Substrát

Záleží také na druhu hada, můžete používat i čistou rašelinu, ale to je pro vlhká terária (psohlavci, krajty zelené atd.), kde potřebujeme udržovat vyšší vzdušnou vlhkost. Pro většinu druhů běžně chovaných hadů (užovky, korálovky) vyhovuje spíše právě zmíněná směs písku s rašelinou v různých poměrech. I užovky silně vázané na vodu (Thamnophis, Nerodia, Natrix) většinou nesnášejí trvale vlhký substrát.Dřevěné štěpky jsou také vhodné, ale spíše k větším hadům (hroznýši, krajty), u kterých občas potřebujem vyšší vlhkost, vypadají estetičtěji než noviny a snadno se mění v případě znečištění. Neobával bych se u výše uvedených přírodních (přirozených) substrátů, toho, že by způsobily v případě pozření ucpání střev. Hadi v přírodě také nemají kořist na novinách. Více bych se obával spíše u lignocelu, který je vláknitý a snadno se může stát, že zvíře pozře "chuchvalec" a ten může vlivem vlhkosti nabobtnat. Stejně tak bych používal do směsi substrátu "zahradnickou" rašelinu a ne vláknitou.

Tak tady musím trochu oponovat Můj názor je takovej, že s tím nebezpečím ucpání střev je to právě naopak. Dřevěné štěpky jsou nebezpečnější a to hlavně u velkých hadů, kteří jsou schopni štěpky spolu s kořistí pozřít. Had nedokáže dřevo strávit a pak může dojít k onomu zneprůchodnění střev. Proto když už chovatel tento podklad pod hada má, při krmení dává pozor aby had s kořistí nepozřel i nějakou tuto štěpku a viděl jsem i případ kdy je chovatel během toho kdy had polykal kořist, pinzetou odstraňoval.
Naopak Lignocel je v tomto ohledu o poznání bezpečnější a nikdy jsem neviděl ani jsem to nějak nepochopil, že lignocel "chuchvalcovatí" je pravda, že sem tam se v něm objeví jakési vlákno, ale to se dá jednoduše odsrtanit a nehledě na to že to není dřevo a i při pozření v pohodě projde trávicim traktem

Hadi v přírodě také nemají kořist na novinách.

Ano to je jistě pravda, ale argumenty tohoto typu, asi žádného chovatele neuklidní, protože každej chovatel ví, že maj hadi v přírodě docela těžkej život a toho by chtěl asi každý svého chovance ušetřit
Navíc je docela vysoké procento mortality hadů ve volné přírodě (nemoci, predátoři atd.), a třeba jen zlomek mláďat se dožije dospelosti a ani dospělej jedinec nemá vyhráno.

Ale abych se vrátil k tomu substrátu, za sebe bych doporučil Lignocel ,dle mého se s ním dá pohodlně regulavat vlhkost a co se týče udržování hygieny tak tam je bezkonkurenční.
Ale uznávam, že to je věc názoru a osobních zkušeností

Lignocel je děsný svintvo, ten vůbec nepoužívej, už na to doplatilo mnoho chovatelů, nebo lépe jejich chovanců. On člověk co nikdy neviděl zvíře při pitvě, právě kvůli lignocelu nepochopí co může způsobit.
Ideální je rašelina, případně rašelina s písekm. Pro velké hady štěpky, oblázky nebo ještě líp dlaždice, ty jdou použít všude. Pro stromové a vlhkomilně se mi jako nejlepší osvědčil jen čistý živý rašeliník.

Lignocel je děsný svintvo, ten vůbec nepoužívej, už na to doplatilo mnoho chovatelů, nebo lépe jejich chovanců. On člověk co nikdy neviděl zvíře při pitvě, právě kvůli lignocelu nepochopí co může způsobit.
Ideální je rašelina, případně rašelina s písekm. Pro velké hady štěpky, oblázky nebo ještě líp dlaždice, ty jdou použít všude. Pro stromové a vlhkomilně se mi jako nejlepší osvědčil jen čistý živý rašeliník.

