Tak je fakt, že nad tím, jak byl článek psán jsem neuvažoval, ale v podstatě souhlasím s tím, že co se týká živočišných a rostlinných druhů (nebudu do toho cpát jiné lidské druhy) je prostě planeta nestatická a vždy se rozšíření druhů zmenšovalo, nebo rozšiřovalo, zvířata dobývala nová prostředí a čas ukázal, jestli to bylo pro ně výhodné, nebo tam došlo k zániku a rozšiřování nepokračovalo. Stejně tak neodbytně, jako některé druhy vyhynuly. Ano, tehdy to rozšiřování nebylo za přispění člověka, ale tomu se dnes prostě nevyhneme, pokud se nechceme vrátit do doby kamenné. Vyjma pár vysloveně nepovedených introdukcí, navíc cílených, došlo naproti tomu k rozšíření druhů ať už s přímou pomocí člověka či nepřímo, které pro ekosystémy neznamenaly prostě žádné změny, nebo o nic větší, než jaké působí původní druhy. Zrovna ta střevlička, která byla viněna z napadání a poškozování velkých kaprovitých ryb na některých rybnících se ukázala naopak jako prospěšná pro spoustu predátorů, ať už juvenilních stadií štik, okouny, candáty, ale navrch také pro ledňáčky a další ptáky. Z toho, co jsem četl bylo napadání ryb pozorováno vždy v omezených podmínkách, jako například akváriích, přerybněných sádkách atp. Jako přenašeč nemocí působí naprosto každá ryba, takže střevlička nevyjímaje, její tlak na plže není o nic menší, než u řady jiných našich původních druhů ryb, byť jí je to zazlíváno stejně jako to, že se zejména juvenilní stádia živí zooplanktonem, čímž "konkuruje"! jiným druhům. Vtipné, co žerou asi juvenilní jedinci našich původních ryb??
Dnes už se nikdo nepozastaví nad kapry, amury, tolstolobci a tolstolobiky, karasy stříbřitými, marénami i jejich kříženci, stejně tak asi každý soudný člověk bude souhlasit, že kdybychom se "rybářsky" nestarali i o naše původní druhy ryb, tzn. nebyly chovány v akvakulturách, byly by jejich počty naprosto jinde a početnost druhu by byla v řadě ekosystémů o dost nižší, tudíž by tak nebyl zatěžován, jako tam, kde se každoročně nalije násada toho kterého druhu.
Stejně tak můžeme pokračovat do lesa - muflon, daněk, sika, maral, axis, jelenec běloocasý, několik druhů bažantů, kamzíci, kozorožci, kozy bezoárové, králík divoký, ondatra atd..zpravidla považovaní za naturalizované, přesto páchající určité škody, ale jedná se o vítanou lovnou zvěř, která je přitom do puntíku nepůvodní. Divočák je sice původní, na druhou stranu nikdy tu nebyl v počtech, jako nyní (v minulosti zde byl dokonce téměř vyhuben) a jím působené škody jsou hodnoceny jako enormní. Přesto nebyla schválena žádná super genocida, jež by měla za úkol dostat populaci třeba jen v ČR na optimální stav. Občas proběhne medii nějaká taková akce, kde je složeno v optimálním případě pouhých pár desítek kusů a jelikož se nejedná o systematickou činnost, logicky na tak početnou populaci nemají takové akce vliv pražádný. Dva dny na to ale už čteme nebo slyšíme, jak na tom samém místě divočák napadl komusi psa, nebo tlupa černé vyháněla lidi z lesa a že s tím nikdo nic nedělá. Přitom proti tomuto problému se tváří problematika invazních druhů jako daleko důležitější. Neřekl bych.
Jeden můj kolega nedávno řekl, že tohle zastavit nejde. Svět se globalizuje, cesty se zkrátily a chtěně či nechtěně prostě bude docházet ke změnám. Přijde mi srandovní hrát si zničehonic na Bohy a snažit se bojovat proti invazi (pořád mluvím o zvířatech), tvrdit, že to nebo to tu škodí a ubližuje a přitom zvysoka sereme na to, co tu máme i bez toho, že se tu zjeví nějaký nový druh jehož působení je více než sporné (pochopitelně výjimky se najdou - norek, mýval). Když se rybářský svaz rozhodne nacpat někam sumčí násadu, tak jí tam prostě narve, bez ohledu na to, že sumec v takovém počtu bude na ekosystém působit logicky silnou zátěž a tak světe div se, najednou je na řadě našich vod poprvé nastavená lovná míra na ryby, které byly do té doby považovány za plevel (podoustve, perlíni, cejni). Je k popukání, že nastavíme lovnou míru na rybu, kterou nevyhubil rybář-lovec, ale za jejím úbytkem stojí sumčí populace na celém povodí, která za to logicky nemůže, neb něčím se živit musí. Míra měla být snížena právě sumci (některá povodí to tak konečně mají), aby došlo k silné probírce a voda se mohla vůbec vzpamatovat. Přitom sumec ve své nevybíravosti loví veškeré obratlovce, včetně ptáků, užovek, hlodavců atd., tudíž jeho vliv na ekosystém je o dost silnější, než jakou může mít na tom samém úseku ten samý počet nádherných želv.
Pro srandu - jen poopravím autory článku, nejedná se o želvu nádhernou, ale graptemysku, která je nadále povolená:http://www.koprivnice.cz/index.php?id=koprivnicke- noviny-koprivnice&tema=sumce-%E2%80%99utopila%E2%8 0%99-zelva&clanek=18168

K nádherkám - za sebe pochybuji, že to u laické veřejnosti, kde končilo 98% celkového dovozu, vzbudí nějaký vyšší zájem o chov, z důvodu, že se tyto želvy stanou vzácnějšími (ostatně G.carbonaria, S.pardalis, G.sulcata, okrajově T.horsfieldi se naopak prodává o dost lépe než Testuda právě proto, že u nich neexistuje ohlašovací povinnost, přestože na chov jsou o dost vhodnější právě Testuda). Myslím, že jakmile někdo nakáže ještě čipování želv, tak budou končit fakt všude, jen ne na veterině, aby obdržely čip. Právě proto, že nikdo nikdy nechtěl po chovatelích, aby měl na nákup T.scripta doklad, řada obchodů, kde byla zvířata před deseti dvaceti lety zakoupena už ani neexistuje, takže logicky není šance cosi doložit. Já jsem jeden takový paragon měl, protože se na něj nakupovalo i topítko a po pár letech jsem zjistil, že paragon je vybledlý a nečitelný Takže i tak by nebylo co doložit. Z hlediska uvažovaného zákazu na rozmnožení se mi ani nelíbí představa, že někdo trhá od sebe fungující skupiny samců a samic. Dle mě to i odporuje zákonu na ochranu proti týrání zvířat, jelikož u nádherek existují sociální vazby mezi zvířaty ve skupině, které se rozdělením třeba jen na dvě skupiny samci - samice, rozbijí, některá zvířata budou následně napadána v rámci budování "nových vztahů", což při jednopohlavní populaci dle mých zkušeností s těmito želvami dobrotu nedělá a nemyslím tím nevinné pošťuchování. U zvířat, která jsou stran reprodukce závislá čistě na inkubaci vajec chovatelem, aby k rozmnožení zdárně došlo, mi nelíhnutí vajec postačuje jako řešení problému jak dle zákona T.scripta nešířit.