. Na sportovním soustředění se sešla samá děvčata; brzy se navzájem poznaly a prožily krásné dva týdny (vedle poznala a prožila);

c) s podstatným jménem, kterého je užito ve větě předcházející v jiném než 1. pádě.

Např. Vedoucí pomohl mladším chlapcům postavit stany, protože to nikdy nedělali (tj. chlapci).
Často to bývá zejména u výrazů vyjadřujících množství. Např. Stovky posluchačů se sešly na náměstí, aby slyšeli (nebo slyšely) oblíbené zpěváky. -- Miliony lidí se dnes spojily, aby zachránili (nebo zachránily) život na naší planetě. -- Většina pracovnic se rozhodla odejít ze závodu, našly si totiž lepší zaměstnání. -- Skupiny dobrovolníků pracovaly celou noc, aby vyprostili (nebo vyprostily) zasypané horníky.

D. Několikanásobný podmět obsahující jména živých bytostí různého rodu může být vyjádřen též nesouřadně (zejména s předložkou s). Pokud pak jsou příčestí a jmenný tvar přídavného jména v čísle množném, -i nebo -y se píše podle obdobných zásad jako při vyjádření souřadném:

1. Podmět předchází před přísudkem: Eva s Pavlem přišli pozdě (vedle přišla pozdě). -- Eva s oběma bratry přicházeli po cestě (vedle přicházela po cestě).

Jsou-li obě jména v čísle množném, je však možná i shoda podle jména v předložkovém pádě: Výletnice s průvodci se vrátili (nebo vrátily) k odpolednímu vlaku, jen studentky se svými instruktory byli pozváni (nebo byly pozvány) na večeři do chaty. -- Všechny ošetřovatelky včetně lékařů měli (nebo měly) plno práce. -- Děvčata s hochy cvičili bosi (vedle cvičila bosa).

2. Následuje-li podmět za přísudkem, je obvyklá shoda s prvním jménem (v 1. pádě): Vrátily se už výletnice s průvodci? -- Byly už pozvány studentky se svými instruktory?

Pozn. Nechápe-li se však 7. pád s předložkou s jako součást podmětu, ale jako výraz rozvíjející slovesný přísudek (příslovečné určení), nemá vliv na shodu: Dívky s hochy závodily (= dívky závodily s hochy), podobně Děvčata s hochy závodila (= děvčata závodila s hochy). V některých případech je ovšem možné pojetí obojí.

Písmeno "ě"

1. ve skupinách dě, tě, ně označuje výslovnost [ď, ť, ň] + [e]; např. dělat, mládě, na hradě, tvrdě; tělo, kotě, v plotě, krutě; něco, koně, ženě, věrně;

2. a)po souhláskách b, p, v, f označuje výslovnost [j + e]; např. oběd, pěst, věda, fěrtoch; hříbě, o lípě, hravě, na harfě; ve slovech, v nichž se ke kořenu počínajícímu skupinou je- připojuje předpona ob- nebo v-, se ovšem píše -je- (nikoli -ě-); např. objevit, objet, vjezd;

b) po souhlásce m označuje výslovnost [ň + e]; např. měď, měkký, jmění, měnit se, měsíc, město; umět, tamější (odvozeno od tam příponou -ější), soukromě; mě (2. a 4. p. od já). Tam, kde je souhláska [ň] nebo [n] i v jiném tvaru slova nebo v slově příbuzném, píše se mně; např. zapomněl (pomni), rozumně (rozumný), uzemnění (uzemnit), domněnka, domnělý (domnívat se).

Kdy píšeme s a kdy z?

I když jsou předložky a předpony "s" a "z" svým významem rozdílné, ve výslovnosti je velmi často nerozlišujeme.
Pravidlo o psaní "S" je zcela jednoznačné - se 7. pádem se pojí pouze předložka "s" ( např. s bratrem, s matkou, se synem,...)
Pravidlo o psaní "z" je také jednoznačné - výlučně s 2. pádem se píše předložka "z" (např. vstát ze židle, z postele, z doslechu, z města,...)
Dnes již málo používaný 4. pád si žádá jen předložku "s" (knižní výrazy - být s to, kdo s koho,...)
Předpona "s" - píšeme tam, kde sloveso s touto předponou má význam směřování dohromady(na jedno místo, k sobě,spolu - např. sejít se, sehnat, sepnout, shromáždit) a dále pak tam, kde sloveso s předponou má význam směřování shora dolů nebo z povrchu pryč (např. seskočit, svalit, sloupat, smýt,...)
Předpona "z" - píšeme tam, kde dochází ke změně stavu, uvést do jiného stavu (např. zčervenat) a v jiných případech.