No jak jsem napsal, je to věc názoru a osobních zkušeností.
Taky to zde neprezentuju jako jedinej správnej substrát, ale jako pouze svůj názor kterej vychází pouze z mých zkušeností a kterej se mi osvědčil u hroznýše a krajty.
Než jsem začal pro jistotu praktikovat krmení hadů ve vaně, měl můj hrozna po pozření kořisti plnou tlamičku lignocelu a nikdy nebyl žádnej problém. Ale přiznávám, že toto byl ten hlavní důvod (a taky že mě prudili výkali kořisti v terárku) proč jsem ke krmení ve vaně přistoupil.
A taky je pravda, že jsem u žádné pitvy hada nebyl, ale mám známého na veterině a ten mi tvrdil, že hada jehož příčina smrti byla zneprůchodnění střev tam už několikrát měli a párkrát byli na vinně právě dřevěné štěpky o lignocelu se nezmínil a z toho vycházim.
A já si ani nějak nedokážu představit jak by to lignocel kterej se drolí i když navlhne mohl způsobit .
Navíc s pískem mám jen negativní zkušenost protože se hadovi na břiše zachytával pod šupiny a tak sem ho hned zamítl.
Znova opakuji, že je to pouze můj osobní názor a tudíž nemusí být pro nikoho směrodatnej

Mimochodem, bylo by dobré nějak upřesnit proč je lignocel svinstvo, páč napsat jen "lignocel je svinstvo" je celkem jednoduchý, ale popsat nějak srozumitelnou formou jak tedy lignocel škodí by nebylo od věci
Klidně a rád se nechám poučit

Nebaví mě stále něco psát a vysvětlovat, přečti si třeba tuhle starší diskusi http://www.ifauna.cz/rubriky/mdiskuse/show.php?tema =9125&r=3&m=1466&page=25
třeba z toho něco pochopíš, ono totiž nevm proč zvířeti lignocel jakoby ve střevech a žaludku zůstává a naustále se hromadí až je to jednou neúnosné, navíc pokud ho zvíře pozře v suchém stavu má tu nepříjemnou vlastnost, že nabyde na objemu v žaludku. Navíc s tímto substrátem se zvíře v přírodě setkat nemůže, narozdíl od všeho ostatního co jde pod zvíře dávat.

Bože, bože opět ten "argument" o volné přírodě .
To s tím usazování v žaludku a střevech to je holej nesmysl, protože silné žaludeční šťávy hada by si s lignocelem, narozdíl od dřevěné šťepky, bez problému poradili. Toto by bylo možné jen pokud by jiné zdravotní komplikace způsobovali špatné fungování orgánů a tudíž třeba nedostatečné trávení.
Ale ten odkaz si samozřejmě prostuduju .

P.S. Nechme to být, kolega kterej se ptal v původním dotazu si to přečte a jistě si udělá svůj obrázek a podle něj se pak zařídí .

Mám pocit, že lignocel je vlastně kokosové vlákno (opravte mě jestli se pletu) a to ne ní na strávení o nic snazší než dřevo. Ucpání střev může způsobit prakticky všechno, co se může dostat do střev. Mě se ale za cca 16 až 17 let nestalo, aby had spolykal s potravou nějaký přírodní materiál a měl nějaké potíže. Ucpání střev je často způsobeno něčím jiným než použitým materiálem. Zdravému zvířeti by to nestravitelné v 99% prošlo a vytrousil by to. Argumenty o životě v přírodě mi přijdou na místě, proč se oháníme přirozeností u světla, tepla, vlhkosti atd. a u substrátu bychom měli dělat výjimku. Lignocel je sice také přírodního původu, ale ještě jsem nikde jeho vrstvu v přírodě nenalezl. Spíš bych řekl, že zde funguje jakási masáž mozku o tom nejlepším, co nám může být nabídnuto. Lignocel je prodejní artikl a jako takový je ho třeba prodávat. Já osobně využiju raději pro mne dostupnou rašelinu, která je ve větším množství vcelku levná (oproti lignocelu) a splní ty samé požadavky (jako lignocel) a vzhledem k vyšší kyselosti je stejně "čistá" a stejně snadno z ní odstraním trus jako z lignocelu. Ne vše, co je propagováno prodejci tera potřeb, je nutně to nejlepší, ale rozhodně nejdražší. Kdo mi dokáže přesvědčit, že lignocel je v něčem lepší substrát než rašelina nebo její směs s pískem (dle druhu hada), sehnal výrobcům lignocelu nového odběratele.

Žádná masáž mozku o tom nejlepším. Jestli jsi pozorně četl co jsem napsal tak sis zajisté všiml, že jsem napsal toto:

Taky to zde neprezentuju jako jedinej správnej substrát, ale jako pouze svůj názor kterej vychází pouze z mých zkušeností a kterej se mi osvědčil u hroznýše a krajty.

