Zpět na aktuality Přidat komentář k aktualitě Nahoru
poradna.net
Neregistrovaný Přihlásit Registrovat
poradna.net
Novinky ze světa zákazů EU - skokani volští a želvy nádherné Zpět na aktuality Přidat komentář k aktualitě Nahoru
V češtině (výběr podle uvedeného článku v odkazu):
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů:
A seznam invazních druhů:
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1141 ze dne 13. července 2016, kterým se přijímá seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. Z plazů a obojživelníku je tam Trachemys scripta a Lithobates catesbeianus.
Podstatné je pak tohle:
Čili 13.7. + 20 dnů značí, že od 3. srpna 2016, bude třeba mít nádherňačky zvlášť, nebo jen skupiny samců a samiček. Dále se vlastně stanou neprodejné/nevyměnitelné (což jsou skoro vlastně už i teď, byť z jiných důvodů).
Reálně to bude z pohledu soukromého chovatele asi nekontrolovatelné, pokud se sám "nepochlubí".
Nicméně jedou to přijít muselo (klidně tam mohlo být i více druhů). Ten seznam se má znovu aktualizovat až za 6 let, jak jsem pochopil, což je docela věčnost. Osobně tuhle snahu v boji proti invazním druhům vnímám pozitivně, ikdyž přišla dost pozdě.
Jen doplním, že se to netýká jen poddruhu elegans, ale všech (uvedeno T. scripta, takže včetně všech aktuálních poddruhů - prapůvodně tam byl zájem tam dát i želvy rodů pseudemys). Pro teraristy jsou tam skutečně jen výše zmíněné druhy, obecně pro chovatele je tam zařazeno více druhů obecně často chovaných zejména akvaristy (řada druhů komerčně nabízených akvarijních raků, cabomby atp.), chovateli drobných exotických savců (zákaz chovu burunduků, mývalů a nosálů) a jak se s tím poperou chovatelé nutrií, to netuším (zejména když u nás máme i vlastní české plemeno + dlouholetou historii v chovu pro maso, byť to není pro komerční využití). Z rybářských krámů by měly zmizet střevličky východní nabízené jako nástražní rybky (což asi těžko změní její rozšíření v evropských vodách a které se sem nedostaly navíc ani vlivem akvaristů, resp. chovatelů).
Jinak přesně, pokud nebude mít někdo v okolí nějakého dobráka, těžko může někdo řešit počet a stav chovaných nádherek. Na druhou stranu se obávám, že až se tohle dostane na veřejnost, skončí v řekách a nádržích další várka nechtěných želv (tentokrát už nejen elegansek), tak jak to ostatně ukazuje historie, kdekoliv se něco zakázalo, nebo se obyčejným lidem něco nakazovalo.
Za sebe tu snahu vnímám neúplně pozitivně, jelikož vím, co všechno se mělo do toho seznamu původně dostat a jak moc to souviselo s ochranou, komercí atp. Na opačnou stranu i to, že se tam některé evidentně invazní druhy nedostaly vnímám opět jako lobby do nichž jsou někteří tvůrci více zapojení.
http://www.geo.de/GEO/natur/oekologie/invasive-art en-was-heisst-hier-fremd-70146.html
Dle mého víc než rozumný názor na tuto problematiku.
Ad hromadné vyhazování želv:
Defakto je delší dobu zastaven jejich dovoz a logicky jich začne v chovech postupně ubývat. A protože je většina lidí nerozmnožuje, respektive se o to ani nesnaží a nebo na to nemá podmínky, tak se budou stávat vzácnější a vzácnější. Reálně bude z pohledu úřadů neprokazatelné, kdy si želvu člověk pořídil a vždy může tvrdit, že ji má odjakživa. Pochybuji že má kdokoliv ze stávajících majitelů nějaký doklad o koupi. Takže kdo bude chtít, tak si je sežene a logicky budou i lidi, co je budou množit, bude-li poptávka. Samozřejmě pokud někoho nenapadne zavést povinné čipování i na elegansky... Uvidíme 
.
Podle mě by to mohlo mít i opačný efekt. Teď naopak nádherňačky znovu získají na ceně a stane se z nich částečně "undergroundová" záležitost, "špek"?