Kdy píšeme ú a kdy ů?

Písmeno "ú" je historicky starým grafémem a zůstalo dodnes na začátku slov (např. úroda, únava, úloha, úřad,...) Toto označení délky zůstává i po předponě a na začátku druhého členu složeniny (např. neúroda, bezúčelný, trojúhelník,...)
Písmeno "ů", vzniklé hláskoslovně ze staročeského ó s postupnou změnou na "uo" a později psané nad sebe jako "ů", (dóm - duom - dům), stojí na jiném místě ve slovech a v koncovkách (např. vůle, zůstat, půjčit, hradům,...)
V cizích slovech se délka samohlásky většinou neoznačuje, i když často dlouze vyslovujeme (např. kultura, brožura, literatura,...), avšak pozor, v některých cizích slovech se délka označuje, ale rozdílně od daných pravidel (např. túra, manikúra, skútr, Bejrút,medúza,...)

Skloňování osobního zájmena "já"!

1. já
2. mne, mě
3. mně, mi
4. mne, mě
5. -------
6. mně
7. mnou

Konec první části Pravidel českého pravopisu!

Zdroje:

pravidla.cz
Čeština na dlani
Pravidla českého pravopisu FIN
Učebnice - Mluvnice jazyka českého pro I.ročník gymnázia - Milada Buriánková