A taky jsem několikrát napsal, že prezentuju pouze svůj názor a je na každým, jestli se s ním ztotožní či nikoliv, v žádném případě nikomu nic nenutim
To s tím suplováním přirozeného biotopu máš jistě pravdu. Já měl na mysli především ty negativní věci co na hada ve volné přírodě číhají.
Abych to nějak srozumitelně ukončil, když odpovídam na dotaz tak doporučuju co se mi osobně osvědčilo a o čem si myslím, že je dobré. A lignocel prostě doporučim s klidným svědomím. Toť vše

P.S Navíc ty jsi byl první kdo napsal:

Více bych se obával spíše u lignocelu, který je vláknitý a snadno se může stát, že zvíře pozře "chuchvalec" a ten může vlivem vlhkosti nabobtnat

....vzpomínáš?? Já už ho jen obhajoval

to para: Ahoj Paro, já nemyslel nás tady, ale obecně masáž různých prodejců terarijních produktů. Netvrdím, že je lignocel špatný, ale nemám důkazy, že by byl lepší než klasická rašelina. Samozřejmě každý má své oblíbené substráty a obhajuje si je. To je v pořádku. Já si stojím za tím, že pro hady a některé ještěry příliš vhodný lignocel není, ale vím,že třeba spousta chovatelů sklípkanů ho celkem úspěšně používá a vzhledem k příjmu potravy je jasné, že sklípkanům nevadí. S pozdravem. Krokodýl

Jj v pohodě
Já mam taky zkušenosti s lignocelem jen v případě hroznýšů a krajt (jiné hady ani nemám) a taky jsem to napsal aby to bylo zřejmé. Taky jsem napsal, že pro jistotu krmim hady mimo terárko a to jak z důvodu aby nedošlo k pozření supstrátu (ano ani lignocelu úplně stoprocentně nevěřim) s kořistí tak z důvodů hygienických (vyměšování kořisti uvnitř terária).
Argumenty oponentů respektuji, jen jsem chtěl nějak uspokojivě vysvětlit proč je podle vás lignocel........řekněme méně vhodnej. Nakonec se mi vysvětlení dostalo a tím bych to uzavřel.
Nicméně já osobně i nadále u lignocelu zůstanu, protože se mi osvětčil v tom, že se s ním snadno reguluje vlhkost v teráriu a protože se s ním dobře udržuje hygienická čistota terária.
Že by ho mý hadi pozřeli s kořistí nehrozí, takže jsem v klidu a nemám důvod abych něco měnil.
Takový výměny názorů, jsou dle mého naprosto v pořádku a jsou i prospěšné a když to zůstane ve slušné rovině, nemam s tím nejmenší problém.
Nakonec je to dobré i pro původního tazatele, má tak k dispozici více názorů a je jen na něm s kterým se ztotožní a jak si to nakonec zařídí.

Největší průser lignocelu je v jeho schopnosti absorbovat vodu. Cokoliv jiného, co nestráví, had bez problémů buď zvrátí nebo protlačí análem. Včetně jehličí, kamení či kusů hlíny. Žaludeční šťávy si s ním většinou neporadí už z toho důvodu, že se začne usazovat již v jícnu. Pěkně se přilepí na stěny a zůstane trčet. Při dalším krmení znovu a znovu. Jestli ještě najdu negativy, ukážu Ti, jak vypadal trávící trakt samce latastei. Od té doby mi nesmí lignocel přes práh. U jeďáků je obzvlášť problém. Uštknutá kořist se většinou proběhne miskou, pochčije se a td. A na pěkně zmáčenou myšku se toho lignáče nalepí poměrně hodně.
Nevím, jestli je to dostačující ale já přesto budu dál tvrdit že: lignocel pod hady je svinstvo!