Ad článek toho profesora z Mnichova:
.
Jasně, ukazuje i jiný pohled na danou věc. Samozřejmě se dají najít i příklady neutrálních, relativně prospěšných až vyloženě chtěných introdukovaných "vetřelců" a poukazuje na to, že příroda není statická. Ale pořád je to jen takové zamyšlení, že ta problematika není černobílá. Nic víc, jak konkrétně to řešit se tam člověk nedozví.
Nevím proč, ale přijde mi, že celý ten článek je svým způsobem napsaný jako taková paralela k současné uprchlické krizi. Varuje před nesklouzáváním argumentací při ochraně (pouze) lokálních druhů před cizími ke xenofobii (!?), termíny jako "vetřelec", "invaze", "infiltrace" jsou asi nevhodné, nesouzení druhů podle jejich původu, atd. Zdá se, že snaha o jazykovou čistotu a politickou korektnost už začíná zasahovat i do oborů, které s tím nemají nic společného.
Třeba i takový obyčejný článek na wikipedii Invazn%C3%AD_druh o invazních druzích obsahující slovní spojení jako: "v současné době působí značné ekonomické škody"; "boj s invazemi", "introdukovaní savci i jiní živočichové stali metlou pro ekosystém v obřím rozsahu"; "přičemž agresivně vytlačuje původní druhy"; nebo dokonce "Za invazivní druh může být považován i člověk" je vyloženě xenofobní a bude muset být přepracován
Tak je fakt, že nad tím, jak byl článek psán jsem neuvažoval, ale v podstatě souhlasím s tím, že co se týká živočišných a rostlinných druhů (nebudu do toho cpát jiné lidské druhy) je prostě planeta nestatická a vždy se rozšíření druhů zmenšovalo, nebo rozšiřovalo, zvířata dobývala nová prostředí a čas ukázal, jestli to bylo pro ně výhodné, nebo tam došlo k zániku a rozšiřování nepokračovalo. Stejně tak neodbytně, jako některé druhy vyhynuly. Ano, tehdy to rozšiřování nebylo za přispění člověka, ale tomu se dnes prostě nevyhneme, pokud se nechceme vrátit do doby kamenné. Vyjma pár vysloveně nepovedených introdukcí, navíc cílených, došlo naproti tomu k rozšíření druhů ať už s přímou pomocí člověka či nepřímo, které pro ekosystémy neznamenaly prostě žádné změny, nebo o nic větší, než jaké působí původní druhy. Zrovna ta střevlička, která byla viněna z napadání a poškozování velkých kaprovitých ryb na některých rybnících se ukázala naopak jako prospěšná pro spoustu predátorů, ať už juvenilních stadií štik, okouny, candáty, ale navrch také pro ledňáčky a další ptáky. Z toho, co jsem četl bylo napadání ryb pozorováno vždy v omezených podmínkách, jako například akváriích, přerybněných sádkách atp. Jako přenašeč nemocí působí naprosto každá ryba, takže střevlička nevyjímaje, její tlak na plže není o nic menší, než u řady jiných našich původních druhů ryb, byť jí je to zazlíváno stejně jako to, že se zejména juvenilní stádia živí zooplanktonem, čímž "konkuruje"! jiným druhům. Vtipné, co žerou asi juvenilní jedinci našich původních ryb??
:http://www.koprivnice.cz/index.php?id=koprivnicke- noviny-koprivnice&tema=sumce-%E2%80%99utopila%E2%8 0%99-zelva&clanek=18168
Dnes už se nikdo nepozastaví nad kapry, amury, tolstolobci a tolstolobiky, karasy stříbřitými, marénami i jejich kříženci, stejně tak asi každý soudný člověk bude souhlasit, že kdybychom se "rybářsky" nestarali i o naše původní druhy ryb, tzn. nebyly chovány v akvakulturách, byly by jejich počty naprosto jinde a početnost druhu by byla v řadě ekosystémů o dost nižší, tudíž by tak nebyl zatěžován, jako tam, kde se každoročně nalije násada toho kterého druhu.
