Hamm, aneb cesta tam a zase zpátky.

Článek vytvořila Janča Bulantová (já pouze vkládám). (halapremek) (GG)

Burzu v Hammu považují někteří chovatelé za jakousi Mekku evropských teraristů, kterou stojí za to alespoň jednou v životě vidět na vlastní oči. V různém složení navštěvujeme tuto burzu už několik let v pozici kupujících a čas od času i jako prodejci. Pokud se i vy chystáte do Hammu vypravit, máme pro vás několik tipů pro hladší průběh celé akce a fotodokumentaci naší poslední výpravy na podzimní Hamm 2009 z 12. 9.

Co je to Hamm

Hamm je nevelké město cca 750 km severozápadně od Prahy v blízkosti Dortmundu. Rozlehlá hala je využívána k mnoha účelům, mimo jiné slouží jako prostor pro výstavy dobytka, potřeb pro chovatele psů a koček a samozřejmě i se tu koná i burza s všeříkajícím názvem Terraristika Hamm.

Jak se do Hammu dostat

Do Hammu se dá jet vlakem (výhodné zejména pro členy rodin zaměstnanců ČD), nicméně pro obyčejného smrtelníka vyjde cesta poměrně draho a člověk navíc musí překonat po vlastní ose vzdálenost mezi nádražím a výstavní halou. Mnohem výhodnější je proto domluvit se s několika dalšími lidmi, vzít jedno auto a do Hammu jet společně za jedny náklady na pohonné hmoty. Výběr auta je poměrně snadný (musí bezpečně zvládnout cestu tam i zpět), při výběru spolucestujících volte raději lidi, které bezpečně znáte, a víte, že nepovezou tam ani zpět citesová zvířata „bez papírů“ (celní správa nespí a problémy může mít nakonec celá posádka vozidla). Výhodnější jsou samozřejmě spolucestující menšího vzrůstu, zvláště tehdy, jedete-li osobním autem v pěti. Pro celkovou pohodu ve vozidle je dobré mít alespoň zběžnou představu o tom, kdo další spolucestující jsou a jestli jste ochotní strávit v jejich blízkosti cca 7 hodin jízdy v kuse tam a totéž při cestě zpět. Problematickými vlastnostmi se ukázali být nedochvilnost (pozná se už při nástupu na palubu), nadměrná „ukecanost“, snaha vyvolávat konflikty, nepřizpůsobivost, nebo kuřáctví (za předpokladu, že auto i ostatní osádka jsou nekuřácké a vzájemně svoje potřeby nerespektují). Speciální kapitolou jsou „bordeláři“ v jejichž okolí se hromadí drobečky, obaly od jídla, případně se pod nimi na do té doby čistých sedačkách auta taví kousky čokolády, které jim odpadly od svačících úst. Pro celou výpravu je nejdůležitější osobou řidič (obvykle majitel auta) a „druhý řidič“, který unaveného prvního dle potřeby či domluvy střídá. I zde je dobré mít předem vyjasněný způsob, etiku a bezpečnost řízení (obvykle nebývá problém, majitel auta nesvěří vůz do ruky jen tak někomu koho nezná a komu v ohledu řízení nedůvěřuje). Minimálně jeden člen posádky by měl mít celou trasu pod kontrolou a sloužit jako navigátor. V případě, že se po cestě Německem vyskytnou „umlajtungy“ (pro neněmčináře objížďky), GPS se vás snaží odklonit do úplně jiného Hammu, než do kterého chcete jet, případně vám přikazuje po padesáti metrech odbočit do kukuřice, hodí se i mapa Německa nebo střední Evropy. V nejvyšší nouzi je vhodné mít po ruce číslo na někoho, kdo cestu zná a z problémů Vás byť jen za pomocí esemesek dokáže odnavigovat správným směrem. To se týká i situací, kdy se třeba stanete účastníkem lehké dopravní nehody nebo kolapsu vozidla bez vážných následků a chcete požádat posádku jiného auta (o kterém víte, že vyjelo později než vy) o pomoc při vyřízení předem domluvených obchodů přímo na burze. V samotném Hammu už lze místo konání burzy najít poměrně snadno podle informačních cedulí nebo podle plánku, který je umístěn na stránkách burzy www.terraristikahamm.de. Pokud dorazíte včas, můžete zaparkovat na přilehlém parkovišti (při odjezdu zaplatíte 3 Eura), případně se pokusit umístit auto do některé z uliček poblíž (nejisté, ovšem – odvážnému štěstí přeje).