Předmět Autor Datum
Výborný nápad, otázka je jestli to snažení bude mít odezvu :beer:
ficule 20.04.2008 17:12
ficule
Já si také myslím, že je to užitečná věc. Nicméně obávám se, že se to asi stejně mine účinkem... ti,…
RITCHI 20.04.2008 17:39
RITCHI
mám dotaz... "dvěma dětma" NEBO "dvěma dětmi" ????
nick 17.02.2010 14:35
nick
dvěma dětma - nikdy nekombinovat koncovky i,a
adr 25.05.2010 20:11
adr
Odpověď není správná.
Ludmila 02.01.2011 09:08
Ludmila
Zásadně dvěma dětmi.
Ludmila 02.01.2011 09:06
Ludmila
JAK NAPSAT VĚTU :SÝR SE VYRÁBÍ Z MLÉKA .NEBO SÝR SE VYRÁBÍ S MLÉKA.
BRENDA 13.10.2010 16:22
BRENDA
Sýr se vyrábí z mléka. :-)
MonikaW 27.10.2010 21:36
MonikaW
ja bych se jenom chtela zeptat jak poznám mekké souhlasky ad tvrdých?:-):-[
adelka.h. 09.01.2011 13:20
adelka.h.
To je zbytečné, třeba já jsem se z PČP nikdy nic nenaučil. "Česky" jsem se naučil, až když jsem zača…
navay 20.04.2008 20:37
navay
Ano, čtení knih je to nejlepší, od mého článku čekám, že se aspoň trochu nad sebou zamyslíme a dáme…
Zydy 20.04.2008 21:32
Zydy
Vyjma toho cypa souhlasím. Samozřejmě můj příspěvek je třeba brát s určitou nadsázkou ;-). Jen to (d…
navay 20.04.2008 21:43
navay
a také hecy, kecy, trucy, tácy...;-)
swal 25.05.2010 08:40
swal
Uf, a jak bude věta "N.natrix a V.berus se plazil:?: " Jsou tam podmětem užovky a zmije, hadi a nebo…
Hugo 21.04.2008 10:03
Hugo
Hugo, užovka i zmije jsou ženskýho rodu, takže tvrdý. Chápu, že jako chlapům je vám tvrdý Y sympatič…
Sharkie 21.04.2008 14:39
Sharkie
Jo řikaš že ženy si hraly{s tvrdym}a muži šli domu{s měkym}
lumoo 21.04.2008 17:13
lumoo
Měkkým... :-D
werča 21.04.2008 17:33
werča
omlouvam se Měkkým.
lumoo 21.04.2008 17:34
lumoo
Ta cela veta zni nejak divne ! :-D poslední
RG 31.05.2015 22:58
RG
To jo, jenže já já nepoužil český rodový název užovka ale vědecký Natrix. Kdybych použil např. "Zame…
Hugo 22.04.2008 07:49
Hugo
A teď babo raď, jakýho rodu je ve větě podmět? Hugo, Pravidla českého pravopisu nemohou vyřešit rod…
navay 22.04.2008 12:49
navay
Podle mě by se to nepravděpodobněji dalo vyřešit obojím způsobem (i/y). Češtinu sice nestuduju, ale…
werča 22.04.2008 14:24
werča
No werčo, nedá mi to, abych se na tomto místě do diskuze nezapojil. Tvůj příklad není nikterak kompl…
Apophis 23.04.2008 21:25
Apophis
No pro mě to taky není nic složitýho, ale když vidím občas úroveň dotazů a příspěvků... :-)
werča 25.04.2008 22:38
werča
na ulici pobíhali psi
na ulici pobíhaly ps 06.12.2011 10:19
na ulici pobíhaly ps
psi behaly
kuxca 23.09.2010 18:59
kuxca
psy běhali:-)
mike-š 21.03.2011 15:20
mike-š
Pěkná práce, taky nejsem snílek, který by věřil, že ti co to nejvíc potřebují, stráví pár minut oživ…
carlos 21.04.2008 10:12
carlos
Super, dobrej nápad. Ono by někomu stačilo aby si to po sobě ASPOŇ JEDNOU přečetl...
werča 21.04.2008 14:59
werča
To je pravda, když rychleji píšu, tak do textu taky nasekám nějaké chyby, ale vždy si to po sobě pře…
boaedon 22.04.2008 15:33
boaedon
Chybička jo :-)
werča 22.04.2008 15:36
werča
Pozor, zjistila jsem, že na googlu (když jsem zadala "pravopis") je možnost nainstalovat si toolbar,…
werča 01.05.2008 20:50
werča
Já teda nevím, ale mě by hanba fackovala, kdyby po mě měl pravopis kontrolovat nějaký počítačový pro…
RITCHI 02.05.2008 21:59
RITCHI
No vidíš, a v tomto krátkém příspěvku jsi udělal tři gramatické chyby....:)), ale jinak s tebou po o…
Apophis 02.05.2008 22:55
Apophis
Asi máme na celou věc trochu odlišný názor. Já si naopak nemyslím, že je menší zlo napsat "víli vyli…
RITCHI 02.05.2008 23:19
RITCHI
Souhlasim, čeština nikomu zatim neublížila a je to forma jak své vlastní prezentace, tak slušnosti k…
werča 03.05.2008 16:34
werča
Dobry den,chtel bych se zeptat jestli odpovidate hned?
aa 07.03.2010 16:58
aa
jo blbe hihi :x:
hihi 06.11.2012 18:28
hihi
Tady musím souhlasit s Ritchim, taky mě mnohem více vytáčí pravopisné hrubky než sem tam vynechaná č…
zuzi 06.05.2008 19:49
zuzi
Úplně souhlasím se Zuzi. Nějaká ta čárka mi taky nevadí, ale nesmí mě to bít do očí! ::)
boaedon 08.05.2008 19:41
boaedon
bomboví se píše jaky i y
Mucik 26.02.2010 10:32
Mucik
Záleží na tom, v jakém kontextu - v jednotném čísle bombový, v množném bomboví :)
MonikaW 27.10.2010 21:38
MonikaW
Dobrý den, prosím Vás, jaké I/Y se píše ve slově: p_chavka, dob_val pařez, dob_val uhlí, nab_t vědom…
ll 22.05.2010 12:11
ll
píchavka, dobýval uhlí, dobýval pařez, nabýt vědomosti, nabýt zkušenosti, dobýt hrad :)
MonikaW 27.10.2010 21:39
MonikaW
dobíval pařez:-D
dobíval pařez 06.11.2012 18:26
dobíval pařez
ubýt na váze
ubít na váze 06.11.2014 00:09
ubít na váze
Dobrý den, píše se: O malíři Mikoláši Alši nebo O malíři Mikoláši Alšovi ?? Děkuji
MonikaW 27.10.2010 21:37
MonikaW
Tak to by mě samotného také zajímalo. Vzhledem k tomu, že se jmenoval Aleš a ne Alš, napsal bych log…
RITCHI 13.11.2010 01:34
RITCHI
s Izraelem nebo s Izraelí
JaMi 11.12.2010 20:14
JaMi
KUS PO KUSE nebo KUS PO KUSU
hagri 03.08.2011 11:00
hagri
v kuse nebo v kuse
budalka 28.10.2014 12:41
budalka
Zdravím všechny nevíte jak si odůvodnit Radkovy učitelky? Prosím o odpověd a předem dík:-)
starostlivamama.cz 01.04.2013 18:44
starostlivamama.cz

