Jsou zobrazeny jen nové komentáře. Zobrazit všechny
Předmět Autor Datum
V češtině (výběr podle uvedeného článku v odkazu): NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 11…
navay 17.07.2016 01:17
navay
Jen doplním, že se to netýká jen poddruhu elegans, ale všech (uvedeno T. scripta, takže včetně všech…
Epanterias 17.07.2016 11:20
Epanterias
Ad hromadné vyhazování želv: Podle mě by to mohlo mít i opačný efekt. Teď naopak nádherňačky znovu z…
navay 23.07.2016 21:56
navay
Tak je fakt, že nad tím, jak byl článek psán jsem neuvažoval, ale v podstatě souhlasím s tím, že co…
Epanterias 24.07.2016 12:08
Epanterias
Souhlasím s tím, že v souvislosti s globalizací tenhle nástup invazních druhů obecně nelze úplně zas…
navay 24.07.2016 17:44
navay
Jak velký přenašeč chytridiomykozy je skokan volský nevím, ale zaznamenal jsem, že za poslední dobu…
Epanterias 24.07.2016 21:23
Epanterias
Tohle jsou smíchané dvě věco dohromady. Bombin se tohle přenášení a navádění zábranami téměř netýká,…
navay 24.07.2016 23:11
navay
Tohle jsou smíchané dvě věco dohromady. To nejsou namíchané dvě věci dohromady, psal jsem je odděle… nový
Epanterias 24.07.2016 23:50
Epanterias
Jestli to dobře chápu týká se to všechno těchto druhů? Komise dospěla na základě dostupných vědecký… nový
Petr 1235 27.07.2016 11:23
Petr 1235
Zoo Praha Nosál červený je zařazen na seznamu invazivních druhů, které v případě úniku do přírody, m… poslední
dumerilak 02.11.2016 15:41
dumerilak

V češtině (výběr podle uvedeného článku v odkazu):

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů:

Článek 7

Omezení

1. Invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii se nesmějí záměrně:

a) přivážet na území Unie, a to včetně převozu přes toto území pod celním dohledem;
b) držet, a to ani v případě, že jsou drženy v oddělených prostorách;
c) chovat, a to ani v případě, že jsou drženy v oddělených prostorách;
d) přepravovat do, z nebo v rámci Unie, s výjimkou přepravy druhů do zařízení v souvislosti s eradikací;
e) uvádět na trh;
f) využívat či vyměňovat;
g) nechat rozmnožovat, pěstovat nebo kultivovat, a to ani v případě držení v oddělených prostorách;
h) uvolňovat do životního prostředí.

Článek 31

Přechodná opatření pro nekomerční vlastníky

1. Odchylně od čl. 7 odst. 1 písm. b) a d) je vlastníkům zvířat v zájmovém chovu, která nejsou držena pro komerční účely a patří mezi invazní nepůvodní druhy zařazené na unijní seznam, povoleno mít tato zvířata v držení do konce jejich přirozeného života, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) zvířata byla v držení ještě před tím, než byla zařazena na unijní seznam;
b) zvířata jsou držena v oddělených prostorách a jsou zavedena veškerá vhodná opatření, aby se zaručilo, že se nemohou rozmnožovat nebo uniknout.

2. Příslušné orgány přijímají veškeré uvážlivé kroky, aby prostřednictvím programů pro zvyšování informovanosti a vzdělávacích programů organizovaných členskými státy informovaly nekomerční vlastníky o rizicích, která jsou s držením zvířat uvedených v odstavci 1 spojena, a o opatřeních, která je třeba přijmout, aby se minimalizovalo riziko, že se jedinci rozmnoží nebo uniknou.

3. Nekomerčním vlastníkům, kteří nemohou zaručit splnění podmínek stanovených v odstavci 1, nesmí být dovoleno ponechat si dotčená zvířata. Členské státy mohou těmto vlastníkům nabídnout možnost převzetí jejich zvířat. V takovém případě se náležitě zohledňují dobré životní podmínky zvířat.

4. Zvířata uvedená v odstavci 3 tohoto článku mohou být držena v zařízeních uvedených v článku 8 nebo v zařízeních zřízených členskými státy přímo k tomuto účelu.