Co s sebou

Většina lidí, kteří se do Hammu vydají má již jasno v tom, co si odtud chtějí odvézt a podle toho se zařídí po finanční stránce + přibalí nějakou drobnou rezervu na náhlá překvapivá shledání se zvířaty, po kterých už dlouho marně pátrají. Pro ušetření času i peněz po cestě Německem je dobré se předem zásobit i jídlem, pitím a kreditem pro mobilní telefon, nezapomeňte ani na peníze k finančnímu vyrovnání s majitelem auta. Pokud tušíte, že budete z mnohahodinové cesty unavení, přibalte i nějaký ten „oživovací“ nápoj abyste si burzu vůbec zvládli užít (kafe v termosce, energy drink, …). Máte-li pocit, že podobné cestování už pro vás není, můžete zvolit variantu, kdy z Čech vyjedete cca o půl dne dříve a na noc se ubytujete v blízkosti Hammu. V tom případě počítejte s navýšením nákladů o 30-40 Euro za hotel (pokud nejste rozhodnutí přespat v autě). Další drobné propriety, které byste neměli zapomenout, jsou termoboxy se zvířaty a na zvířata, potřebné doklady k jedincům, které na burzu jedete prodávat, pinzeta (zvlášť pokud jste pavoukáři), baterka (abyste si na některá zvířata mohli pořádně posvítit), lupa (pokud budete detailněji zkoumat třeba pohlaví kupovaných zvířat), krabičky či pytlíky na jednotlivé exempláře, háček na jedáky (pokud si pro nějaké jedete), hodí se i „vyhřívací pytlík“ do termoboxů. Jedete-li prodávat, nezapomeňte na dostatečně velké prodejní krabičky s neprůhlednými stěnami a na cedulky, kde budou uvedené údaje dle požadavků organizátorů burzy (opět viz www.terraristikahamm.de).

Jak to celé probíhá

Příjezd na místo konání burzy plánujte s dostatečným předstihem. Po cestě vás mohou zaskočit nehody, objížďky, únava řidiče, nadměrné množství nezbytných „fyziologických zastávek“, či selhání navigátora. Kolem sedmé hodiny je na místě převaha prodejců kmitajících s rudlíky od dodávek k ostře hlídanému vchodu do budovy. Parkoviště ještě není zcela zaplněné a tak můžete v klidu vybírat strategickou pozici pro svůj automobil co nejblíže výstavní hale.

