Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailemVyřešeno L. getula nigrita – společný chov

Tak jsem konečně dostal nabídku na tento nádherný poddruh getuly. Původně jsem plánoval jen 1.1 s tím, že bych je choval odděleně, teď bych rád spíše 1.2, jenže nastává tu problém, tj. další terárko(místo pro něj). Proto uvažuji zase jen o 2 teráriích (pro 1.0 a 0.2).
Terárko pro juv. 0.2 by bylo 60x30x40cm, krmení by probíhalo odděleně mimo terárium.
Je zde nějaké reálně riziko že by se stejně velké dobře krmené korálovky sežraly? Nebo myslíte, že by to mělo být OK? Co jsem tak pročítal články, tak se prý většinou kanibalita korálovek nadnáší, a že se tak většinou neděje, ale názory se různí. Tak prosím poraďte :-)

loading...
Předmět Autor Datum
Osobně bych zrovna u L.g. jedince choval zvlášt.
Danielh 05.10.2009 18:44
Danielh
Zrovna getuly a speciálně nigrity bych v tomhle ohledu nepodceňoval, není tak složité a drahé koupit…
krokodýl 05.10.2009 18:47
krokodýl
Dobře, a díky ;-). Ono je vážně asi lepší nic neponechad náhodě (páč náhoda je blbec) a raději uděla…
pandinus 05.10.2009 18:57
pandinus
Přesně tak, co člověk - chovatel, to názor. Slyšel jsem už lecos o ophiophágii getul obecně (píší se…
Epanterias 05.10.2009 21:57
Epanterias
Tak je fakt, že se to s tou hadožravostí getul prostě přepisuje, ale několik "nehod" znám. Problém j…
krokodýl 05.10.2009 22:35
krokodýl
toto je moja splendida ktora nepohrdla alternickou a bez zavahania ju zozrala zaziva. [IMG_0284.JPG]…
Tommy 05.10.2009 23:06
Tommy
Z mojí zkušenosti zase můžu potvrdit klasickou hadožravost u jednoho samce californie. Jednalo se o…
Vladěk 06.10.2009 15:08
Vladěk
Chov jednotlivě je bezpečnější bez diskusí, k tomu není co namítat. Já nepovažuji getulusky za o nic…
Epanterias 06.10.2009 20:49
Epanterias
On je problém hlavně v tom, že ať to chovatel udělá cokoliv, tak se to vždy může zvrtnout, protože p…
krokodýl 06.10.2009 21:23
krokodýl
Přesně tak, souhlasím. Chtěl jsem jednak maličko očistit pověst getul a zároveň poukázat na to, že c…
Epanterias 06.10.2009 21:45
Epanterias
Nechci aby to vypadalo že chytám za slovo, ale přesně jak uvádíte: S názorem; že u getulusek se obje…
Vladěk 07.10.2009 14:44
Vladěk
a snad možná ???pyromelány???. To nééé, to jsou sice klasické ještěrkožravky, ale jinak celkem nevi…
krokodýl 07.10.2009 15:11
krokodýl
Hmm, ...špatně jsem je odhadoval :-):-/.
Vladěk 07.10.2009 15:27
Vladěk
Nevím, nechci se přít, pouze na základě několika případů zkrátka nepaušalizuji. Znám skutečně řadu c…
Epanterias 07.10.2009 21:20
Epanterias
Zdravím, přečetl jsem si podrobně celé vlákno a právě přemýšlím o stejném problému chtěl bych dát do…
Kubrt 11.03.2010 19:24
Kubrt
Prosím zná někdo odpověď děkuji
Kubrt 13.03.2010 20:35
Kubrt
Určitě tam dej pár, kdyby z toho něco bylo, je to dobrej pocit, když odchováš mladý. Nikdy jsem 2 si…
MadMike 14.03.2010 07:32
MadMike
ale podle mě nemá smysl chovat dva hady v jednom teráriu, když to není pár Má Miku:-D. Já mám pokup…
Arutha 15.03.2010 20:24
Arutha
Já chovám sinalojky dokonce 1:2 v jednom terárku.Nikdy s tím nebyl žádný problém,krmím samozřejmě zv…
mmajuska 14.03.2010 08:31
mmajuska
Já mám dvě samice L.t.campbelli a L.t.sinaloe pohromadě a taky v pohodě:-) Mexicanu chovám zvlášť a…
Tess 14.03.2010 09:53
Tess
Všem Vám moc děkuji za odpovědi. Moc jste mi potěšili že je to možné je to supr už začnu schánět dru…
Kubrt 15.03.2010 20:15
Kubrt
je to sice trochu mimo téma ale nečekáte tebo nemáte teď někdo mladé nigrity? v inzerci jsem našel p…
canis.dei 06.07.2011 21:23
canis.dei
Mám týden stará mládata, musím je rozkrmit a kouknout na pohlaví, případné dotazy prosím do SZ nebo…
pavluch 06.07.2011 21:48
pavluch
a opět trochu mimo jelikož jinou vhodnou diskuzi jsem nenašel... v přírodě žerou skoro všechno co se…
canis.dei 19.10.2011 16:56
canis.dei
Mám osobní zkušenost u L.g.californiae.Zkoušel jsem jim křepelčí vajíčka dávat a brali bez problémů.…
eunectes 19.10.2011 17:50
eunectes
Zase trochu zneužiju tudle diskuzi a zeptám se jak velká by plus mítus měla být 8 měsíční nigrita ..…
canis.dei 15.02.2012 13:14
canis.dei
A já se chci zeptat zda je někdo u nás chová a odchovává?
Majky_Tom 06.09.2013 12:08
Majky_Tom
Druhý rok po sobě se zadařilo, tentokrát 13 vajec.. :-)
Majky_Tom 15.04.2015 19:41
Majky_Tom
Zdravím, takovouto korálovku sháním, kdyby byly mladé, určitě bych si jednu vzal. Kontakt: HadzAngba… poslední
HadzBrna 26.06.2016 12:09
HadzBrna