To je zbytečné, třeba já jsem se z PČP nikdy nic nenaučil. "Česky" jsem se naučil, až když jsem začal více číst různé knihy a časopisy (samozřejmě se šupinatou tématikou ;-)). Prostě praktickou zkušeností. Pochybuji, že si nějaký desetiletý človíček přečte tento sáhodlouhý článek, než sem napíše příspěvek, tomu snad nikdo nevěří :-)?

2. a) Po písmenech ž, š, č, ř, j a zpravidla i po c, která označují tzv. (pravopisně) měkké souhlásky, se píše i (í)

Důležitá výjimka z tohoto pravidla (zvláště na Ostravsku) je slovo cyp, tak bacha, ať se tu neztrapníte, až ho budete chtít použít :-D. Samozřejmě jen do té doby, než vám to, jako mně, smázne uvědomělý moderátor :-P.

Ano, čtení knih je to nejlepší, od mého článku čekám, že se aspoň trochu nad sebou zamyslíme a dáme si více pozor a trošku nesouhlasím s praktickou zkušeností, některá pravidla se musíme naučit, ty nijak jinak nezískáme :-D A cyp byl vždy s měkkým a jen se říkal tvrdě, ale koukám, že jsou nějaká nová pravidla, i když wikipedia :-D Ale děkuji za rozšíření obzorů ;-)

Vyjma toho cypa souhlasím. Samozřejmě můj příspěvek je třeba brát s určitou nadsázkou ;-). Jen to (dle svého následování nehodného vzoru) beru tak, že kdybych měl puberťáckých 10-15 let, tak na to z principu (bacha, princypu by bylo špatně! :))) kašlu. Samozřejmě osvěta musí být a jsem rád, že se k tomuto nepopulárnímu kroku někdo odvážil.

Hugo, užovka i zmije jsou ženskýho rodu, takže tvrdý. Chápu, že jako chlapům je vám tvrdý Y sympatičtější a víc vám sedí k mužskýmu rodu, ale jako pomůcku si můžete pamatovat že všichni chlapi a jejich tělesný části nejsou pořád tvrdý, spíš naopak, takže jak jsou tam chlapi je to měkký I (ať je tam s nimi ženských kolik chce), ale když jsou to samotný ženský, je tam Y.

To jo, jenže já já nepoužil český rodový název užovka ale vědecký Natrix. Kdybych použil např. "Zamenis spp. se plazili/plazily"
Ten Zamenis je z latiny mužský rod(doufám), ale to nelatiníci nemohou vědět.
Ta užovka je zase ženská, ale laik zas neví, že Zamenis = užovka.
A krom toho, že Zamenis = ta užovka, platí taky že Zamenis = ten had.
A teď babo raď, jakýho rodu je ve větě podmět?

Podobný oříšek by byl:" Mai Ngoc Thach a Le Van Huy přijeli/přijely z Hanoje"

A teď babo raď, jakýho rodu je ve větě podmět?

Hugo, Pravidla českého pravopisu nemohou vyřešit rody cizích slov prostě proto, že ta slova nejsou česká a tudíž našim pravidlů neodpovídají. Na to jsou pravidla latinského, vietnamského, atd. pravopisu a jejich znalost je dána jen tvou znalostí daného jazyka a jeho pravopisu. A pokud ty věty nejsou v nějakém dalším kontextu, který by rody těch slov určoval, tak na tvou otázku není jednoznačná odpověď.
Nemluvě o tom, že "Zamenis spp. se plazili" nebo "N.natrix a V.berus se plazily" nikdy nikdo takto v normální větě nepoužije, protože takovéto nahrazení odbornými názvy tam postrádá jakýkoliv smysl.