Stejně tak můžeme pokračovat do lesa - muflon, daněk, sika, maral, axis, jelenec běloocasý, několik druhů bažantů, kamzíci, kozorožci, kozy bezoárové, králík divoký, ondatra atd..zpravidla považovaní za naturalizované, přesto páchající určité škody, ale jedná se o vítanou lovnou zvěř, která je přitom do puntíku nepůvodní. Divočák je sice původní, na druhou stranu nikdy tu nebyl v počtech, jako nyní (v minulosti zde byl dokonce téměř vyhuben) a jím působené škody jsou hodnoceny jako enormní. Přesto nebyla schválena žádná super genocida, jež by měla za úkol dostat populaci třeba jen v ČR na optimální stav. Občas proběhne medii nějaká taková akce, kde je složeno v optimálním případě pouhých pár desítek kusů a jelikož se nejedná o systematickou činnost, logicky na tak početnou populaci nemají takové akce vliv pražádný. Dva dny na to ale už čteme nebo slyšíme, jak na tom samém místě divočák napadl komusi psa, nebo tlupa černé vyháněla lidi z lesa a že s tím nikdo nic nedělá. Přitom proti tomuto problému se tváří problematika invazních druhů jako daleko důležitější. Neřekl bych.
Jeden můj kolega nedávno řekl, že tohle zastavit nejde. Svět se globalizuje, cesty se zkrátily a chtěně či nechtěně prostě bude docházet ke změnám. Přijde mi srandovní hrát si zničehonic na Bohy a snažit se bojovat proti invazi (pořád mluvím o zvířatech), tvrdit, že to nebo to tu škodí a ubližuje a přitom zvysoka sereme na to, co tu máme i bez toho, že se tu zjeví nějaký nový druh jehož působení je více než sporné (pochopitelně výjimky se najdou - norek, mýval). Když se rybářský svaz rozhodne nacpat někam sumčí násadu, tak jí tam prostě narve, bez ohledu na to, že sumec v takovém počtu bude na ekosystém působit logicky silnou zátěž a tak světe div se, najednou je na řadě našich vod poprvé nastavená lovná míra na ryby, které byly do té doby považovány za plevel (podoustve, perlíni, cejni). Je k popukání, že nastavíme lovnou míru na rybu, kterou nevyhubil rybář-lovec, ale za jejím úbytkem stojí sumčí populace na celém povodí, která za to logicky nemůže, neb něčím se živit musí. Míra měla být snížena právě sumci (některá povodí to tak konečně mají), aby došlo k silné probírce a voda se mohla vůbec vzpamatovat. Přitom sumec ve své nevybíravosti loví veškeré obratlovce, včetně ptáků, užovek, hlodavců atd., tudíž jeho vliv na ekosystém je o dost silnější, než jakou může mít na tom samém úseku ten samý počet nádherných želv.
Pro srandu - jen poopravím autory článku, nejedná se o želvu nádhernou, ale graptemysku, která je nadále povolená
K nádherkám - za sebe pochybuji, že to u laické veřejnosti, kde končilo 98% celkového dovozu, vzbudí nějaký vyšší zájem o chov, z důvodu, že se tyto želvy stanou vzácnějšími (ostatně G.carbonaria, S.pardalis, G.sulcata, okrajově T.horsfieldi se naopak prodává o dost lépe než Testuda právě proto, že u nich neexistuje ohlašovací povinnost, přestože na chov jsou o dost vhodnější právě Testuda). Myslím, že jakmile někdo nakáže ještě čipování želv, tak budou končit fakt všude, jen ne na veterině, aby obdržely čip. Právě proto, že nikdo nikdy nechtěl po chovatelích, aby měl na nákup T.scripta doklad, řada obchodů, kde byla zvířata před deseti dvaceti lety zakoupena už ani neexistuje, takže logicky není šance cosi doložit. Já jsem jeden takový paragon měl, protože se na něj nakupovalo i topítko a po pár letech jsem zjistil, že paragon je vybledlý a nečitelný
Takže i tak by nebylo co doložit. Z hlediska uvažovaného zákazu na rozmnožení se mi ani nelíbí představa, že někdo trhá od sebe fungující skupiny samců a samic. Dle mě to i odporuje zákonu na ochranu proti týrání zvířat, jelikož u nádherek existují sociální vazby mezi zvířaty ve skupině, které se rozdělením třeba jen na dvě skupiny samci - samice, rozbijí, některá zvířata budou následně napadána v rámci budování "nových vztahů", což při jednopohlavní populaci dle mých zkušeností s těmito želvami dobrotu nedělá a nemyslím tím nevinné pošťuchování. U zvířat, která jsou stran reprodukce závislá čistě na inkubaci vajec chovatelem, aby k rozmnožení zdárně došlo, mi nelíhnutí vajec postačuje jako řešení problému jak dle zákona T.scripta nešířit.
