Pak to tu nemá vypadat, jak to tu vypadá- lidé (často vč. policajtů a úředníků) neznají zákony, co by měli znát , přestože je potřebují. A když se srazí s prudícím blbem, tak místo aby ho umlátili argumentem (ano, k tomu je stejně jako k řadě dalších věcí potřeba umět jazyky. Ale pokud je člověk neumí, je to čistě jeho mínus. Protože cizí jazyk se v potřebné míře dokáže naučit i člověk, který je jinak na jazyky totálně levý. Ale musí chtít a snažit se.), tak si nechají protizákonně nakopat zádel a pak akorát brečí. Místo, aby se teda s prudícím blbem nebavili a nechali si zavolat někoho, kdo ten zákon zná- třeba státního zástupce- mají na to totiž právo.

výsledek byl takový, že když byli následně po pár měsících "zproštěni" viny, které se nedopustili, dostali dopis s tím, že eura zpět nedostanou, neb padly za obstarání jim zabavených zvířat, která byla na jejich náklady po dobu řešení umístěna v "záchranném centru". Na to se můj kamarád nasral a napsal jim, že ok, peníze nechce, ale chce svá zvířata. Odpověď byla, že si je má vyzvednout v Německu na té a té adrese. Odepsal, že vpořádku a že v pátek dorazí. Obratem dorazila odpověď, že ať nejezdí, že vše uhynulo...

V tom případě si měli nechat od někoho vystavit kupní smlouvy na odběr zvířat, který neproběhl, dát to k soudu, který nemohli prohrát a stát by jim musel uhradit vzniklou škodu. Sice zvířatům by to nepomohlo, ale oni by na tom nebyli škodní.

Taky vozíme po Evropě opravdu hodně cenná zvířata a to poměrně často. A už jsme se také několikrát setkali s prudou ze strany celníků a policajtů. Tak jsme je umlátili argumentem a jeli dál. On si člověk totiž nesmí nechat nasrat na hlavu. Jenže to je bohužel taková běžná česká vlastnost- místo boje si nechat namlátit a pak akorát nadávat.