Vejcožrout africký

Vejcožrout se tu už řešil
viz třeba tady.

Jak jsem psal, D.medici chovala ZOO Praha, nevím jestli je stále mají, ale můžeš zkusit se jich zeptat. Vzhledem k velikosti dasypelťáků můžeš zapomenout na slepičí vejce, to vcelku nedá. Maximálně tak sondou jako míchaninu rovnou do žaludku. Určitě by se daly používat vejce andulek, korel či zebřiček.
Jinak, vlastní chovné nároky nejsou nijak složité. Jedná se o terestrického hada z aridních oblastí, tudíž sušší polopouštní terárium.

Kamarad je choval na krepelcich vejcich a sly mu - sic se nemnozili, ale sli. Co vim, tak je pred casem vozil Animal Farm. Jinak zadni drzaci to nejsou, co vim. VH

Já už je mám řadu let a v pohodě. Mám dva samce D. atra a scabra. Jsou v obyčejným vlhčím teráriu. Krmím je tak, že jednou za měsíc je chytnu, do jícnu nacpu sondu a "stříknu" do nich 5 ml rozmíchaného ptačího (kuřího) vejce. Tak 4x do roka dostanou každej asi tak po 10 ks vajec od andul či jiných ptáků-pet. Absolutně nenároční hadi. Oba pocházej z importu.

Když si to tady tak pročítám, napadlo mě, jestli jedí také křepelčí vejce? Já jen že jsem je nedávno viděl na prodej v TESCU, tak se mi hned vybavilo toto téma...

OKi dík

no slepici vejce do sebe nenarve! kamaraka je ma,krmi bud vajicky od andulek nebo dava primo vajicko strikackou hadovi do tlamy...

Mám tu knížku, kde se o něm zmiňujou, tak pokud to pomůže:

Potrava: Ptačí vejce. V přírodě je v přijímání potravy závislý na dvou ročních obdobích, kdy hnízdí ptáci. Příjem potravy v zajetí je proto také sezónní. Můžeme předkládat čerstvě snesená vejce holubů, hrdliček, japonských křepelek a podobně. Slepičí vejce jsou pro něho příliš velká.

Zdroj: Chov terarijních zvířat, Jiří Vergner, Olga Vergnerová, 1986

Dasypeltisáky jsem měli, 2 druhy- D.scabra a D.medici. Oba druhy jsou arborikolní. Na chov to jsou docela pohodoví hadi, stačí středně velké sušší dobře větrané terárko pro stromové druhy s dostatkem tenkých větví a úkrytama. Jako úkryty se nám osvědčila ptačí hnízda, takové ty pletené kukaně s kulovým otvorem. Zavěsí se to na strop nebo na větve, na zem moc nelezou a úkryty na zemi využívají neradi, jen pokud nemají jinou možnost. Hadi v tom rádi spí, a je dobré jim do toho dávat i krmení. A na dno dát misku s vodou a krabičku s vlhkým rašeliníkem, s vlezovým otvorem ve stropě, kvůli svleku. Dá se pověsit i na stěnu. Dospělí v pohodě žerou křepelčí vajíčka, mláďata vajíčka zebřiček nebo chůviček. Je dobré mít kamaráda, který je chová nebo si je chovat sám (taky jsem to tak dělali, vajíčka se i dají i namrazit do zásoby) Vždycky jednu dobu strašně žerou, klidně i každý den 1-2 vejce a kynou, a pak se zaseknou a nevylézají z úkrytu, vydrží v pohodě nežrat i půl roku. V tu dobu je potřeba je vůbec nerosit. Pak když začnou slídit, tak se jim začne dávat krmení a je potřeba je začít hodně rosit, začnou zase hodně žrát a po pár dnech se i pářit. Udělají za sezónu 2-3 snůžky, ve snůžce je 6-9 vajíček, samice v podstatě za každé sežrané křepelčí vajíčko udělají vajíčko hadí. Mláďata se při nějakých 26-28°C líhnou asi za 60-70dní a hned po prvním svleku hodně žerou, v pohodě berou vajíčka zebřiček a skoro rostou před očima. Pak žrát přestanou stejně jako dospělí, zalezou a zase nežerou několik měsíců, vydrží opravdu o hladu hodně dlouho, i ta mláďata.

Akorát co je s nima za problém- když se shání zvíře na dopárování, páč když jsou z různých oblastí, tak nejsou kompaktibilní a nemnoží se spolu. Chce to brát vždycky zvířata z 1 importu (pokud člověk nesežene odchov), protože další import může být od jinud a už to jsou jiní hadi. http://www.myzoo.estranky.cz/fotoalbum/hadi/vejcoz routi/p7032293.jpg.html