Sršni a jejich likvidace

Mno jsou to chráněná a krásná zvířata s moc zajimavym chovánim...

Co se týče likvidace,budeš musit upřesnit detaily kde a jak si stvořili hnizdečko.
Ideální alternativa je celé ho v noci strčit do papírovýho pytle a odnést tak 20kylásků, za nekolik hodin pytel prokoušou a žijou si dál...

To zní Nery,velice rozumě

No oni se zabydleli v dutině starého stromu. Bohužel tam nemůžu sekat trávu a budu tam s otcem stavět novou chatku. Kdyby nebyli tak agresivní, tak je nechám být. Jinak pořád platí, že jsou chráněni? Myslím, že letos jsou vosy a sršni přemnožený... Jinak jaké mají zajímavé chování?

Všechmy zvířata jsou zajímavý a jsou tu z určitého důvodu.Například sršni jsou velmi dobří predátoři.Co vim,tak snad loví menší hmyz.Jestli se nepletu.Hmyz neni můj obor

No my jsme měli jednou sršní hnízdo v dutině starého ořechu a ikdyž jsme pod ním celý rok sekali trávu, nebyl žádný incident.

Pokud s tou likvidací nebude vyhnutí, zkusil bych to u veterináře. Náš nám doporučil nějaký dryák(modrý prášek), nasype se tam kde lezou do hnízda, na nohách ho roznesou po hnízdě a celá kolonie hyne.. název si bohužel nepamatuju.

Tak mě napadlo,že jsem slyšel o hasičích s nějakým vysavačem.Prý do něj sršně a divoké včely nasaji.Nevím jestli jsou potom živé či mrtvé.

To nevim, ale každopádně se do toho hasičům málokdy chce..

Mnohdy se agresivita bodavého hmyzu dost přeceňuje Když jdu na jaře jentak v plavkách do včel,dostanu žihadlo jen když některou omylem zmáčknu.

Jináč koncem října bude po kolonii,oplodněné samičky se rozletí do světa a na jaře se teoreticky žádná neusídlí na přesně stejném místě(pro klid duše dutinu uzavřít-to je taky nápad nechávat ve stromě na zahradě otevřenou tak obrovskou dutinu že vyhovuje i tak prostorově náročnému hmyzu).

Co se týče zajimavosti, sršni jsou nádherný predátoři(potrava pro larvy je živočišná) dokáží chytnout jakoukoli přiměřeně velkou kořist za letu, na zemi i na vodě, radost pozorovat.

Zbytečné hubení jakéhokoliv tvora nemám také rád. Ale když se jedná o přežití buď mě nebo sršňů, je volba jasná. Na chatě je mám každý rok a když startují sršni jak netopejři ze škvíry ve stropě verandy chaty a létají jak stíhačky po kuchyni nebo pokojíku, tak pro ně rozhodně nemám pochopení. Každoroční boj jsem vyhrával sprejem CATCH "s okamžitým účinkem". Vloni se objevil Raid (černá sprej s obrázkem sršního hnízda) na sršně. Nemá klasický rozprašovač, ale jakési dělo. Nerozprášený proud má dostřel až 3 metry. Jakmile se kapka dotkne sršně, okamžitě tento padá k zemi, čímž se snižuje riziko pokousání hubitele. Na sršně chodím zásadně v noci, kdy jsou všichni zalezlí v noře a nehrozí přílet silně nas*raného neozářeného zvířete zvenku. Také jsou rozespalí a zblblí. Nafoukám jim vydatně do díry a rychle uteču. Za týden tam není ani noha. Jednou jsem jim tam fouknul ještě v nepříliš pokročilé hodině, přilítli zvenku dva a v početní převaze mě pokousali tak, že jsem měl tejden ruku jako konev. Proto zásadně na lov v noci!

a proc to nezatemujes aby tam zadne pristupove skviry nemeli?

Spoléhat se při likvidaci na to, že jste v noci v bezpečí, bych si pečlivě rozmyslel. Zrovna u sršňů by jste mohl být dost nemile překvapen.
U nás se sršni nehubí, zejména proto, že tlumí otravné vosy. Nikdy žádné problémy s jejich agresivitou nejsou.
Jediný okamžik kdy trošku obtěžují je právě v pozdních večerních hodinách, kdy se zmateně motají u světel. Usuzuji proto, že v noci jsou aktivní.

To jsem ucpával vším možným. Víš co je na staré chatě skulin? A ti darebáci si prokoušou nové. Strop je z hobry, tam vychroupali díru tak 5 cm. Barák mám u pole, v bytě mám myši, potkani mi běhají po dvorku ale sršni uvintř chaty, to už je na mě moc .

