Uštknutí ploskolebcem A.c.contortrix

Fotodokumentaci bohužel nemám, maximálně můžu dodat později foto aktuálního stavu, kdy už mám jen na prostředníčku dvě zarudlé tvrdé boule v místě vpichů, levý je trochu větší, protože tím zubem jsem to dostal naplno. Vzhledem k tomu, že cizí neštěstí potěší srdce nejvíc, rozhodl jsem se o svoje zážitky s rafnutím podělit.

Agkistrodon contortrix contortrix

V sobotu odpoledne jsem se zase, jako každý týden, dostal k násilnému krmení několika malých hadic, mezi kterými jsou i dva cca 30 cm contortrixové. Ti moji jsou docela kliďasové, kteří při manipulaci v terárku neřeší nic a maximálně se uklidí někam z dohledu... Jak už to bývá, z krmení se stala rutina a člověk přestal dávat pozor. Pořád stejný důvod, jako u mnoha jiných uštknutí. Nejdřív jsem nacpal 3 holátka do samice a dal ji do terária zpátky. Kdo někdy rozkrmoval nějaké hady, určitě ví, že se had při násilném krmení občas ze vzteku zakusuje do holátek, takže dost jedu nejspíš pustila samice i do myší (naštěstí pro mě). Když už byl nakrmený i samec, chtěl jsem ho dát zpátky do terárka. Držen byl jednou rukou za hlavou a druhou zbytek těla. Samice ležela kousek od ruky, samozřejmě, věděl jsem o ní dobře, ale jak už jsem psal, člověk se nechá rychle obelstít jindy klidnou povahou, takže jsem její blízkost moc nebral v potaz. Počítám, byla rozrušená z právě prodělaného krmení, takže po mě střelila a podařilo se jí mě trefit do druhého článku prostředníčku pravé ruky. Bylo vidět, že levý vpich je znatelně větší, takže jedním zubem jsem to dostal znatelně hlouběji. Kousnutí by se dalo přirovnat k píchnutí špendlíkem. Okamžitě po kousnutí nastoupila bolest v prstu a šířila se, naštěstí se omezila pouze k zápěstí, dál nepostupovala. Něco málo jedu jsem zkusil vysát, ale z rány ani moc krve nevytékalo, takže efekt byl myslím nulový a nařezávat ránu se mi po čase, který již uplynul, zdálo taky zbytečné. Ruku jsem nechal zatím chladit pod proudem studené vody a rozhodl se potěšit tou novinkou i někoho dalšího. Byl jsem ve spojení s jedním kamarádem z Náchoda, se kterým jsme rozebírali všechny možné varianty dalšího vývoje. Podotýkám, že "krizový plán" jsem měl již dávno připraven, přece jen nelze nikdy spoléhat, že zrovna konkrétnímu člověku se nic nikdy nestane, ale zatím se mi zdálo zbytečné plašit zbytečně moc lídí... Do nemocnice se mi i přesto, možná právě proto, že mám dovolenou, dvakrát nechtělo. Sice by to možná bylo vhodnější i kdyby jen pro podání podpůrných prostředků, ale přece jen se mi nezdála situace zatím natolik špatná, abych si tím kazil víkend. Abych svou lehkovážnost trošku omluvil, byl jsem připraven se do nemocnice vypravit, kdykoliv by se projevily jakékoliv další příznaky otravy. Během cca 2-3 hodin mi docela otekla celá ruka až po zápěstí, dál se otok nešířil. Měl jsem docela obavy, jak se budu chovat až se mi pdobná nehoda stane, ale myslím, že jediný kdo doma stresoval, byla přítelkyně, která se nakonec musela posilnit alkoholem. Večer jsem dokonce šel i za zábavou, ale jakéhokoliv alkoholu jsem se pochopitelně absolutně vyvaroval a držel jsem se v klidu. Ještě jednou podotýkám, že jsem si hlídal všechny možné příznaky, kdyby se otrava ozvala důrazněji, ale naštěstí žádné další komplikace nenastaly. Dokonce si ze mne večer i dělali ostatní srandu, že na to, jak jsem hubený, mám ruku jako malé tlusté dítě... V neděli jsem si naordinoval kalciové šumivé tablety a do večera i otok začal ustupovat. Zpočátku nešlo ani ruku sevřít, což momentálně už jde, ale pevně zatím nic uchopit nelze a ruka zůstává stále citlivá, bolest se již omezila jen na místo kolem vpichů a při pohmatu i jakoby v kostech prstů. Jinak fungovat lze docela normálně. Pro uklidnění svého okolí jdu v týdnu preventivně na krevní testy, tak uvidíme, každopádně jinak se cítím docela fajn, měl jsem docela hodně štěstí, že většina faktorů hrála v můj prospěch a uštknutí dopadlo tak jak dopadlo...

Budiž tato příhoda poučením všem ostatním, aby v opatrnosti nepolevili i kdyby na ně ten had mluvil konejšivým hlasem. Ono u těch "nebezpečnějších" si člověk pozor dává více méně pořád, ale zkuste si nepřejít do stereotypu, když máte nějaké nic moc nebezpečné prcky, které krmíte násilně každý týden už nějaký ten pátek. Holt byla to moje blbost a doufám, že na velmi dlouho poslední...