želva zelenavá-nečekané úmrtí

aby zdravá želva stáří 3-4roky bez předchozích příčin nečekaně uhynula

tak to asi zas tak zdravá nebyla. POkud jeho želvičky mají vysokou úmrtnost, tak bych určitě vybírala jinde. Ono nic nechcípne bez příčiny. Jen ta příčina buď je, nebo není známá.

Načo míňať peniaze s takýmto rizikom?Radšej si priplať a kúp si zdravú..

Je otázka, jestli jde opravdu o zdravé zvíře.
Můžete mi poslat na soukromou zprávu, o kterého chovatele jde?
Jinak, osobně bych podezíral "nejčastější evergreen" mezi příčinami úmrtí, totiž odkráčevší ledviny. Příčin může být bambilion, ať už nevhodná dieta (nadbytek zvlášť bílkovin, ale i cukrů a tuku), nedostatečná vlhkost (zvláště v odpočinkovém místě), přehřívání (tělesná teplota dospělé plně aktivní hermanky je přes den nad 30 stC, ale ne až zas tak u mláďat), infekce Hexamita parva (přenesená třeba od horsfieldek) atd.

Nic jako náhlý syndrom úmrtí u želv neexistuje. Že mají želvata vysokou úmrtnost, to je bohužel smutná pravda, ale vždy za jejich osudem stojí "péče" jejich majitele. To, že někdo odchová hermanky, z něj ještě nedělá chovatele.
Za chovatele lze považovat člověka, co odchovává F2 a další generace. Takový vám zřejmě nebude vyprávět o syndromech náhlého úmrtí.
Pokud si "výhodně" koupíte podtrženého zmetečka, vyhodíte peníze a připravíte si mnoho zklamání, úspora těch několika stovek nestojí za to.
Je celkem jednoduchá metoda, jak nekoupit želvu s nějakým syndromem - zdravá želvata přirůstají, čili mají na plastronu (spodek krunýře) světlé přírůstky mezi švy. Pokud želví mládě neroste, může mít problémy a je lepší poohlédnout se po jiném.

Také jsem slyšel poprvé o nějakém náhlém úmrtí-přišlo mi to jako blbost-hlavně u želvy staré 4roky . Nejde o to, že bych chtěl ušetřit nějakou stokorunu, ale o to, že je velmi obtížné sehnat odrostlou Testudo Hermanni. Želv narozených v r.2011 je spousty a tedy celkem velký výběr, ale já si chtěl pořídit již 4letou želvičku.

A v tom je jádro pudlíka, kvalitní čtyřletou želvičku opravdu seženete jen těžko, kdo se s nimi léta piplal, ten je jen tak neprodá. Takže tím spíš natrefíte na problematické zvíře, zvláště je-li pod nějakou záminkou prodáváno levně.

Odrostlou najspíš seženeš nějakou původně "hračkovou", tedy pořízenou 7 - 10 letému dítěti a posléze omrzevší. Pochopitelně péče během té doby byla nejspíš "suboptimální", protože kdo by se namáhal kvůli nějaké želvě přečíst knihu o 100 stránkách a ještě se řídil údaji z návodu...
Druhá možnost (méně častá), je u lidí kteří si na vybudování chovné skupiny nakoupili 8 - 10 mláďat a po letech jim z toho vylezla skupina 8 - 10 chovných samců...
Pokud se prodejce člověk zeptá, bude skoro vždy tvrdit, že jeho se týká ta druhá varianta...
Jak říká přísloví - "Co si člověk neudělá sám, to nemá." Holt to může platit i pro péči o mládě čerstvě po odchovu.

Patřím do té druhé skupinky, želvám už budou dva roky a mám jich 6, abych měl jistotu, že z nich budou aspoň 2 samice, takže jestli to bude 6 samců, tak tu tak za rok čekejte podobný inzerát

Jinak by mě ale taky zajímal názor na koupi starších želv, případně na co se ptát, či na co si dát pozor. Osobně si vystačím s těma prckama, ale známá má pár ve věku kolem 3-4 let, možná maličko víc a sameček dává samičce celkem "zabrat", takže se jí snažím přesvědčit, aby do skupinky dokoupili aspoň ještě jednu samičku. Z toho co jsem kde viděl na internetu mi to ale přišlo, že těch starších želv se tu objevuje celkem dost, to jsou opravdu všechno tyhle rizikové želvy?

Ono se tu pořád ještě taky vyskytuje dost bezpapírových želv dovezených nelegálně. Pokud někdo nabízí starší, pěkně rostlou želvu, tak to ve většině případů bude tenhle případ. Na těch ostatních, co mají papíry náležící opravdu k té oné želvě, a né nějaké předchůdkyni, která už stačila chcípnout a byla nahrazena jinou nelegální (a levnější) želvou na tytéž papíry, tak je to na nich většinou dost poznat.

Petře, ještě je třetí možnost, a to "malochovatelé", kteří nejsou nijak tlačeni těch několik svých mladých prodávat hned a nebrat je mámě přímo od struků (chápu, že uvelkých chovů to jinak nejde). Tu a tam mám nějaké mladé a nechci si je všechny nechat, ale taky je nechci prodávat hned, tak se s nima piplám tak dva roky. A myslím, že nejsem sám - i ty přeci prodáváš i starší želvy Píšu to jen proto, abych začínajícím nekazil radost. Jsme obrázek celé společnosti a tak si myslím, že slušnost pořád ještě existuje (na rozdíl od syndromu náhlého úmrtí )

Optimisté by měli být stříleni. Tento výrok od neznáměho autora je přesný. Skoro bych to s "pipláním se" věřil Volčíkovi, ten starší kusy prodává, ale taky si za ně nechá pořádně zaplatit.

Optimisté by měli být stříleni.

a sakra, to abych si na tě dala příště bacha

No není to s těma želvama jednoduchý Jen se divím, že se rodí takovej nepoměr narozených samců a samic? Jsem si myslel, že je to většinou třeba 50:50

to záleží na tom, jak to kdo líhne.

Ono to je 50 na 50. V přírodě při normální inkubaci. Háček je, že to nefunguje při konstantní teplotě - systém je vybalancován na cyklický průběh. Pro vysvětlení doporučuji klinkout sem:
http://tera.poradna.net/q/view/130368-jak-lihnout- zelvy-na-samice?page=r130420#r130420








Pokud bude někdo chtít operovat článkem Berta Eendebaka o líhnutí Testudo hermanni, tomu bych vřele dporučil, aby si původní článek přečetl a to včetně údajů o přežívání zárodků - pokud je líhnivost menší, než nějakých 80 % nedá se statistika brát jako relevantní, protože je pravděpodobné, že důvodem je selektivní úmtnost embryí jednoho pohlaví, při příliš nízké teplotě během inkubace zřejmě aromatasa nezvládne přeměnit dostatek testosteronu na estradiol, takže vzniká transsexuální jedinec. Tolik (nejen moje) hypotéza.
http://www.docstoc.com/docs/48475841/INCUBATION-PE RIOD-AND-SEX-RATIO-OF-TESTUDO-hermanni-boettgeri