Želví stůl

Hlavní výhodou tohoto speciálního terária a vlastně i důvodem, proč jsem si je zamiloval, je především neuvěřitelná flexibilita jeho vybavení. Misky lze naplnit prakticky jakýmkoliv substrátem a jeho výměna je velmi jednoduchá. Pokud v miskách předpěstujete některé vhodné rostliny jako budoucí potravu, zůstanou dlouho čerstvé a navíc dále rostou, dokud nejsou zkonzumovány. Misek můžete mít mnohem více a průběžně je lze i se substrátem nebo novými rostlinami obměňovat. I v malém prostoru tak dosáhnete velké pestrosti stanovišť a želvy se budou cítit přirozeněji.

Želví stůl je určen především pro mladé želvy, a to nejlépe do věku 2-3 let. Starší želvy v něm mohou přečkat snad jen několik týdnů chladného jara, kdy jsme je probudili ze zimního spánku, ale venku je ještě chladno. Protože se u nás dají legálně z odchovů jednoduše získat pouze mláďata ve věku půl až jednoho roku, většina začínajících chovatelů by měla s tímto zařízením začínat. Rozhodně s ním však nevystačí. Jde o to poskytnout želvám, které není ještě vhodné zimovat, odpovídající útočiště v průběhu chladného období roku. Od května do září by měly být vaše odrostlejší želvy v každém případě venku pod širým nebem a od října do března pak kvalitně zazimované ve studeném a vlhkém sklepě.
Protože jsem si nechal připravit součásti na dva takové „želví stoly“ a sestavoval je postupně, lze tu ukázat tak trochu strojený, ovšem na druhou stranu celkem velmi názorný postup práce na jejich sestavení. Všechny díly (kromě skel) lze pohodlně koupit v některém z velkých hypermarketů, kde vám je připraví přesně na míru.

Nejprve se porozhlédneme po vhodných miskách, které určí rozměr terária. Já sám jsem použil hluboké misky pod samozavlažovací truhlíky, jejichž hloubka je asi 5 cm. Poskládáme čtyři až šest misek vedle sebe a plocha, kterou vymezí, nám určí vnitřní rozměry „želvího stolu“. Výška terária postačí cca 30 cm, minimální rozměry vnitřního prostoru pak alespoň 40 x 80-120 cm. Pamatujte, že čím větší prostor bude mít zvíře k dispozici, tím kreativnější můžete být v jeho zařizování – majitel může dát vzniknout krásnému prostředí, které bude současně jednoduché na údržbu a bude vyhovovat i svěřenci. Přitom cena o něco většího „želvího stolu“ bude jen o něco málo vyšší než cena malého zařízení.

Z laminované dřevotřísky si necháme uříznout spodní díl, zadní a dvě boční stěny. Namísto přední stěny ponecháme deseticentimetrový kus, který později doplníme sklem.

Okraje laminované dřevotřísky, které nebudou slepené, opatříme zažehlovacími hranami. Ke spojení desek použijeme sanitární silikon, který rovnoměrně rozetřeme po celé ploše spoje. Spodní díl dodatečně zajistíme vruty. Do přední části bočních stěn si připravíme dva hliníkové U profily s vnitřním rozestupem bočnic 7 mm a délkou 20 cm. Ty pak přichytíme vruty k bočnicím stolu tak, aby hlavička vrutů nevyčnívala.

Nyní stačí už jen připravit dvě skla – přední díl, a o něco kratší, ale širší horní sklo; obě v tloušťce 5 mm a zabroušené. Horní sklo by mělo stůl zakrývat asi z 80 %, a to proto, aby přes noc zůstal vnitřní prostor terária dostatečně vlhký, ale přitom byla zachována určitá stálá výměna vzduchu. Současně sklo pomáhá udržet i vyšší teplotu přes den. Provedení je vidět na následujícím obrázku.

Do terária instalujeme dvě svítidla. Prvmím z nich je halogenová reflektorová žárovka o výkonu 40-60W jako zdroj tepla. Dbáme na to, aby teplota na povrchu pod zdrojem nebyla vyšší než 40°C. V těsné blízkosti umístíme také 13W speciální UVB zářivku (co nejvýkonnější zdroj UV záření – optimálně Repti-glo 10.0 UVB). Zdroje tepla a světla musí být u sebe, protože jedině jejich společné působení na organizmus želvy má očekávaný efekt. UVB záření je důležité pro vývoj kostry a správný růst krunýře. Jeho absence může během několika měsíců zavinit smrt mláděte, proto se investice do tohoto zařízení rozhodně vyplatí.