Přesně tak, co člověk - chovatel, to názor. Slyšel jsem už lecos o ophiophágii getul obecně (píší se o tom horory), ale z vlastní zkušenosti to nemohu potvrdit. Choval jsem jak tria, tak páry roky spolu a nikdy jsem nepřišel o jediné zvíře. V současné době mám v chovu tři různé formy getul, všechny společně v párech. Za nejproblematičtější považuji L.g."brooksi" (obecně řazené k L.g. floridana - přírodní aberace označované jako brooksi phase, jak už jsem tu kdysi psal), které se skutečně dokáží napadat bez rozmyslu. Ovšem i to má háček, pokaždé, kdy se chovají jak smyslů zbavené je krmení, tedy když je nádrž prosycená pachem hlodavců. Nenapadají se mimo krmení. Stejně tak l.g. californie v přírodní i aberantních formách se mi nikdy nechytily a pokud došlo ke konfrontaci tak zhruba v podobných situacích, jako se při krmení napadnou guttaty či obsolety. Osobně je nepovažuji za víc problematické než jiné užovky, jelikož nejkritičtější je právě samotné krmení, což lze řešit krmením odděleně, nebo pod dozorem jak praktikuji já. Naopak mám negativní zkušenosti s tzv. "bezpečnými" korálovkami, kterým se ophiophágie nepřipisuje, nebo jsou o ní jen okrajové zmínky. Přišel jsem o samici L.t.campbelli apricot vinou její sestry (lépe řečeno vlastní vinou, že jsem je nezkontroloval, jak jsem zvyklý a než jsem to zjistil, sestřička měla čtvrtinu příbuzné v sobě). Bez impulsu způsobeného předložením potravy jsem viděl pozření sourozence u L.mexicana mexicana, stejně tak u L.alterna "blairi". Obdobně bylo okamžitě napadeno mládě L.t.campbelli po přidání do ubikace s o pár týdnů staršími L.t.nelsoni. Jak dokáže korálovka naložit s jiným hadem jsem si vyzkoušel i při pokusném nabídnutí defektní guttaty mláděti L.t.sinaloe, která jí popadla naprosto bez rozmyšlení za krkem a začala do sebe soukat, po pár minutách bylo vyřízeno. Podotýkám, že sinaloe se chovají běžně společně. U zmiňované L.g.nigritus nemám potíže se společným chovem, resp. agresivitou mezi jednotlivými zvířaty vůči sobě samým. Osobně bych rozlišoval ophiophágii od pozření sourozence nebo jiného hada při krmení. Mockrát došlo k takovým případům mezi hady, jež nelze považovat za "hadožravé", stačilo, aby jeden pomaleji polykal společně drženou potravu (cenchrie, heterodoni, thamnophisky, vipery a mnoho dalších).