Podle mě by se to nepravděpodobněji dalo vyřešit obojím způsobem (i/y). Češtinu sice nestuduju, ale mám výbornej základ. Po roce 1993 se v pravopise udály poslední změny a ty udělaly v pravidlech hroznej maglajz, plno věcí můžeš napsat obojím způsobem.
Záleží třeba i na tom, jestli dívky a psi běhali, nebo dívky se psy běhali/y. V prvním případě se to určuje podle obojího (dívky a psi) a tím pádem je tam měkký. V případě druhém se to dá pochopit dvěma způsoby: dívky byly se psy. Tím pádem jsou psi tak trošku "podřadní" a shoda se řídí podle ženského druhu. A nebo se to dá pochopit stejně jako v předchozím případě (dívky a psi) a napsat měkký. To je bordel, co? :-D:-D:-D

No werčo, nedá mi to, abych se na tomto místě do diskuze nezapojil. Tvůj příklad není nikterak komplikovaný, neboť podmět ve větě (viz základní skladební dvojice)musí být v 1. pádu, čímž nám jasně vyplývá, že to budou ty dívky a tedy v přísudku bude běhaly. Ti psi tam jsou v sedmém pádu, takže nemohou být zahrnuti do podmětu. Nejsem sice češtinář, ale jako učitel musím s jazykem často zacházet :-D a vím, že leckdy je to oříšek i pro profíky. Mnohem zajímavější mně přijde záležitost kolem Natrix sp. lezli/y.....a dalšími příklady z kombinovaných vět vědeckými názvy. Tady bych doporučoval poslat dotaz na stránky: index.php Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Vzpomínám si, že jsme takto řešili kdysi slovo indián/Indián a ani páni jazykozpytci neznali jednoznačnou odpověď. Jak ty děti máme potom učit ? :-D

Pěkná práce, taky nejsem snílek, který by věřil, že ti co to nejvíc potřebují, stráví pár minut oživením si ztracených vědomostí čtením článku, místo neustáleho vymlouvání se, proč píše tak či onak, když tohle jsou přece teraristické stránky. Ale jak píše Navay, není třeba se šrotit pravidla, stačí číst. Ze spousty příspěvků je patrná přímá úměra v psaném projevu a získanými vědomostmi. Ať si kdo chce, co chce říká, myslím, že čeština patří i sem;-).

Pozor, zjistila jsem, že na googlu (když jsem zadala "pravopis") je možnost nainstalovat si toolbar, pomocí kterého se vám vaše příspěvky pravopisně kontrolují (nebo by aspoň měly...) Tak jestli to někdo budete zkoušet, tak napište jestli to funguje...

Já teda nevím, ale mě by hanba fackovala, kdyby po mě měl pravopis kontrolovat nějaký počítačový prográmek... to bychom se taky mohli dočkat toho, že za nás bude počítač bude rovnou dělat všechno, a sami už se nebudeme umět ani podepsat. I když, na druhou stranu - gramotní čtenáři by při čtení příspěvků zase tolik netrpěli ;-)

No vidíš, a v tomto krátkém příspěvku jsi udělal tři gramatické chyby....:)), ale jinak s tebou po obsahové stránce samozřejmě souhlasím. Člověku snad ani nemůže vadit, když někdo zachybuje vysloveně v češtinářských lahůdkách (víly vily věnce, nevysoká vížka,...), ale dodržování základních pravidel, jako je shoda podmětu s přísudkem, vyjmenovaná slova a zjednodušeně řečeno čárka oddělující ve větě skupiny slov se slovesem, by mělo být samozřejmostí...

Asi máme na celou věc trochu odlišný názor. Já si naopak nemyslím, že je menší zlo napsat "víli vyli věnce", než vynechat někde ve větě čárku či tečku... Tvrdá a měkká y a i nejsou žádné češtinářské lahůdky, ale jsou základem českého pravopisu. Pokud někdo vynechá před že čárku, určitě mě to tak nenadzvedne, jako když vidím větu: "usadily se my na hadovy parazyti... poraťte"

Souhlasim, čeština nikomu zatim neublížila a je to forma jak své vlastní prezentace, tak slušnosti k ostatním. A proto si myslím, že kdo holt není schopný napsat čitelný příspěvek, tak v rámci veřejného blaha by mohli zkusit aspoň kontrolu pravopisu (pokud to teda funguje..)

Tady musím souhlasit s Ritchim, taky mě mnohem více vytáčí pravopisné hrubky než sem tam vynechaná čárka. Nevadí mi občasný překlep nebo chybka (někdy to tu zavání až známou "hnidopišinou" :-D ), ale věta Jag visoké terko má mýt...::) někdy si myslím,že to píší schválně.Jinak to ani není možné...

Zpět na články Přidat komentář k článku Nahoru