A seznam invazních druhů:
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1141 ze dne 13. července 2016, kterým se přijímá seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. Z plazů a obojživelníku je tam Trachemys scripta a Lithobates catesbeianus.
Podstatné je pak tohle:

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2016.

Čili 13.7. + 20 dnů značí, že od 3. srpna 2016, bude třeba mít nádherňačky zvlášť, nebo jen skupiny samců a samiček. Dále se vlastně stanou neprodejné/nevyměnitelné (což jsou skoro vlastně už i teď, byť z jiných důvodů).
Reálně to bude z pohledu soukromého chovatele asi nekontrolovatelné, pokud se sám "nepochlubí".
Nicméně jedou to přijít muselo (klidně tam mohlo být i více druhů). Ten seznam se má znovu aktualizovat až za 6 let, jak jsem pochopil, což je docela věčnost. Osobně tuhle snahu v boji proti invazním druhům vnímám pozitivně, ikdyž přišla dost pozdě.

Jen doplním, že se to netýká jen poddruhu elegans, ale všech (uvedeno T. scripta, takže včetně všech aktuálních poddruhů - prapůvodně tam byl zájem tam dát i želvy rodů pseudemys). Pro teraristy jsou tam skutečně jen výše zmíněné druhy, obecně pro chovatele je tam zařazeno více druhů obecně často chovaných zejména akvaristy (řada druhů komerčně nabízených akvarijních raků, cabomby atp.), chovateli drobných exotických savců (zákaz chovu burunduků, mývalů a nosálů) a jak se s tím poperou chovatelé nutrií, to netuším (zejména když u nás máme i vlastní české plemeno + dlouholetou historii v chovu pro maso, byť to není pro komerční využití). Z rybářských krámů by měly zmizet střevličky východní nabízené jako nástražní rybky (což asi těžko změní její rozšíření v evropských vodách a které se sem nedostaly navíc ani vlivem akvaristů, resp. chovatelů).
Jinak přesně, pokud nebude mít někdo v okolí nějakého dobráka, těžko může někdo řešit počet a stav chovaných nádherek. Na druhou stranu se obávám, že až se tohle dostane na veřejnost, skončí v řekách a nádržích další várka nechtěných želv (tentokrát už nejen elegansek), tak jak to ostatně ukazuje historie, kdekoliv se něco zakázalo, nebo se obyčejným lidem něco nakazovalo.
Za sebe tu snahu vnímám neúplně pozitivně, jelikož vím, co všechno se mělo do toho seznamu původně dostat a jak moc to souviselo s ochranou, komercí atp. Na opačnou stranu i to, že se tam některé evidentně invazní druhy nedostaly vnímám opět jako lobby do nichž jsou někteří tvůrci více zapojení.

Ad hromadné vyhazování želv:
Podle mě by to mohlo mít i opačný efekt. Teď naopak nádherňačky znovu získají na ceně a stane se z nich částečně "undergroundová" záležitost, "špek"? :-) Defakto je delší dobu zastaven jejich dovoz a logicky jich začne v chovech postupně ubývat. A protože je většina lidí nerozmnožuje, respektive se o to ani nesnaží a nebo na to nemá podmínky, tak se budou stávat vzácnější a vzácnější. Reálně bude z pohledu úřadů neprokazatelné, kdy si želvu člověk pořídil a vždy může tvrdit, že ji má odjakživa. Pochybuji že má kdokoliv ze stávajících majitelů nějaký doklad o koupi. Takže kdo bude chtít, tak si je sežene a logicky budou i lidi, co je budou množit, bude-li poptávka. Samozřejmě pokud někoho nenapadne zavést povinné čipování i na elegansky... Uvidíme 8-).