Poloprázdné parkoviště

Koridor pro vstup prodejců

V davu před vsupem

Venkovní prodej dlouho před začátkem burzy

Pokud máte domluvený stůl, je možné se zařadit do fronty ostatních prodejců, čekat na registraci a vydání „náramků“, které jsou pro vpuštění do budovy před začátkem burzy nezbytností. Před uzavřenými pokladnami se už před osmou ranní začínají kumulovat nedočkavci toužící po vstupence. Dlouhou chvíli a muka ranního vstávání se jim tu snaží ulehčit stánek s kávou, čajem a párky v rohlíku (v teplých dnech tu bývá i zmrzlinář). Před samotnou výstavní halou už od brzkého rána stojí pár prodejců s terárii, substráty, užitkovou keramikou, kořeny, korkovými kůrami, ba i takřka s celými stromy, vystavující své zboží přímo pod širým nebem. Máte-li domluvené vyzvednutí předem rezervovaných zvířat na dobu před započetím burzy (např. přes www.terraristik.com), dostavte se ve smluvenou dobu na místo srazu (v našem případě jím obvykle bývá přilehlá kavárna nebo roh hlavní budovy „pod lucerničkou“). Kolem osmé hodiny je v prodlužující se frontě na lístky dost lidí, nicméně výše uvedené prostory jsou dobře přehledné, a pokud se dostaví oba účastníci obchodu na místo ve správný čas, nemohou se minout. Po deváté hodině již vrcholí napětí návštěvníků soustředěných do několika širokých řad, které se ztrácí v nedohlednu. Budova se pro prodejce uzavírá a začíná boj o lístky. Je několik cest jak je získat. Pokud jste dobře jazykově vybavení, můžete se pokusit ještě před devátou hodinou přesvědčit některého z prodejců, že vám má jeden ze svých nevyužitých „náramků“ prodat. Spolehlivější a méně stresující cesta je vyslat jednoho zástupce skupiny aby frontu vystál, pro otrlé jedince tu zbývá už jen možnost „nenápadného předběhnutí“ ze samotného konce fronty na její počátek, případně podstrčení přesné částky za lístek naprosto neznámému člověku přímo u pokladny s tím, ať ke své objednávce připočítá i vámi požadovaný počet lístků. Jestli si peníze nezasune do kapsy a nepošle vás do háje, budete mít lístky takřka okamžitě, je tu ovšem vysoké riziko, že budete při zpětném pohledu na dlouhou frontu trpět po celou dobu burzy špatným svědomím. Přesně o desáté se otevřou široké dveře haly a vy můžete vstoupit, nechat se unášet vlnícím se davem a doufat, že na vás člověk před vámi nepřevrhne obrovský termobox, se kterým balancuje nad hlavou. Ve zužujícím se hrdlu vstupní haly vám jeden z přítomných „hlídacích psů“ odtrhne růžek vstupenky, a po ocejchování razítkem se želvou, která je symbolem hammské burzy už se můžete plně věnovat vlastní prohlídce. Ve vestibulu si nezapomeňte vzít sešitek s plánkem výstavního areálu se seznamem prodejců, a pokud je vás ve skupině více, rozprchněte se na místa, která vás lákají a s ostatními spolucestujícími si domluvte hodinu a místo (doporučuji schody přímo ve vestibulu), kde se setkáte, sdělíte si zážitky, doporučíte „špeky“ které jste nezávisle na sobě objevili a hlavně domluvíte čas společného odjezdu. Burza je opravdu velká a jen její letmé prohlédnutí zabere několik hodin prodírání se davem. Nabízejí se knihy, časopisy, trička, terária, misky, žárovky, zářivky, umělé rostliny, pozadí do terárií, substráty, živé rostliny, kompletní rack systémy, úkryty, větve, kořeny, kameny, korkové kůry, háky a kleště na jedáky, vrtáky na sklo, panty, silikony (na lepení terárií), „čudlíky“ na posunování šoupaček, větrací mřížky, krabičky x velikostí, a tvarů, krmní cvrčci, švábi, chvostoskoci, jakýsi druh krmného „fazoložravého brouka“, potemníci, voskoví moli, myši a potkani (ti se nabízejí živí i v mraženém stavu), „Téčkové“ hlodavčí bedny, automatické rosící systémy, plazi, obojživelníci, hmyz, pavoukovci, mezi tím se občas mihnou vypreparované lebky různých zvířat, dekorační předměty do interiérů, šperky, plyšová zvířata…atd. atd… Čas od času pak můžete za stoly poznávat známé tváře (především pak v hlavní hale v řadě č. 4, která je již tradičně obsazena českými chovateli, ačkoli získat na Hammu stůl je občas speciálně pro Čechy takřka nadlidský úkon). Všude je slyšet čilý ruch babylonu, kde převládá němčina a angličtina, v těsném závěsu je polština a chrochtavá holandština, ojediněle lze zaslechnout pár slov maďarsky, francouzsky, italsky, španělsky a sem tam i něco česky či slovensky.

Korkové kmeny různých druhů, tvarů, velikostí

Živé rostliny

Knihy

Trička s tera tématikou

Šperky

Poněkud odlišný způsob "stolování", než u nás

Heloderma

Neurergus keiserii

Pavoukáři

Zvířata pro začátečníky

Rack systémy

Terarijní potřeby

Mražené myši a potkani

Krmní "fazoloví brouci"

Po burze

Burza neoficiálně končívá někdy kolem čtvrté hodiny, zbytky prodejců i návštěvníků se však z haly trousí i dlouho poté. Zbývá tedy pobrat nákupy, sejít se s ostatními spolucestujícími a vydat se na zpáteční cestu. V tuto chvíli se může stát, že jste v zápalu nákupní horečky přecenili vnitřní prostor auta, a že terarijní stěnu dva krát jedenapůl metru osobákem opravdu neodvezete. V takovém případě mohou přijít na pomoc čeští kolegové prodejci s dodávkami. Pokud ani ti nemají na stěhování podobných věcí prostor, nezbyde vám, než se snažit na parkovišti vytoužený nákup se ztrátou odprodat a nebo ho na místě se slzami v očích dokonce nechat jeho vlastnímu osudu. Problém s prostorem představují i korkové „dutinky“ velikosti menšího stromu. Pokud cestujete v pěti, zpáteční cesta s nákupem za výhodné ceny může být pro zadní trojici opravdovým utrpením, které nemusí končit ani ve chvíli, kdy úspěšně kolem druhé hodiny ranní dojedete třeba do Prahy a unavený řidič vás vysadí na okraji města, odkud se nedostanete jinak než po svých (s nákladem nakoupených zvířat a ostatních věcí nic moc) nebo taxíkem. Ať už se člověk dostane domů jakkoli, únava mu často dovolí udělat jen to nejnutnější okolo zvířat a zbytek radovánek z přivezených novinek si nechá až na ráno.