Tak je fakt, že se to s tou hadožravostí getul prostě přepisuje, ale několik "nehod" znám. Problém je, že dopředu netušíme, který jedinec tu tendenci má a často ani, co je vlastně příčinou. Nedávno jsem přijel po týdenní dovolené domů a našel jsem poměrně čerstvě uškrceného (ale nebyl tam vidět ani pokus o pozření) samce carinaty. Do té doby bezproblémové soužití (cca rok), krmeny byly týden před nehodou. Někteří chovatelé se s tím setkávali (a varovali), jiní je chovají bez problémů léta pohromadě v páru (i u nás v akva a moje byly jejich potomci). Prostě, pokud chce mít člověk nějakou jistotu, tak je lepší oddělený chov.

Z mojí zkušenosti zase můžu potvrdit klasickou hadožravost u jednoho samce californie. Jednalo se o zvíře F1 generace (od I.Reháka). Po celou dobu chovu (takřka celá devadesátá léta) jsem musel držet obě pohlaví odděleně a samce přidávat jen k páření. Vždy, když jsem je na jaře zkoušel dávat do společné nádrže, a samice nebo samec nebyly připraveny, začal samec samici doslova honit po terariu a napadat jako kořist. Kolikrát jsem je musel od sebe odtrhávat. Štvalo mi že samici v takovém případě vystresoval na tolik, že jsem se mohl pokusit opět ji přidat k samci až po několika dnech. Samec byl dokonce takovej ,,parchant" , že mi samici několikrát napadl a začal polykat i bezprostředně po odpáření. Takže jsem u nich musel být vždy přítomen páření, připraven zakročit. A vždy okamžitě po odpáření zvířata oddělit. Pokud bych je nechal přes noc pohromadě, jsem přesvědčen že bych ráno na 100% v terárku našel jenom nažraného samce. A ikdyž si myslím že celej problém kanibalismu byl v tomto konkrétním případě jen víceméně ze strany samce, obecně si myslím že getulusky patří mezi klasické hadožravé hady, a já osobně bych se obával chovat jakékoli getulusky pohromadě.
PS: před více jak deseti lety, když jsem ještě choval 1,1 L.get.holbrooki se mi vzájemně taky napadali. Takže jsem je taky choval odděleně.
Jinak v zásedě nejlépe to vyjádřil Krokodýl.

