Python regius - krajta královská

Vzhled:

krajta královská patří mezi nejmenší druhy krajt – dorůstá do 1,5m, ve výjimečných případech může tuto hranici přesáhnout . Zbarvena je hnědě se žlutými až bělavými skvrnami. Hlavu má klínovitou, jasně oddělenou od krku. Ventrální (břišní) štítky (191 - 207) mají bílou nebo porcelánovou barvu. Po stranách horního rtu má po čtyřech termoreceptorech (tepločivé jamky). Dorzálních (hřbetních) štítků 53-63 řad a subkaudálních (podocasních) štítků 28 - 37.

Areál výskytu:

žije na území západní a střední Afriky od Senegalu až po Súdán, Zair a Ugandu. Podnebí je tedy tropické s průměrnými teplotami kolem 27 °C. Klima se střídá - období dešťů a období sucha. Období dešťů trvá od března do listopadu s relativní vlhkostí vzduchu až 94 % a teplotami 28 °C. Jinak panuje celkem suché a teplé počasí.

Popis chování:

mírný, vesměs nekousavý druh. V nebezpečí se stáčí do pevné koule s hlavou uprostřed (proto anglický název Ball python – míčový had). Na druhou stranu had stresový (není nejvhodnější pro začátečníky). Bývají dost časté problémy s odmítáním potravy. Příčinou může být více důvodů (viz. potrava).Jedná se o hada terestrického (pozemního), s noční aktivitou. Během dne je schovaná v nějakém úkrytu, který má podobu například nějaké opuštěné nory nebo vykotlaného pařezu.

Potrava:

tento had je karnivorní (masožravý). Živí se převážně hlodavci. Pokud jsou hadi pravidelně krmeni zdravými hlodavci, jsou další vitamínové přípravky zbytečné. Vše potřebné si had bere z potravy. Díky termoreceptorům, které jsou extrémně citlivé na teplo (až 0,02 °C), dokáže lovit velmi přesně. Potravu nabízíme po 5-7 dnech u mláďat a zhruba po 14 dnech u adultních jedinců. Tento druh je proslavený svým sezónním příjmem potravy. Děje se tak kvůli přechodným obdobím sucha a deště, nebo graviditě samic, v zajetí pak i často v důsledku stresu (nevhodné podmínky chovu, či stres z nového prostředí). Dospělí jedinci dokáží bez větší újmy a markantnímu úbytku na váze přežít i několikaměsíční půst. Byly zaznamenány i případy, kdy krajta nežrala rok.

Chov:

krajty královské chováme v teráriu o rozměrech alespoň 100 x 60 x 60 cm, pokud možno odděleně. Podkladem může být zahradní prsť, lesní zemina, listí, lignocel, někteří chovatelé preferují „hygienický chov“ na ubrouscích či novinách. Ačkoli je to terestrický had, rád šplhá a proto by měl mít dostatek větví. Další podmínkou je dostatečně velká nádrž s vodou, aby se v ní krajta mohla případně celá ponořit. Teplotu udržujeme v rozmezí 26 - 32 °C s možností lokálního vyhřátí (polička pod žárovkou atd.). V noci pokles tak na 22 - 24 °C. Pro vyhřátí postačí obyčejná žárovka (wattáž žárovky volíme podle teploty v teráriu – nutno odzkoušet), případně lze vyhřívat terárium topným kabelem, topnou rohoží atd.. Jiné světelné zdroje, jako UV záření, nejsou potřeba. Dále terárium vybavíme nějakým úkrytem. Postačí stromová (korková) kůra nebo vykotlaný pařez. Relativní vlhkost vzduchu udržujeme mezi 50 - 60 %. V teráriu by neměl chybět teploměr a vlhkoměr.

Odchov:

odchov u těchto krásných zvířat je obtížný. V zajetí se páří jen velmi zřídka, a pouze když jim navodíme ideální podmínky. To znamená: od března do listopadu (období dešťů) masivně rosit a zmenšit větrání. Od listopadu do března zase navodíme období sucha. Rosíme několikrát týdně a ponecháme v teráriu jen misku s vodou. Teplotu zvýšíme na 28 - 32 °C. Pro zvýšení šance o páření můžeme do terária vpustit dva samce k jedné samici. Oba adultní samci pak o samici vedou souboj v podobě přetlačování, kdy zvířata zvedají první třetinu těla a pokoušejí se přitisknout navzájem k zemi. Tyto souboje nejsou nebezpečné, ale poraženého samce doporučuji oddělit z důvodu stresu. Vítěz vyhrává právo páření. Někdy je ovšem zapotřebí vyzkoušet několik samců a samic, než se nám podaří sestavit vhodný pár.
Samotná kopulace trvá i několik hodin a i několikrát po sobě. Povede-li se spojení, u samice se do několika týdnů i měsíců začne projevovat gravidita. Přestává přijímat potravu, začíná se zvětšovat zadní třetina těla. Můžeme pozorovat i změny chování, jako samici přetočenou břichem vzhůru. Březost trvá zhruba 100 dní. Adultní samice může snést 4 - 12 relativně velkých vajec (7-8x4-5cm), které váží v průměru 100g. Snůška může tedy vážit až kolem jednoho kilogramu. Vejce mají kožovitou skořápku a jsou sněhobílé. Menší (většinou nažloutlé) vejce jsou obvykle neoplozeny a musí být odstraněny, jinak začnou plesnivět. Mladé krajty se líhnou zpravidla po 60 dnech inkubace. Mnoho úmrtí mláďat se děje hned při líhnutí, protože nestihnou opustit vaječný obal. Buď je blána pevná, nebo mají nedostatečně vyvinutý mléčný zub. Doporučuje se v takovém případě nastřihnout blánu nůžkami do tvaru V. Mláďata po vylíhnutí měří kolem 40cm, přijímají první potravu po prvním svlékání (2-4 týdny po vylíhnutí). Jako potravu nabízíme myší skákavku každých 5-7 dní. Pohlavní dospělost je dosažena nejdříve ve stáří tří let a délky zhruba 100cm.

Určování pohlaví:

tyto krajty nemají žádné vnější znaky. Samci mají pouze ocas poněkud delší a u kořene silnější z důvodu uložení hemipenisů. Určení podle ocasu je ale velmi nepřesné,nebývá často používané. Nejspolehlivější metodou je sondování, které ale vyžaduje určitou zkušenost, protože při nešetrném zákroku můžeme krajtu nenávratně poranit. U samců sonda pronikne do hloubky 9 až 12 subkaudálních štítků, u samic pouze do hloubky 4 až 7 štítků.

Nejčastější dotaz ohledně krajt královských – krajta mi x týdnů nežere:

Nejčastějším dotazem ohledně krajt královských na všech diskuzích je jistě nežravost krajt. Často si člověk pořídí zvíře a až se vyskytne problém, začne teprve hledat o zvířeti informace. Pak jsou diskuze zasypány podobnými dotazy.
Příčin může být víc. Tento druh se lehce dostane do stresu a pak odmítá potravu. Hodně stresující pro krajtu královskou bývá už převoz a ubytování v novém prostředí. Dospělí jedinci z důvodu stresu z nového prostředí mohou odmítat potravu velice dlouho (jedna naše krajta odmítala 6 měsíců, jsou však známy i delší půsty).
Dále bych upozornil na další důvod a to na nevhodné podmínky chovu. Malé rozměry terária, špatná teplota, absence úkrytu v teráriu - všechny tyto podmínky mohou být stresující. Další důvod může být vybíravost. Tyto krajty se mohou naučit na určitý druh potravy a ostatní odmítat. Některé tedy žerou pouze myši, některé pouze mastomyši, některé potkany. V diskuzích jsem se setkal i s názorem, že vybírají i podle pohlaví a dle barvy zvířete. Tím je myšleno že bílého potkána samce může odmítat, avšak černou samici potkana může vzít. Toto tvrzení ovšem nemohu potvrdit z vlastních zkušeností. Další z mnoha důvodů je zdravotní stav zvířete. Krajta napadená parazity nebo nemocná potravu také nepřijímá. Asi poslední důvod odmítání potravy úzce souvisí s ročním klimatickým, a tím pádem i rozmnožovacím cyklem.
Takže odpověď na daný dotaz by mohl znít takto: zkontrolujte podmínky chovu.
Pokud jste nedávno krajtu ubytovali v novém prostředí, dejte jí čas a klid, ať se aklimatizuje. Zkoušejte různé druhy hlodavců (doporučuji zkusit i křečka džungarského, případně mastomyš – jejich přirozenou kořist). Zkontrolujte zdravotní stav zvířete. Doporučuji krajtu pravidelně měřit a vážit. Při odmítání potravy je důležité hlídat váhu hada. Krajty se mohou dlouhé měsíce půstit bez ztráty hmotnosti. Pokud had neztrácí razantně na váze, není důvod propadávat panice a potravu nabízet. Pokud však zvíře chřadne, jistě není zcela v pořádku a zřejmě se nevyhnete násilnému nakrmení, v krajním případě vyhledání veterináře zabývajícího se plazy.

Přejeme mnoho úspěchů v chovu.
Hála Přemysl