To KHor: Když je tma, tak zalezou a spořádaně chrněj. Běda, jak by se rozsvítilo. To hned vylítnou se dívat, co se děje a rozhodně nebývají při takovém probuzení přátelsky naladění.

Jsi štastný člověk,nepotřebuješ ani televizi.

Žejo. Ještě můžu sledovat holuby a hrdličky na trolejovém vedení vlaku a brabence v kuchyni, těch je tam taky hojnost. Šváby a štěnice jsem doma zatím nepozoroval, ale co není... .

"Chov" švábů a cvrků takzvaně navolno to je zas má specialitka a když už se chlubíme tou havětí,neni to tak dávno co jsem rozchovával nádhernou kolonii vší (člověk ale špatně udává odchovy tak jsem je musil zrušit:)...

KULOVÝ V NOCI. SRSNI LETAJI I V NOCI, TO NEVITE ???

Poslyš ty kulová noc, nevadí ti, že reaguješ na 7 let staré vlákno? (Aurifer)

Nám se takto taky usídlili sršni, takže jsme zavolali hasiče, ti přijeli, hnízdo sbalili a někam s ním odešli :)

VČELÍ STRÁŽ

Žihadlo sršně obsahuje mnohonásobně méně jedu než žihadlo včely.
Traduje se, že sedm sršních žihadel zabije koně a tři stačí na člověka. Znalci však tvrdí, že je to nesmysl. Sršeň obecná je ve skutečnosti mírumilovná a prakticky neškodná.

Většina obav z tohoto hmyzu pramení z jeho velikosti a hlasitého bzučení. Podle výzkumů však má pracovitá včela pětkrát až padesátkrát víc jedu než její velká příbuzná, sršeň obecná (latinsky Vespa crabro). Smrtelnou dávku pro člověka tedy neobsahují tři, ale několik tisíc jejích žihadel.

Opravdu nebezpečné může být sršní bodnutí pro lidi trpící alergií. Pokud k nim nepatříme, nemusíme při setkání se sršní propadat panice.

Navíc je na rozdíl od menší divoce žijící příbuzné, vosy obecné, mnohem inteligentnější. Sršeň člověka respektuje zhruba jako sobě rovného. Budeme-li ji v klidu pozorovat, zjistíme, že se vůči nám chová podle principu žít a nechat žít.

Přesto není moudré přibližovat se k objektu jejího zájmu na méně než zhruba půl metru. Pak s podrážděným a znechuceným bzučením odletí. Obyvatelky sršního hnízda obzvlášť nemají rády prudké otřesy kolem svého domova, manipulaci u výletového otvoru a přehrazení příletové dráhy. ´

pokračování

Velká matka

Zakladatelkou sršní kolonie je královna, kterou můžeme potkat od poloviny dubna. Na ní záleží vývoj celého společenství. Sama začíná na jaře budovat základ budoucího hnízda.

Kusadly nastrouhá kousky dřeva a smísí je se slinami. Ze vzniklé papírové hmoty buduje základ obalu i první vnitřní buňky. Naklade do nich vajíčka, z nichž se líhnou larvy. Protože je ale hnízdo stavěno odshora dolů, královna je musí k vnitřku komůrek přilepit zvláštní lepkavou hmotou, aby jí budoucí generace nevypadla na zem.
Své první potomky piplá sama tak dlouho, dokud se nevylíhnou první dělnice, jež převezmou péči o hnízdo i potravu za ni.

Od poloviny července do počátku října poletují v okolí hnízda dělnice a každá nás dokáže denně zbavit až pěti kusů much a jiného obtížného hmyzu, jímž krmí potomstvo. Navíc ve velmi teplých dnech nosí do hnízda vodu, kterou zvlhčují vnitřní prostory, a máváním křídel napomáhají lepšímu proudění vzduchu ve svém obydlí.
V sršním hnízdě bývá zpravidla několik set dělnic. Jen zhruba 50 až 80 ale vylétá ven za potravou. Teprve v září vylétají jedinci, kteří mají zajistit pokračování rodu. Oplozené samičky si ukládají pohlavní buňky do zvláštní schránky, z níž se uvolňují až příští jaro při kladení vajíček.
Tyto budoucí královny také jako jediné přežívají v úkrytech zimu, zatímco původní kolonie na podzim zanikne. Na rozdíl od včel totiž sršni nedokážou nashromáždit dostatečnou zásobu potravy k přežití.
Dejte jí čas
Největší evropská vosa se živí především mouchami a sladkými ovocnými šťávami. Rozhodně se ale nevrhá na koláč, který držíme v ruce, ani se nesnaží spáchat sebevraždu v půllitru piva. Je zvědavá, protože jejím hlavním úkolem je shánění potravy.