Souhlasím s tím, že v souvislosti s globalizací tenhle nástup invazních druhů obecně nelze úplně zastavit, ale to podle mě nenamená, že by na to měl člověk rezignovat. Na bohy si v tomto smyslu hrajeme už pár tisíc let a výsledkem je současná kulturní krajina, která se bez zásahů člověka prostě neobejde a je přímo založená na neustálé regulaci člověkem. Těžko očekávat, že oddteď dáme všem novým introdukcím generální pardon a necháme to bez reakce. Podle mě je ale v současné době dost podstatný rozdíl v počtech taxonů, co se sem introdukovaly za období předchozích cca dvou tisíc let dejme tomu do poloviny 20. století, a v tom, co tu přibylo za posledních cca 50 let. Ten nárůst je podle mě enormní a důsledky není nikdo schopný předvídat.
Já se snažím pochopit obě strany a obecně jakékoliv výběrové seznamy čehokoliv nikdy nebudou ideální a vždy budou spory o tom co na něm má nebo nemá být. Ať už jde o soupisku hokejové/fotbalové reprezentace (každý je pak trenérem), seznamy chráněných druhů (každý má nějaký názor podpořený svými zkušenostmi co by mělo být ve které kategorii ochrany) až po obyčejný nákupní seznam tvořený třeba jen dvěma lidmi (mlíko teď nepotřebujem, proč tam nejsou lahváče
). Seznam na kterém se 100% shodne větší počet lidí nelze vytvořit.
Podle mě ten seznam invazních druhů EU smysl má. Že vznikl pod různými vlivy a kompromisy je věc další, ale podle mě pořád lepší toto, než nic. Račí mor šířený těmi uvedenými severoamerickými raky už udělal své. Totéž se může stát se skokanem volským, jakožto přenašečem chytridiomykózy. Mýval a norek jsou taky víceméně jasní. Podle mě je lepší snaha se ten seznam snažit vylepšit, než jej zavrhnout úplně.
My se za posledních x-let nestaráme o svou přírodu vůbec (pokud ano, zvláštní, že dost často nedosáhnou avizované projekty toho, čeho mají - viz třeba Hodnocení projektů aktivní podpory ohrožených živočichů v České republice z roku 2005), neděláme takřka nic s vlastními druhy, které tu škodí (zvláštní, že našim předkům stačilo na vyhubení, nebo téměř vyhubení konkrétního druhu v našich končinách vypsat výši vyplácené odměny a povolení lovu a to rozhodně nedisponovali našimi prostředky, ať jde o techniku, zbraně atp.), máme tu mraky naturalizovaných druhů, jež považujeme za vlastní, protože tu byly od našich mateřských školek a už nám cizí nepřijdou a na druhou stranu sluníčkářsky budeme pranýřovat druhy a prohánět jejich majitele, přičemž jejich dopad nejen na naši přírodu je z mého pohledu až na zmíněné výjimky uměle vytvořený, u jiných nepravdivě prezentovaný nebo v souvislosti s tím, co páchají druhy této zemi vlastní, víceméně diskutabilní.
Smysl seznam má a mít bude, pokud se bude opírat skutečně o realitu a bude z ní vycházet. Jak jsem předeslal předtím - některé druhy, které lze skutečně za invazní považovat se tam náhle zničehonic nedostaly, paradoxně jsou tam zařazeny druhy s jejichž existencí nešlo nic dělat už před dvaceti lety a je zbytečné proti nim válčit, protože to zkrátka vyhrát nelze.
Nerezignoval jsem na ochranu naší přírody, ale nevěřím na to, že tenhle boj proti druhům je něco víc, než něčí zájem - tvorba tunelu. Pracovně už to má i jméno - ekobusiness. Věřit v dnešní době, že něco někdo dělá bez vyšších zájmů a navrch tam, kde z toho nic nepřiplave je víc než dětská naivita.