Ad článek toho profesora z Mnichova:
Jasně, ukazuje i jiný pohled na danou věc. Samozřejmě se dají najít i příklady neutrálních, relativně prospěšných až vyloženě chtěných introdukovaných "vetřelců" a poukazuje na to, že příroda není statická. Ale pořád je to jen takové zamyšlení, že ta problematika není černobílá. Nic víc, jak konkrétně to řešit se tam člověk nedozví.
Nevím proč, ale přijde mi, že celý ten článek je svým způsobem napsaný jako taková paralela k současné uprchlické krizi. Varuje před nesklouzáváním argumentací při ochraně (pouze) lokálních druhů před cizími ke xenofobii (!?), termíny jako "vetřelec", "invaze", "infiltrace" jsou asi nevhodné, nesouzení druhů podle jejich původu, atd. Zdá se, že snaha o jazykovou čistotu a politickou korektnost už začíná zasahovat i do oborů, které s tím nemají nic společného.
Třeba i takový obyčejný článek na wikipedii Invazn%C3%AD_druh o invazních druzích obsahující slovní spojení jako: "v současné době působí značné ekonomické škody"; "boj s invazemi", "introdukovaní savci i jiní živočichové stali metlou pro ekosystém v obřím rozsahu"; "přičemž agresivně vytlačuje původní druhy"; nebo dokonce "Za invazivní druh může být považován i člověk" je vyloženě xenofobní a bude muset být přepracován :-).

Tak je fakt, že nad tím, jak byl článek psán jsem neuvažoval, ale v podstatě souhlasím s tím, že co se týká živočišných a rostlinných druhů (nebudu do toho cpát jiné lidské druhy) je prostě planeta nestatická a vždy se rozšíření druhů zmenšovalo, nebo rozšiřovalo, zvířata dobývala nová prostředí a čas ukázal, jestli to bylo pro ně výhodné, nebo tam došlo k zániku a rozšiřování nepokračovalo. Stejně tak neodbytně, jako některé druhy vyhynuly. Ano, tehdy to rozšiřování nebylo za přispění člověka, ale tomu se dnes prostě nevyhneme, pokud se nechceme vrátit do doby kamenné. Vyjma pár vysloveně nepovedených introdukcí, navíc cílených, došlo naproti tomu k rozšíření druhů ať už s přímou pomocí člověka či nepřímo, které pro ekosystémy neznamenaly prostě žádné změny, nebo o nic větší, než jaké působí původní druhy. Zrovna ta střevlička, která byla viněna z napadání a poškozování velkých kaprovitých ryb na některých rybnících se ukázala naopak jako prospěšná pro spoustu predátorů, ať už juvenilních stadií štik, okouny, candáty, ale navrch také pro ledňáčky a další ptáky. Z toho, co jsem četl bylo napadání ryb pozorováno vždy v omezených podmínkách, jako například akváriích, přerybněných sádkách atp. Jako přenašeč nemocí působí naprosto každá ryba, takže střevlička nevyjímaje, její tlak na plže není o nic menší, než u řady jiných našich původních druhů ryb, byť jí je to zazlíváno stejně jako to, že se zejména juvenilní stádia živí zooplanktonem, čímž "konkuruje"! jiným druhům. Vtipné, co žerou asi juvenilní jedinci našich původních ryb??
Dnes už se nikdo nepozastaví nad kapry, amury, tolstolobci a tolstolobiky, karasy stříbřitými, marénami i jejich kříženci, stejně tak asi každý soudný člověk bude souhlasit, že kdybychom se "rybářsky" nestarali i o naše původní druhy ryb, tzn. nebyly chovány v akvakulturách, byly by jejich počty naprosto jinde a početnost druhu by byla v řadě ekosystémů o dost nižší, tudíž by tak nebyl zatěžován, jako tam, kde se každoročně nalije násada toho kterého druhu.
Stejně tak můžeme pokračovat do lesa - muflon, daněk, sika, maral, axis, jelenec běloocasý, několik druhů bažantů, kamzíci, kozorožci, kozy bezoárové, králík divoký, ondatra atd..zpravidla považovaní za naturalizované, přesto páchající určité škody, ale jedná se o vítanou lovnou zvěř, která je přitom do puntíku nepůvodní. Divočák je sice původní, na druhou stranu nikdy tu nebyl v počtech, jako nyní (v minulosti zde byl dokonce téměř vyhuben) a jím působené škody jsou hodnoceny jako enormní. Přesto nebyla schválena žádná super genocida, jež by měla za úkol dostat populaci třeba jen v ČR na optimální stav. Občas proběhne medii nějaká taková akce, kde je složeno v optimálním případě pouhých pár desítek kusů a jelikož se nejedná o systematickou činnost, logicky na tak početnou populaci nemají takové akce vliv pražádný. Dva dny na to ale už čteme nebo slyšíme, jak na tom samém místě divočák napadl komusi psa, nebo tlupa černé vyháněla lidi z lesa a že s tím nikdo nic nedělá. Přitom proti tomuto problému se tváří problematika invazních druhů jako daleko důležitější. Neřekl bych.
Jeden můj kolega nedávno řekl, že tohle zastavit nejde. Svět se globalizuje, cesty se zkrátily a chtěně či nechtěně prostě bude docházet ke změnám. Přijde mi srandovní hrát si zničehonic na Bohy a snažit se bojovat proti invazi (pořád mluvím o zvířatech), tvrdit, že to nebo to tu škodí a ubližuje a přitom zvysoka sereme na to, co tu máme i bez toho, že se tu zjeví nějaký nový druh jehož působení je více než sporné (pochopitelně výjimky se najdou - norek, mýval). Když se rybářský svaz rozhodne nacpat někam sumčí násadu, tak jí tam prostě narve, bez ohledu na to, že sumec v takovém počtu bude na ekosystém působit logicky silnou zátěž a tak světe div se, najednou je na řadě našich vod poprvé nastavená lovná míra na ryby, které byly do té doby považovány za plevel (podoustve, perlíni, cejni). Je k popukání, že nastavíme lovnou míru na rybu, kterou nevyhubil rybář-lovec, ale za jejím úbytkem stojí sumčí populace na celém povodí, která za to logicky nemůže, neb něčím se živit musí. Míra měla být snížena právě sumci (některá povodí to tak konečně mají), aby došlo k silné probírce a voda se mohla vůbec vzpamatovat. Přitom sumec ve své nevybíravosti loví veškeré obratlovce, včetně ptáků, užovek, hlodavců atd., tudíž jeho vliv na ekosystém je o dost silnější, než jakou může mít na tom samém úseku ten samý počet nádherných želv.
Pro srandu - jen poopravím autory článku, nejedná se o želvu nádhernou, ale graptemysku, která je nadále povolená:-D:http://www.koprivnice.cz/index.php?id=koprivnicke- noviny-koprivnice&tema=sumce-%E2%80%99utopila%E2%8 0%99-zelva&clanek=18168