Chov jednotlivě je bezpečnější bez diskusí, k tomu není co namítat. Já nepovažuji getulusky za o nic víc hadožravější než jiné korálovky, za předpokladu, že je k nim umístěný had jiného druhu. Co se týká útoků, mám po letech pocit, že se konkrétně u getul dá hadožravost ovlivnit. Aktivně zkrmováním jiných, třeba defektních hadů (byť z dobré víry, že hadům předkládáme to, co mohou ulovit v přírodě), mám ověřeno, že takto navyklí hadi reagují jinak. Přilepšovat tímto druhem potravy není u zvířat s nimiž počítáme do reprodukce rozumný nápad. Za druhý, pasivní, považuji právě chov v separaci. Možná se jedná jen o dojem, nicméně mi připadá, že mláďata chovaná pospolu od útlého věku se v dospělosti nenapadají, resp. nejsou tam tak časté konfrontace jako u jednotlivě držených zvířat. To co popisujete mám nyní u 0,1 amelano L.g.californiae. Jako společně chované mládě se nijak agresivně nechovala. Bohužel bylo třeba ji oddělit pro zdravotní problémy a ponechal jsem ji takto v izolaci přes rok. Nyní se jeví jako silně útočná a napadající jiné hady bezprostředně po přidání. Okamžitě po zákusu začíná "kořist" škrtit. Za celou dobu chovu getul je toto u mě první případ takového chování, mimojiné právě proto, že poskládané páry nebo tria nerozděluji a i zimování tráví společně. Svůj názor určitě nikomu nenutím, přesto, že obdobné podezření mají i další chovatelé. Jak už se v minulosti psalo, stačí, aby chovatel napsal větu "v mém chovu" a nelze mu nic upřít, jelikož co chovatel, to skutečně jiné podmínky, jiný přístup, jiné zkušenosti a techniky. Nicméně vycházím ze své praxe s chovem řady lampropeltisek a v getulách nevidím zdaleka takové odlišnosti, jak jsou prezentovány. Výjimky v ojediněle agresivních jedincích, případně samice požírající vlastní snůšky se skutečně dají najít v řadě jiných druhů. Fotografie představující getuly polykající hady jiných druhů nedokazují nic víc, než že jim nečiní problém je přemoci a skutečně pozřít, resp. že v přírodě činí určitou část jejich potravy. Navrch se díky "provařenosti" getuly častěji fotí. Většina fotografovaných situací je zinscenována převážně v teráriích (zkrmovanými hady jsou nejčastěji guttaty, obsolety, pituophisky a další zejména v Americe dobře dostupné druhy). Za příklad stačí uveřejněná fotografie s alternou. Nikdo, kdo nemá zájem něco obdobného nafotit a nebo nehodlá zdokumentovat zkrmení neduživého a nežeroucího defektního mláděte, je rozhodně neumístí do stejné ubikace. Na druhou stranu si lze na tom samém místě ovšem představit jiné druhy rodu lampropeltis, koneckonců stačí pohledat na netu. Pomalu začínám litovat, že jsem nedokumentoval žádnou ze mnou výše popsaných situací, asi by to mělo větší váhu, než pouhá slova. Ovšem jak zaznělo v úvodu a co nelze zpochybnit: pokud si chce být dotyčný jistý tím, že o žádného z hadů nepřijde, neexistuje žádné bezpečnější řešení, než navrhovaný chov v separaci.

On je problém hlavně v tom, že ať to chovatel udělá cokoliv, tak se to vždy může zvrtnout, protože příroda a náhoda (často spíš nehoda) je prostě nevyzpytatelná a to co funguje 100% jednomu, může jinému selhat. Já choval z getul jen splendidy a v práci kalifornky, obojí společně a fungovalo to, ostatní druhy chované u mě nebo v zoo jsme chovali spíše pohromadě, samostatně jen marody apod. a problémy podobného rázu jsme nezaznamenali, ale jiní ano. Jako problematické druhy bývají označovány některé poddruhy getul, případně getuly obecně, mexikány a campbellky, ale u všech zmiňovaných jsou časté bezproblémové společné chovy. Je to dost zapeklité a těžko to jednoznačně rozetneme.

Nechci aby to vypadalo že chytám za slovo, ale přesně jak uvádíte: S názorem; že u getulusek se objevuje hadožravost až poté, co jsou po nějakou dobu chovány samostatně, jsem se setkal už X krát (naposledy mi to tvrdil na burze V.Hraběta).
A to je právě ono:
Pokud tedy na tomhe pravidle opravdu něco je, pak se jasně ukazuje že getulusky jsou více hadožravé než jiné druhy korálovek. U druhu triangulum jsem neslyšel že by se jejich hadožravost dala vyprovokovat jakýmkoli oddělováním a zpětným dáváním k sobě.
Nehledě k tomu že už jsem slyšel i o X případech getul nebo mexican kdy k pozření mezi společně chovanými zvířaty došlo z ničeho nic, až po X měsíčním nebo i letitém společném chovu.
Já osobně (možná špatně) pokládám za klasické hadožravé druhy z častěji chovaných korálovek; getulusky, mexicany, a snad možná ???pyromelány???.