Liugnocel je svinstvo pro jakékoli terarijní zvíře, které loví, když bych to dal pod varany, tak je za měsíc mrtvej, prtože ty zabíjí většinou tim způsobem,, že kořist o něco umlátí a tím pádem by vznikla krásně obalená potrava. Nebo i při krmení cvrčky ještěr dost často nabere do tlamky substrát a to i chameleon, který jen "střílí" mívá dost substrátu v tlamě, když loví něco co leze na zemi.
Jediný kde se mi lignocel osvědčil jsou bezobratlí, ale i tam už používam povětšinou rašelinu nebo směs rašeliny a lignocelu.
Jediná výhoda lignocelu je v tom, že dobře nasáká vodu ikdyž úplně vyschne, coč je u rašeliny velkej problém, ale to by se v teráriu stejně nikdy stát nemělo, pokud zvířata nepotřebují absolutní sucho, jenže v tom případě je stejně použítí rašeliny či lignocelu zhovadilost.
Kdo nevěří, že je lignocel svinstvo pro všechno co potravu loví a polyká vcelku tomu můžu odpřísáhnout, že už jsem byl u několik pitev gekončíků, chameleonů, hadů a jednoho varana stepního, kterří zemřeli právě na ucpání lignocelem a ten byl většinou od jícnu přes žaludek až po střeva, prostě všude a ne v malém množství, až byste se asi divili, kolik se toho do zvířete vůbec vejde.

Jinak i dřevěné štepky kůry se prodávají v různé hrubosti. Na většině z nich je i napsáno, že při pozření hadem bude kůra bez problému vyloučena trávicí soustavou. Takže pokud nedáme malému hadovi vyloženě "polínka", z vlastní zkušenosti vím, že pozření jednoho malého kousíšku není pro hada problém.. Za nějakou dobu se opět objeví na slunečním světle

Můžu se zeptat, kde by se dala taková rašelina koupit? Já jsem například slyšela, že zahradnická obsahuje hnojiva, což je pro hady podle mě docela špatné. Jinak u pouštních zvířat jsem přešla na písek a u agamy kočičinské mám lignocel, ale ta je krmena jen z ruky, takže by ho jen musela žrát sama od sebe, aby se do ní dostal

Ve větších zahradnictvích, OBI, Baumaxech atd. se dá koupit neupravená vrchovištní rašelina bez umělých přídavků (hnojiva, insekticidy).

Mnohokrát děkuji všem co vepsali své názory ale pořád nejsem pevně rozhodnut mezi štepky (mám hroznýše), rašelinou (lignocel jsem vyřadil kvuli ucpávání střev)a dlažbou vytápěnou topným kabelem. Ale co s tím pískem v rašelině? Proč se tam dává? Má rašelina desinfekční účinky? Četl jsem že v rašelině nepřežijí žádné škodné bakterie a žádní vnější parazité...

Rašelina má vyšší kyselost, proto má vcelku velké antibakteriální účinky, stejně jako přírodní (nepřesušený) rašeliník. Písek se do směsi přidávat nemusí, záleží na druhu hada, pod psohlavce dám čistou, protože tam udržuju vyšší vlhkost a ke korálovce ji dám s příměsí písku. Některým zvířatům vyhovuje čistý písek (Cerastes cerastes, C. vipera, Crotalus cerastes, z ještěrů třeba S. scincus, gekončík noční Eublepharis macularius aj.), jiné druhy ocení raději listovku s vyšší vrstvou listí (krátkonožka Ablepharus kitaibelii, slepýš Anguis fragilis), případně pokrytou mechovými polštáři a kousky natrouchnivělých dřev (Opheodrys aestivus, mlok skvrnitý, axolotli - Ambystoma sp.). Možností je spousta a je třeba brát v potaz potřeby zvířete. Rašelinné substráty s příměsí písku patří k těm nejuniverzálnějším, proto ta oblíbenost. Dřevěné štěpky se hodí spíše pod stromové hady a ještěry, u kterých chceme udržovat vyšší vlhkost, ale nehrozí nebezpečí náhodného pozření.