Jaké to bylo 12.9.

Jako už tradičně, přípravy na cestu se u nás neobešly bez komplikací. Domluvená auta i řidiči se během posledních pěti dnů před burzou střídali jako na běžícím páse podle toho, kdo zrovna odřekl cestu a tak jsme nakonec vyrazili pouze ve třech. O půlnoci z pátku na sobotu jsme se sešly v Praze na Černém mostě, naložili termoboxy se zvířaty, zásoby na cestu a jelo se. Nutno ještě dopředu poznamenat, že kromě Hammu jsme měli namířeno i na další velkou burzu nazvanou Breeding Expo Europe ve městě Rheda (severovýchodně od Hammu), která se konala v neděli 13.9. Několikrát Hammem prověřený, osvědčený a neúnavný řidič jel s větrem o závod, během krátké chvíle jsme brali poslední český benzín a překročili německo-české hranice. Jednotvárnou cestu jsme prokládali krátkými zastávkami a za „pouhých“ sedm hodin jízdy jsme se už blížili k Hammu. Za rozplývajícího se ranního oparu jsme ještě před osmou hodinou nechali auto na parkovišti a společně posnídali část z potravinových zásob přivezených z Česka. V kavárně na rohu výstaviště jsme pohodlně vyřídili nasmlouvané zakázky, a protože stolu se nám tentokrát nedostalo, v poklidu jsme očekávali desátou hodinu, kdy celá burza vypukne naplno pro návštěvníky.

Na cestě

Co jsme viděli

Za sebe mohu říci, že burza v Hammu mně pokaždé něčím překvapí. Za roky minulé uvedu třeba odchov zmijí Bitis parviocula, aberantně zbarvené Sistrurus m. miliarius, odchov šnekožravých hadů, odchovy nádherných ještěrů rodu Platysaurus, vzácně odchovávané ropušníky (Phrynosoma), vzrostlé jedince Geochelone gigantea, velké množství orchideových kudlanek Hymenopus coronatus, obrovské střevlíkovité brouky rodu Manticora nebo zajímavé druhy odchovaných labidognátních pavouků. Na letošním podzimním Hammu mne zaujalo hned několik zvířat.
- Barevní gekončíci, pogony, regiusky, hroznýši, užovky a korálovky už nikoho nepřekvapí ani u nás, ačkoli spektrum barev a vzorů, jaké je vidět v Hammu je do jisté míry fascinující. Kromě mutací barevných (amelano, axanthic,…) a kresebných (striped, motley,…) se však letos objevila zvířata s mutací, při které částečně nebo zcela ztrácejí šupiny a jejich tělo kryje buď kůže s drobnými granulárními šupinami, nebo je kůže zcela hladká. U pogon jsou známy dvě linie této mutace, které se nazývají „leatherback“ nebo „smoothie“, gutáty bez šupin najdete na internetu pod názvy „scaleless“.

Lány krabiček s barevnými gekončíky

Kolekce barevných regiusek

Barevná Pogona

Pogona "leatherbeck"

Sbírka barevných retikulátek

Gutáta „scaleless“

- K tématu barevných zvířat určitě stojí za to zmínit trochu méně obvyklá albina leguánů zelených (Iguana iguana), heterodonů (Heterodon nasicus), tamnofisek (Thamnophis spp.), dokonce lichanur (Lichanura trivirgata), neuvěřitelné spektrum barevných i kresebných mutací se začalo objevovat i u zvířat jako retikulátky (Python reticulatus) nebo kurtusky (Python curtus).

