Zrovna tenhle výzkum byl uplně o ničem, jako většina "výzkumů amerických vědců". Oni v tom pokusu jaksi vůbec nezohlednili fakt, že měřili na hluboce uspaných potkanech, do kterých ještě napíchali elektroniku - hlodavci v hlubokém spánku jsou schopní exnout na srdeční zástavu sami o sobě, natož když je ještě někdo zmáčkne. To pak je rychlé, ale zcela to zkreslí výsledek. Za normálních okolností když škrtič škrtí živého, bdělého hlodavce, tak tam působí 3 faktory - 1. stlačení plic, tudíž znemožnění nádechu, 2.tlak na cévy, srdce a další orgány 3. stres. Nicméně srdce ještě bije i u již nehybného, nedýchajího potkana už v bezvědomí, takže infarkt to není, co tu kořist zabíjí. Naopak hadi právě dost často čekají, až ta kořist je opravdu "uplně mrtvá", protože ještě cítí tep. A nebo taky naopak ne, řada hadů do sebe začne ládovat kořist jen přidušenou.