A já jsem naopak myslel, že sluníčkářské je cizí druhy naopak vítat...
S tímto příspěvkem obecně bohužel nemůžu moc souhlasit...
Tohle je prostě totálně pesimistický pohled, kdy si vyberu jen to špatné a na základě toho odsoudím vše ostatní. Já naopak vidím obrovský kus dobře odvedené práce, kterou dělá AOPK nebo hromada dalších sdružení i jednotlivců nebo i soukromých firem typu NaturaServis.
Na jednou stranu dáváte za příklad, že kdysi stačilo vypsat výši vyplácené odměny a povolení k lovu nějakého druhu a nebyl problém daný druh vyhubit. Na druhou stranu odsuzujete současný ekobusiness. V čem se to proboha liší? Copak i tehdy nebyli podvodníci, co vydávali jako důkaz za zabité zvíře na nějž byla vypsaná odměna ocas/tlapu (nebo já nevímco) jiného druhu nebo přebarvenou kožku?
I v současnosti jsou známé úspěšné (a i docela levné) eradikační (alias vyhlazovací, ale nesmí se tomu tak říkat) programy třeba na skokany volské z mnoha míst, kde byli původně vysazeni na chov (v Kanadě, Británii i Francii). Čili pokud by se doopravdy chtělo, tak i ty scripty/mývaly atd. není problém z volné přírody značně eliminovat. Proto já naopak vnímám ten EU seznam a pravidla pro jeho prosazování jako poměrné mírné řešení, jehož cílem je ty druhy omezit ideálně přirozeným "vymřením", než přímou fyzickou likvidací, proti níž by se okamžitě zvedla daleko větší vlna nevole (byť by šlo jen o fyzickou likvidaci těch vypuštěných zvířat, nemyslím tím v chovech). Proto nechápu ty stesky o pranýřování druhů a extrémnosti tohoto řešení. Tohle je podle mě ta nejmírnější možná varianta. Nic víc. Jestli si někdo bude své scripty chovat dál v přirozených skupinách a vejce vyhazovat je jeho věc, tady jde o ten signál, který byl teď jasně vyřčen.
Nevybral jsem si jen to špatné, jen si stačí občas něco přečíst o výsledcích práce, jako bylo třeba to, co jsem zmiňoval a které jde napříč bezobratlými a obratlovci. Dobře polovina takových akcí je taková, jak jsem psal výše. Sdružením, jednotlivcům (? - já jsem jako jednotlivec neprošel zrovna přes AOPK, přestože jsem nechtěl být ani grantožrout, ani jsem po nikom nic víc nechtěl vyjma umožnění povolení a kde jsem byl poslán do háje, že jsem fyzická osoba, takže smol pachol), ani Vámi zmíněné firmě nic nevytýkám a neříkám, že je všechno špatně. Osobně neznám.
Ano, mluvím o tom, že v minulosti nebylo problém přivést žádný druh na okraj vyhubení a dnes je problém poradit si s černou zvěří, vypuštěnými minky a mývaly. S ekobyznysem nemá tahle poznámka nic společného
Kolik Vy pamatujete podvodníků, co nabízeli za jestřábí zobáky nebo vydří lebky něco jiného nevím, já ani jednoho.