Albino leguán zelený

Albino heterodon

Černá kurtuska

Bílá regiuska

- Oproti situaci z let minulých se zdálo, že poněkud ustoupil prodej hybridů, ačkoli několik carponder (kobercovkaxchondropyton), sinakornu (sinalojkaxgutata) a barevných kříženců morelií se potkat dalo.
- naprosto šokující pro mě bylo množství podle prodejců odchovaných evropských obojživelníků a plazů. Na burze jste tak mohli potkat zelené ještěrky (Lacerta viridis), slepýše (Anguis fragilis), mloky (Salamandra salamandra), kuňky (Bombina variegata) nebo užovky (Natrix natrix). Zda šlo skutečně o odchovy je těžké říci, podle kuloárních informací teď začali němci podobná zvířata chovat ve velkém proto, aby si lidé z města mohli na zahrádku vysadit „kousek živé přírody“. Na podrobnosti jsem se prodejce neptala, nicméně nepředpokládám, že by organizátoři na své burze dovolili prodej podobných zvířat bez potřebných dokladů.
- zajímavým překvapením ze skupiny savců bylo množství nabízených odchovaných ježků (tuším že ušatých) v několika barevných rázech, mezi které se občas zapletl nějaký ten bodlín (Echinops telfairi).

Mlok skvrnitý

Ježci

- velkou pozornost budili chovatelé mravenců, kteří na místo dopravili obrovská formikária i s jejich obyvateli. Z bezobratlých nesmím zapomenout na odchované „upíří kraby“ Geosesarma sp. „Vampire“, které jsme zakoupily pro chovy na stanici přírodovědců.

Formikárium skleněné

Formikárium korkové

Geosesarma sp. „Vampire“

Zkrátka, Hamm jako obvykle stál za to. Naše cesta tím však nekončila. Abychom si mohli všichni řádně odpočinout, ubytovali jsme se na jednu noc v hotelu nedaleko Rhedy, který byl specifický zejména svojí „štrajchenzoo“ (pro neněmčináře kontaktní zoo). Kromě králíků, morčat a hejna velkých slepic v čele s malým kohoutem byly jeho součástí i kachny zajímavého plemena zvaného indický běžec (ideální proti slimákům na zahrádce). Několikahodinový spánek nám přišel vhod a ráno jsme se za čerstva vydali směrem Rheda.

Hotel nedaleko Rhedy

Indičtí běžci

Díky GPSce kolegy teraristy v přidruženém autě jsme se pár okamžiků trochu nedobrovolně kochali okolní přírodou při okružní jízdě po zemědělských usedlostech, nicméně na burzu jsme dorazili včas. Přivítala nás prostorná hala s nezvykle velkými stoly uspořádanými do řad tvořících uličky, které i za plné návštěvnosti umožnily pohodlný postup vpřed. Sortiment byl podobný jako v Hammu, Rheda nás však příjemně překvapila svou osvětovou činností, která v Hammu probíhala jen „v malém“ (šlo o podporu projektu na záchranu gaviálů). Rheda naproti tomu nabízela pro děti vystavené svlečky hadů, jejich vajíčka, zajímavé fotografie ze života plazů a kdo chtěl, mohl si pohladit hada k tomuto účelu určeného. Zaznamenali jsme i snahu informovat veřejnost o aktuálních problémech ochrany evropské herpetofauny a zájem organizací typu našich DDM, které stejně jako u nás vyučují teraristiku jako jeden ze zájmových kroužků. Během samotné burzy probíhaly i různé přednášky (z toho co jsem pochytila, šlo o prezentaci jakési zoo a o přednášku na téma želvy bahenní Emys orbicularis), na konci burzy se vyhodnocovala soutěž přítomných dětí o drobné ceny. Po pozdním obědě (stále z českých zásob) v poklidné kavárně uvnitř areálu jsme se vydali na zpáteční cestu k domovu. První benzínka na české straně je obvyklým místem pro delší zastávku na kávu, teplou polévku a protažení unavených tělesných schránek, není tedy divu, že se tu v době konání podobných akcí je možné potkat s jinými českými teraristy, kteří nezávisle absolvovali stejný „burzovní maraton“. Poslední úsek naší cesty proběhl bez problémů a my se i s novými přírůstky spokojeně rozešly do svých domovů.
Závěrem bych chtěla poděkovat zbytku naší tříčlenné výpravy za příjemnou společnost během cesty, speciální poděkování a můj obdiv má zejména řidič a terarista v jedné osobě, který nějakým záhadným způsobem dokázal bezpečně odřídit cestu do Hammu, na Rhedu a zpět (sami to raději nezkoušejte ).