Když na nás náhodou usedne, snaží se zjistit, zda náhodou nejsme k jídlu. Člověk je však pro ni v tomto směru naprosto nezajímavý, a tak během pár vteřin poklidně odletí. Musíme jí ovšem dopřát klid, nemávat kolem sebe rukama, nevřískat a nevyrážet na zběsilý útěk.
Pozor na oči!

Mnohonásobné sršní bodnutí může způsobit otoky, případně jiné potíže. Zvlášť nebezpečné může být bodnutí do jazyka či jícnu. Na rozdíl od jiného bodavého hmyzu je však u sršně pravděpodobnost takového útoku mnohem menší, protože se nám necpou do talíře.

Pruhovaná letadélka hmyzu však mají ještě další schopnost, o níž většinou nevíme: dokážou jed vystřikovat až na vzdálenost 40 centimetrů. Pokud se nám dostane do očí, působí jako účinný slzný plyn. Zasažení jedem může někdy vyvolat i zimnici a třesavku, které ale zpravidla během půl hodiny odezní.

To je (kromě názvu a těch 7 let starých příspěvků)) zajímavé a letos i hodně aktuální vlákno. Musím říct, že jsem si sršně v poslední době opravdu oblíbil. Je to pravý opak vos. V práci si udělaly hnízdo cca 2,5m vysoko ve výduti pod střechou pilinárny, přičemž jim tato nestačila a papírové hnízdo už krásně čouhá ven :) Vtipné je, že denně se pod ním pohybuje více než 10 lidí, tráví v jeho okolí 8 hodin denně a za celou sezonu si hnízda nikdo nevšiml, dokud mě začátkem září nezaujalo "škrabkání" dnes již značného počtu dělnic po papíře. Hned vedle stojí kontejner ve kterém kvasí ovoce a jiný rostlinný odpad, takže vos si pro změnu všimli všichni. Souhlasím, že na pozorování jsou to úžasná zvířata, posledně jsem sledoval, jak sedíc na jablku lovila dělnice mravence, kteří po něm lozili. Někde jsem četl, že kolonie zlikviduje 1Kg hmyzu denně, ale co je na tom pravdy nevím. Není-li to nezbytné, určitě bych je nelikvidoval strach z nich je určitě neoprávněný (pokud se člověk zbytečně nepřibližuje k hnízdu více, než by měl), ale žihadlo bych pochopitelně taky koupit nechtěl.

Já mám sršní hnízdo ve střeše "savčárny", už je několik let opuštěné. Ale když v něm byli sršni, no tak tam byli. Problém s nimi žádný nebyl, akorát občas nějaké večer nalétali do přilehlé svítící terarijní místnosti a "ugrilovali" se ve spirálách UVček. Pak jsem je odtamtud musela pinzetou vytáhnout. Nikdy se mi ale nestalo, že by zaútočili na mně nebo má zvířata, hnízdo proto nikdo nelikvidoval a ono tam je doteď. A totéž s vosama, jejich baňky jsou vždycky někde nějaké, u hospodářských staveb na vesnici to je normální. Nevšímám si jich a ony si nevšímají mně.

Narozdíl od vos byli sršni dost aktivní i v noci a jejich ťukání na sklo nebylo moc příjemné, ale ještě méně, když jsem jednoho z nich po tmě málem chytil do dlaní v domění, že se jedná o chrousta ))

jj, lítají i v noci. Nebo minimálně hodně pozdě večer, už za tmy.

Na sršně mám asi dvacet let starou vzpomínku.V boudě na cvičáku si postavily hnízdo mezi zavřenou okenicí a oknem .Mohli jsme je v klubovně pozorovat jak v insektárku a bylo to super.Nás i psy nechávaly na pokoji a my je taky.Jelikož byl cvičák na samotě,tak nám ho občas někdo "vybral" už jsme tam radši nic nenechávali,ale byl "vopruz" furt spravovat dveře.Jednou tam nějakej syčák chtěl vlézt tak že vylomil krumpáčem(taky našim)zrovna tu okenici.Co následovalo si jen představuju,ale v křovi před klubovnou byl vyraženej tunel,jak prchal.