V tom případě nevím, proč se tak neděje. V případě script je to obecná parodie, neohrožují totiž žádné naše bahenky a neohrožují je vpodstatě na valné většině území, pokud vůbec někde. Jako chovateli bahenek mi navíc přijde směšná úvaha o tom, že trachemysky bahenky vytlačují vlivem své agrese. Já mám ze svého chovu naprosto opačnou zkušenost, možná i proto s ní nesouhlasím, protože znám jak od sebe, tak od jiných chovatelů případy tak dominantních bahenek, které obtěžují a naopak vpodstatě vytlačují dvakrát tak velké želvy a to nejen vlastního druhu. Máte-li jiné zkušenosti, sem s nimi
Osobně nevnímám velký rozdíl mezi tím, dát v chovu vyhynout populaci nějakého druhu (navíc s nesmyslným oduvodněním, že někde někdo si myslí, že údajně škodí) a nechat dožít jednotlivé kusy v izolaci, aby nedej Bože nenaplnili rozmnožením svůj účel a řekněme usmrcením. Z hlediska chovatele, který pro své chovance dělá maximum a jemuž je docílení odchovu satisfakcí za péči a v podstatě ideální napodobení podmínek jako v přírodě, je chov zvířat po jednom s představou toho, že se čeká, až doběhnou jejich dny, dost zvláštní. Mě to prostě odporuje myšlence toho, proč se člověku říká chovatel a ne petkař nebo držitel. Mě neukojí představa jednotlivě chovaného kusu, které má jméno, říkám si, že mě má rádo, protože za mnou leze kvůli žrádlu a má se prostě fajn, protože tam má barevné kamínky. Ano, má to jedinou výhodu, že pokud se vymaníme z EU, tak tahle zvířata obdrží amnestii a všechno bude jako dřív. Jinak pro představu - někteří němečtí chovatelé začali elegansky už před pár lety pojmenovávat jako South Texas (namísto elegans, kam tato forma tak jak tak patří), aby se vyhli problémům právě s eleganskami. Mluvíte o tom, že nechápete stesky o pranýřování a extrémnosti řešení, ale asi neznáte celou podstatu věci. Kupříkladu exotáři si tohle líbit nedali a tam, kde hrozilo zabavování a likvidace druhů, které stály desetitisíce (ne pro vzácnost, ale protože se jednalo o mutace), se tak nestalo. V celém seznamu není ani jeden původně uvažovaný druh. Když si na netu dáte trochu práce, zjistíte, komu tu ten ekobyznys co dává.
Jak velký přenašeč chytridiomykozy je skokan volský nevím, ale zaznamenal jsem, že za poslední dobu se silně diskutuje, že jejímu šíření lze paradoxně napomáhat při hromadném přenosu žab přes komunikace v kýblech, taškách atp. Stejně tak prý bohužel fungují pásy okolo komunikací, které mají obojživelníky navádět k podchodům pod silnicemi a které v podstatě kumulují žáby na malém prostoru, kde dochází k bezprostřednímu kontaktu velkého počtu migrujících jedinců. Za přenašeče chytridiomykozy jsou u nás aktuálně považovány naše kuňky (chytrid.herp.cz).
Tohle jsou smíchané dvě věco dohromady. Bombin se tohle přenášení a navádění zábranami téměř netýká, nemají hromadné migrace jako hnědí skonani nebo ropuchy. Já to nechápu, to se má raději přestat se stavěním zábran a přenášením obojživelníků (třeba i hygieničtějšími způsoby)? Toto přeci není příčina.
Pokud vím, byl experimentálně dokázaný přenos chytridiomykózy z pulců skokanů volských na nějakého evropského čolka. Samozřejmě nikdo přesně neví, jestli tím hlavním vektorem je skokan volský. Možná jo, možná ne. Ale kdo si troufne říct s jistotou, že v tom nehraje roli a nezpůsobí scénář podobný račímu moru? Kdo si to vezme na triko a řekne skokani volští jsou OK, nebudou s nimi problémy, nechte je být? Kdo si vezme na odpovědnost ty další stovky invazních druhů, že něco nezpůsobí? Prostě je to potenciální risk a argumentovat tím, že některé dřívejší invazní druhy vlastně nic moc nezpůsobily nebo jsou (relativně a zatím) "prospěšné", takže ty ostatní necháme být, protože třeba to zase vyjde... no nevím.
To nejsou namíchané dvě věci dohromady, psal jsem je odděleně. Měl jste to pochopit jako dvě naprosto rozdílná sdělení
Já jsem na tohle nepřišel, jen cituji, odkaz tam ostatně máte. Ani mě to ve snu nenapadlo, že něco takového je možné, byť to zní logicky. Příčina to není, ale tu už asi nemá cenu řešit. Nebo myslíte, že pokud teď zakážete axolotly, xenopusky, catesbeiany, cynopsy a další, že to z přírody zmizí? Račí mor taky už nezmizí se zákazem chovu O.limosus a dalších.
