Každý, kdo je osobnost, je vcelku logicky i kontroverzní (uznávám, ne každý kontroverzní jedinec je i skutečná osobnost), to je už takový světa-běh...
Na druhou stranu - "Mucho trabajo" a hlavně proslulé "Mañana" (oficiálně zítra, ve skutečnosti "na svatýho Dyndy") charakterizuje celou latinskou ameriku, Argentina se (občas) zdá být trochu méně postižená, než sousední země, ale bude to jen zdání. Zájemcům o studium argentinské národní povahy vřele doporučuji knížky od Geralda Durrella "Opilý prales" a hlavně "Šeptající Země" (kde je i pozoruhodný popis Aduany).
Oficiální postupy fungují jen někdy, když je (nezřídka finančně zainteresovaná - pro neznalé korupční) dobrá vůle úředníků vydávajících exportní povolení. V podstatě celý "třetí svět" je devastován zrychlujícím se tempem, Argentina v tom není zas nijak extra výjimka. Na to, aby se o zvířatech získaly vůbec nějaké informace je nutné s nimi pracovat. Málokdo si může dovolit vybudovat větší počet chovných skupin se zázemím z peněz získných jinou činností, tedy nějaký prodej, třeba odchovaných mláďat nebo přebytečných kusů, je nezbytností. Tady je otázkou jen, jestli pan kolega neporušil pravidlo EMIR (Est Modus In Rebus - Je míra ve věcech) a nenastoupil do stadia nenažranosti, ale necítím se oprávněn to posoudit a málokoho bych tím z přítomných byl ochoten pověřit.
V okamžiku, kdy celá "péče" o ohrožené taxony spočívá v zákazu chovu v privátních chovecha ve znepříjemňování života těch slušných a schopnějších mezi chovateli, jak nám třeba v Česku předvádí jistý nejmenovaný úředník jistého nejmenovaného ministerstva, je ignorování té blbé části z pravidel jaksi jedinou možností.