No asi to skutečně nechápete. Odpověděl jste si sám, zvířata v tom skutečně až na pár výjimečných druhů nespatřují to, co chápeme pod pojmem sex. Vyjma vyder, delfínů, bonobů a pár dalších druhů, na něž si zaručeně nevzpomenu totiž zvířata jednají čistě instinktivně, ne za účelem zábavy. Vše co se děje je na základě pářicího instinktu za účelem splodit potomstvo. Karakal se nepáří se samicí kočky domácí proto, že ho to baví, ale protože madam šla do říje a on jakožto samec se jde vybít, což mu velí instinkt. To, že se člověk narodí s určitou úchylkou - zoofilií nebo ji nějak získá (po tomhle tápat nehodlám), neznamená, že to máme v "krvi všichni". A v tom je ten sakra rozdíl. Souložit, pářit se, tuto potřebu máme téměř všichni (kdo nemá, opět končí), že se s tím dokonce počítá v ekonomice, manažerství (viz Maslowova pyramida lidských potřeb, aneb pokud není splněn spodní řád pyramidy, neposunete se v práci nikdy výše, protože je potřeba nejprve uspokojovat základní potřeby, aby bylo možno toužit po vyšších cílech). Ojíždět ovce, krocany a podřezávat jim u toho krky jako Markýz De Sade, to je jiný kafe. K té homosexualitě se vyjádřím asi následovně. Nejen Zdeněk Veselovský dokazoval, že třeba u ptáků imprinting dovede domrvit sexuální orientaci. První věc, kterou ptáci vidí bývá zpravidla matka, tam dochází k jasnému vtištění, jak vypadá "ta, co se o nás starala, ta co nás snesla, ta, co má vypadat jako budoucí partnerka nebo sokyně". Stačí kuřatům ale podstrčit místo kvočny kohouta a jsou z nich neléčitelní "homosexuálové". Totéž se dokazovalo na dalších běžně dostupných druzích jako jsou kachny, husy atd. Záhy se přišlo na to, že i papoušci nebo kondoři si dovedou třeba člověka vštípit jako partnera a odmítají tak pářit se s vlastním druhem. Bohaté zkušenosti s tím mají sokolníci, čehož se také využívá pro odběr spermatu nebo inseminace. K lidem to vztahovat nebudu, o tom si myslím tak nějak také své a asi se to sem moc nehodí, protože od původní myšlenky jsme sklouzli o dost dál.
Když se vrátím k původní diskusi, k páření dvou odlišných lidských druhů, těžko říct, kdy se pro nás stalo z klasického páření to, co vnímáme dnes jako sex pro zábavu. Takhle bychom mohli řešit otázky, kdy jsme to přestali dělat zezadu a začali to provozovat zepředu (viz zajímavá scéna ve filmu Boj o oheň, aneb ne za vším musí být myšlenka, někdy se samice tak brání, že se prostě otočí..) atd. Na to já Vám odpovědět nesvedu a není to pro mě důležité. Pro mě je důležité, že se potvrzuje resp. ukazuje čím dál víc, že ta naše "čistá" příroda, odmítající striktně křížení (jak nám někteří v minulosti podsouvali) se v něm plácá víc a víc. A nejen nyní, ale už dávno. Už proto taky definice druhu zní jinak než před dvaceti lety
Každopádně buď jak buď, v té době jsme se rozhodně nepářili pro zábavu. Ono mít za prdelí machairoda, nebo se při tom nechat překvapit skupinou australopitheců, když jsem v nejlepším, no nevím, to asi nebyla doba na hodinové předehry, mazlení a sex podle našeho ražení..