Souhlas, ale tohle nikdy nezajistíte. Holt jedině zákaz chovu všeho, zakázat dovoz potravin, ovoce, zeleniny, stavebního materiálu, pitné vody, zakázat cestování atd.. Už jsem to tu psal v jiném vlákně, že známého kolegyně si letos z cesty na Srí Lanku dotáhla nějakou žábu. Není teraristka, nezajímá jí to a jak žábu objevila, vyhodila ji z okna. Co když má ta žába něco horšího než chytridiomykozu? Je léto, teplo, bezpečně měsíc dva venku přežije. Jak byste chtěl bránit tomuhle??? To je prostě daň za globalizaci. Tohle prostě nijak omezit nejde. Jasně, zakázat všechno všem, necestovat, nevozit sem nic, aby sem prostě nic nemohlo přijet a rozšířit se atd.
Jestli to dobře chápu týká se to všechno těchto druhů?
Komise dospěla na základě dostupných vědeckých poznatků a posouzení rizik provedeného podle čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 1143/2014 k závěru, že všechna kritéria stanovená v čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení jsou splněna v případě těchto invazních nepůvodních druhů:
Živočichové
Savci
Promyka mendelova Herpestes javanicus É. Geoffroy Saint-Hilaire, 1818
Nosál Nasua nasua Linnaeus, 1766
Mýval severní Procyon lotor Linnaeus, 1758,
Veverka popelavá Sciurus carolinensis Gmelin, 1788,
Veverka liščí Sciurus niger Linnaeus, 1758,
Veverka palasova Callosciurus erythraeus Pallas, 1779
Burunduk páskovaný Tamias sibiricus Laxmann, 1769,
Nutrie říční Myocastor coypus Molina, 1782
Muntžak malý Muntiacus reevesi Ogilby, 1839,
Ptáci
Vrána domácí Corvus splendens Viellot, 1817,
Kachnice kaštanová Oxyura jamaicensis Gmelin, 1789,
Ibis posvátný Threskiornis aethiopicus Latham, 1790
Obojživelníci a plazi
Skokan volský Lithobates (Rana) catesbeianus Shaw, 1802
želva nádherná Trachemys scripta Schoepff, 1792,
Členovci
Krab říční Eriocheir sinensis H. Milne Edwards, 1854,
Rak pruhovaný Orconectes limosus Rafinesque, 1817,
Rak Orconectes virilis Hagen, 1870,
Rak signální Pacifastacus leniusculus Dana, 1852,
Procambarus clarkii Girard, 1852
Procambarus fallax (Hagen, 1870) f. virginalis,
Ryby
Střevlička východní Pseudorasbora parva Temminck & Schlegel, 1846
Hlavačkovec glenův Perccottus glenii Dybowski, 1877
Sršeň asijská Vespa velutina nigrithorax de Buysson, 1905
Rostliny:
Sambada obecná Parthenium hysterophorus L.,
Pomíšenka nepilolistá Baccharis halimifolia L
, Cabomba caroliniana Gray,
Tokozelka (Vodní hiacint) Eichhornia crassipes (Martius) Solms,
Bolševník perský Heracleum persicum Fischer,
Bolševník Heracleum sosnowskyi Mandenova,
Pupečník bílý Hydrocotyle ranunculoides L. f.,
Spirálovka větší Lagarosiphon major (Ridley) Moss,
Zakucelka velkokvětá Ludwigia grandiflora (Michx.) Greuter & Burdet,
Ludwigia peploides (Kunth) P.H. Raven,
¨Kapsovec americký Lysichiton americanus Hultén and St. John,
Stolístek vodní Myriophyllum aquaticum (Vell.) Verdc.,
Rdesno Persicaria perfoliata (L.) H. Gross
Polygonum perfoliatum L.),
Pueraria montana (Lour.) Merr. var. lobata (Willd.) (Pueraria lobata (Willd.) Ohwi),
.
Zoo Praha
Nosál červený je zařazen na seznamu invazivních druhů, které v případě úniku do přírody, mohou představovat ohrožení pro druhy původní. Naproti tomu nosál bělohubý nejenže mezi invazivní živočichy nepatří....
Tak to si můžu pořídit taipana. Budu vybírat ze 2 kusů, protože ten druhý není nebezpečný. Doufám, že se mi do ruky podaří chytit zrovna toho druhého.