Zdravím. V současnosti jsem začal u hadů (zatím tedy jen u Agkistrodon c.contortrix a Sistrurus mil. barbouri)používat jedlovou kůru. Je to substrát co se rizika spolknutí týká, srovnatelný s dřevěnými štěpky.Zatím jsem s tímto substrátem maximálně spokojen. Dokonce bych řekl, že vzhledem ke svojim vlastnostem a zbarvení je pro ploskolebce přirozeným.V současnosti mám v úmyslu tento substrát použít i u několika druhů korálovek.Píšete zde o možném riziku polknutí dřevěných štěpků a následných zažívacích potížích. MÁTE S TÍM NĚKDO OPRAVDU NĚJAKOU OSOBNÍ NEGATIVNÍ ZKUŠENOST??? Né jenom zde prezentovat převzaté názory.Tohle znám z názorů na použití hoblovaček. Doposud jsem třeba u hondurensisek (u tohoto druhu celkem 7 let)a krajt královských(víc než 12 let)používal hoblovačky,a ačkoli tento substrát je často prezentovaný jako hodně nebezpečný (právě pro jeho možné polknutí), přesto nedám na jeho praktičnost dopustit.A to jsem přesvědčen, že tu a tam k polknutí nějaké té hobliny muselo dojít. Myslím si, že nějaká rizika z polknutí hrozí z kteréhokoli substrátu. Obráceně jsem přesvědčen, že když už se podaří hadovi něco ze substrátu spolykat, pak to obvykle opět vyjde ven při defekaci.Pokud bych se tomu chtěl vyhnout, musel bych chovat zvířata absolutně bez substrátu.Akorát mi zaráží názor na lignocel.Lignocel jsem nikdy nezkoušel, takže zkušenost s ním nemám. Pokud ale existuje opravdu možnost ,,nabobtnání" v žaludku, pak je použití tohoto substrátu pro hady o to nebezpečnější.

Zdar,nestih jsem všechno pročíst ale řeknu Vám jedno,já měl krásného Boa C.Imperator a ten zemřel na to,že se mu při lovu dostala do tlamy pilina(dřevěné hobliny nebo jak to je v dotazu)Takže každý den za veterinářem,měsíc ho měli na ošetřovně pak nám ho vrátili s tím,že už to bude dobré..do měsíce mi umřel. Takže rozhodně né toto.Od té doby mám pod hadem jen lyno,nebo korkovou podložku.

Ahoj. Jsem rád, že se ozval někdo s osobní zkušeností.Takže, nějaký zánět??? A postižené místo bylo v tlamě, a nebo hlouběji v zažívacím ústrojí???A bylo užito nějakých ATB???

Bylo to v tlamě a měl hnusný zánět.Používal jsem mastičku od lekařky ale nepomohla

K poranění sliznice tlamy může dojít prakticky vždy, problém spíš byl ve způsobu léčby, zánět v tlamě běžně smrtí nekončí. Ne každý veterinář dokáže dobře léčit plazy. Na hoblovačkách jsem měl léta větší Elaphky a nezaznamenal jsem naprosto žádný problém, takže bych to nesváděl jen na použitý substrát.

tak jak mi to vysvětlíš?Prostě se mu zadřela do tlamy při ovu miší.

Tady není co vysvětlovat. To, že u hadů v zajetí se občas vyskytuje stomatitida je dávno známá věc. Osobně znám X případů, za dobu co hady chovám kdy došlo ke stomatitidě, a to i v teráriu bez substrátu.Jde jen o to, jak velké riziko poranění vnitřku tlamy přináší použití tohoto substrátu. V tomto případě oněch hoblin.Já z vlastní zkušenosti tvrdím, že riziko úrazu, spojené se zánětem v tlamě není při použití hoblin o nic větší než u jiného substrátu.Prostě to, že se občas had v teráriu zraní, a třeba při onom lovu potravy se stává.Jak ale uvedl krokodýl, předemnou - léčba zánětu v tlamě už dnes není tak problematická, jako ještě před léty. Opravdu - je pravdou, že schopný veterinář, pokud tedy k němu přijdeš z hadem včas, dokáže toto onemocnění vyléčit.A nakonec, i to, že některý had na následky úrazu občas v teráriu i uhyne - je běžné.Možná to bude znít morbidně, ale já snad neznám chovatele kterému by nic neuhynulo.
PS: To jestli jsou hoblovačky opravdu rizikovějším substrátem, mi přesvědčí jen více případů osobních negativních zkušeností.

Zatím mám zkušenost s hoblinami, na kterých jsem odchoval Elape schernski a teď jsem díky přečtení této diskuse na pochybách, co dát pod Python regius, kterou mám pár dní. Hobliny nejsou moc estetické, takže jsem jí dal lignocel. Takže teď zkusím dát drcenou kukuřici, nebo rašelinu. Máte s tou kukuřicí někdo zkušenost?

Mám pod nima už 5 let lignocel, bez jakýchkoliv problémů. Ovšem krmím je mimo terária, už jen z toho důvodu, že mám hady v každém terárku po dvou. Chovatel, od kterého jsem je jako "mimina" kupovala, měl a má dospělé p. regius cca 10 let na hoblinách a o žádném problému se nezmiňoval.