Nevím, nechci se přít, pouze na základě několika případů zkrátka nepaušalizuji. Znám skutečně řadu chovů nejrůznějších forem, mutací i poddruhů, abych nehovořil jen o sobě, kde je chovatelé mají pospolu a nic takového nezaznamenali a jednoduše převažují nad zmiňovanými výjimkami. Ani u triangulumek, ani u getul není strava tvořená z hadů na 100%. Ono když to vezmeme do důsledku, tak v přírodě se také musí pářit, klást vejce a tudíž se nemohou zabíjet na potkání. Stejně jako nelze považovat za normální, aby se tam ještě kladoucí samice otočila a požírala vlastní vejce, jak už jsem také slyšel. Nežijí tam spolu i když s největší pravděpodobností na určitých místech spolu bezpečně zimují ve větších množstvích jako jiní hadi. Jaký dopad by měla hadožravost adultních jedinců na juvenilní zvířata na konkrétní lokalitě se lze jen domnívat. S tím jde ruku v ruce fakt, že v přírodě se na páření nepotkávají stejně velcí jedinci, ale může tam pářit 1,4m dlouhý samec sotva metrovou samici, což už v teráriu pokládáme za podstatný velikostní rozdíl. Dokud nebudeme znát přesný důvod, proč dojde k napadení, pak hodnotíme pouze vzniklou situaci. Nikdy nic není bezdůvodně. Je jasné, že pokud někdo třeba vynechává krmení, drží spolu zvířata různých velikostí a nebo krmí bez dozoru, říká si jasně o průser. Jinde dojde k usmrcení i bez těchto příčin, nebo alespoň z našeho pohledu nám není jasný důvod. Na opačnou stranu lze uvést příklady soužití californií nebo jiných getul s jinými druhy, byť třeba jen za účelem páření i když i to je nutné někdy poměrně dlouhou dobu. Sám jsem si vyzkoušel takový chov s L.t.nelsoni, samicemi guttat a sinacornů. Vše probíhalo naprosto bez potíží, přestože zvířata měla od sebe i větší velikostní rozdíly. Dost možná je to tedy opravdu v určitých jedincích a konkrétních situacích. A určitě není bez zajímavosti, že když jsem před lety hledal fotografie právě zachycující takové chování, pak fotky z terárií jasně ukazovaly že primát v hadožravosti drží getuly. Ale fotografie byly až na pár výjimek všechny z terárií a měly stejný scénář...getula vs. cornsnake, getula vs. bullsnake atp. Když jsem se tím prodral a hledal fotky z přírody, našel jsem ojediněle pár fotek getul požírající crotalusy, ale kupodivu dominovaly fotografie triangulumek žeroucích jiné hady. Opravdu lituji, že nemám fotografie, kdy jsem pokusně předkládal některým jedincům L.t.sinaloe, L.alterna i jiným defektní guttaty a nechtěně nelsonkám málem předhodil campbellku. Zkuste si to doma. Budete překvapeni. Mimochodem pyromelany jsem byl rád, že mi vůbec žraly, natož, aby se žraly mezi sebou. Jak tehdejší L.p."woodini", tak infralabialis si dávaly samy od sebe často pauzy, že bylo navýsost jasné, proč tak pomalu rostou. Nechci tvrdit, že getuly nejsou hadožravé, jen se prostě domnívám, že to s nimi není tak hrozné, jak je všude prezentováno. Já osobně jim věřím jen o maličko méně než jiným lampropeltiskám. Mnoho úspěchů a co nejméně nehod přeji všem;-)

Zdravím, přečetl jsem si podrobně celé vlákno a právě přemýšlím o stejném problému chtěl bych dát do jednoho terárka dvě Lampropeltis triangulum sinaloe, jak tu čtu tak je to možné ale nechci to na chov. Je lepší dva samce nebo dvě samice a nebo je nutné mít pár, aby nedocházelo ke zmiňovenému problému ? Jaká je šance u tohohle druhu, že budu mít dva v jednom ? Chci sehnat přibližně stejně velký kousek jako už mám.

Určitě tam dej pár, kdyby z toho něco bylo, je to dobrej pocit, když odchováš mladý. Nikdy jsem 2 sinalojky stenýho pohlaví v terárku nechoval, takže ti těžko můžu říct, jestli to bude OK, ale podle mě nemá smysl chovat dva hady v jednom teráriu, když to není pár - přinese ti to jen problémy s krmením, nic víc.

Mám osobní zkušenost u L.g.californiae.Zkoušel jsem jim křepelčí vajíčka dávat a brali bez problémů.Byla to docela psina,když na ně útočili a vajíčka se kutálela.Pak kolem nich udělali smyčku a opřeli si je o Tělo,pak už vajíčka do sebe natlačili.Ovšem u mě se jednalo o krmení dospělých hadů.Mláďata nevím,ale asi křepelčí do sebe nedostanou.Zkusil bych vajíčka andulek,korel nebo některých menších ptáků.:-)

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru

loading...