Po vložení naplněných misek je „želví stůl“ hotov.

A co může být obsahem misek?

1. Lesní hrabanka – nepoužívejte zeminu z obchodu, protože může obsahovat nechtěné příměsi (hnojiva, nerozložený humus atd.). Nelze doporučit ani rašelinu, která je přirozeně velmi kyselá. Želvy v přírodě nikdy v kyselém prostředí nežijí. Je lépe si přinést hrabanku z listnatého lesa, a to z vápencového podloží. Zeminu můžete promíchat s pískem a vápencovou drtí (prosívkou z lomu), starou omítkou nebo starým, dlouho na vzduchu odleželým hašeným vápnem. Takový podklad bude i jedním z vhodných zdrojů vápníku vašich želv. V takto připravené zemině lze předpěstovat i některé rostliny pro zkrmení.
2. Rostliny – do misek lze vysít trávu, obilí, mladý jetel nebo zasadit pampelišky, rozchodníky a další rostliny. Pokud použijete jako substrát vatu nebo gázu, hrozí riziko plesnivění, proto obsah misek kontrolujte a vyměňujte častěji.
3. Praný říční písek – není ostrý, dobře drží vlhko, zrnka písku jsou velká, takže želvám nezpůsobují dýchací nebo zažívací problémy jako jemný písek kopaný. Ideální kombinací pro zahrabání želvy je vrstva písku překrytá vrstvou hoblin. Při čištění se však obě frakce hůře od sebe oddělují.
4. Oblázky a kamení – fungují jako „fitness centrum“. Umožňují zvířatům šplhat a prodírat se „krajinou“.
5. Hobliny – savý a přitom odolný materiál, který nepodléhá rychle zkáze (plesnivění) ve vlhkém prostředí.

Pro malé želvy do 1 roku je třeba udržovat minimálně část „želvího stolu“ střídavě mokrou (nikoliv jen vlhkou). K vlhčení terária nepoužívejte proto rozprašovač, ale rovnou konvičku. Mladá želva se potřebuje zahrabat do substrátu, ze kterého přijímá vodu celým povrchem těla. Proto občas na dně misky pod hoblinami nebo pískem musí stát i několik milimetrů vody. Je to podobné, jako když pravidelně vydatně v jarním období prší. Ale nezapomeňte také, že i na jaře bývá v Mediteránu teplo. Želva po takové „pitné noční kůře“ musí mít příležitost oschnout a prohřát se na „slunci“ (pod lampou). Umístěte proto vlhké hobliny pod lampu. V průběhu dne se prohřejí, a želvy do nich rády zalezou a zahrabou se tak, že terárium bude vždy večer vypadat jako prázdné. Není tedy ani třeba vkládat do ubikace jakékoliv přístřešky.

Pokud se vám zdá, že se prostor terária málo ohřívá, je možné „želví stůl“ ze všech stran obložit polystyrenovými deskami a dosáhnout tak zvýšení vnitřní teploty. Ta by měla kolísat od (15°C) 20°C do 30°C (lokálně pak až 35°C či 40°C). Vysokou teplotu v průběhu dne udržujte jen v jedné části terária. Zbytek by měl umožnit želvám se ochladit. Pokud chceme udržet želvy aktivní celou zimu, je třeba jim svítit minimálně 12, ale raději 14 hodin denně, a simulovat tak „dlouhý letní den“. Potravu vkládejte do chladnější části terária, protože zde tolik nevysychá a méně se kazí. A nakonec rada nejdůležitější: neudržujte želvě stále stejné prostředí. I v přírodě je každý den jiný – jednou prší, podruhé svítí slunce, jednou je patnáct a podruhé zase třicet stupňů ve stínu. Jednou želva narazí na hojnost potravy, podruhé ji musí dlouho hledat. Želva vystavená mírným stresům je daleko živější a odolnější, podobně jako člověk. Takže: Úspěšný chov!

A na úplný závěr cena takového „želvího stolu“ o rozměru 40 x 80 cm:

Potahovaná dřevotříska: 300,- Kč
Zažehlovací hrany: 70,- Kč
Hliníková lišta: 50,- Kč
Sklo se zabroušením hran: 350,- Kč
Svítidla: 300,- Kč
Spínací hodiny: 120,- Kč
UVB zářivka: 500,- Kč
4+2 misky: 210,- Kč
Celkem: 1900,- Kč
(+ silikon + vruty + hobliny + písek + semena rostlin + teploměr + práce)

Související články

* Inkubátor pro želvy
* Co žereš a piješ, želvo?
* Venkovní bouda pro suchozemské želvy