Stalo se to u nás za rohem, naše děcko šlo zrovna kolem ze školy. Chtěl toho psa vzít k nám, protože mu někdo na ulici řekl, že ho vezou zastřelit... Taky by čumilové mohli mít trochu rozumu.
Měli jsme křížence hodně podobného - staf a dalmatin. Čuba. Celý život bez problému. Když byl mladej malej, hlídali jsme oba. Žádné ruce v očích, tahání za uši, strkání ruky do tlamy. Kačena naštěstí byla ten typ psa, co ví kam patří a když "štěně" moc otravovalo, odešla někam, kam nemohl. Hůř ho dobily kočky. Ale na ty si pak dával pozor...
Horší je to šílenství na téma "Jednou za tři roky pes zadáví dítě, pojďme, zakážeme je!" ... teda, psy, samozřejmě. Existuje nějaké rozumné, reálné a užitečné řešení?