K nádherkám - za sebe pochybuji, že to u laické veřejnosti, kde končilo 98% celkového dovozu, vzbudí nějaký vyšší zájem o chov, z důvodu, že se tyto želvy stanou vzácnějšími (ostatně G.carbonaria, S.pardalis, G.sulcata, okrajově T.horsfieldi se naopak prodává o dost lépe než Testuda právě proto, že u nich neexistuje ohlašovací povinnost, přestože na chov jsou o dost vhodnější právě Testuda). Myslím, že jakmile někdo nakáže ještě čipování želv, tak budou končit fakt všude, jen ne na veterině, aby obdržely čip. Právě proto, že nikdo nikdy nechtěl po chovatelích, aby měl na nákup T.scripta doklad, řada obchodů, kde byla zvířata před deseti dvaceti lety zakoupena už ani neexistuje, takže logicky není šance cosi doložit. Já jsem jeden takový paragon měl, protože se na něj nakupovalo i topítko a po pár letech jsem zjistil, že paragon je vybledlý a nečitelný:-D Takže i tak by nebylo co doložit. Z hlediska uvažovaného zákazu na rozmnožení se mi ani nelíbí představa, že někdo trhá od sebe fungující skupiny samců a samic. Dle mě to i odporuje zákonu na ochranu proti týrání zvířat, jelikož u nádherek existují sociální vazby mezi zvířaty ve skupině, které se rozdělením třeba jen na dvě skupiny samci - samice, rozbijí, některá zvířata budou následně napadána v rámci budování "nových vztahů", což při jednopohlavní populaci dle mých zkušeností s těmito želvami dobrotu nedělá a nemyslím tím nevinné pošťuchování. U zvířat, která jsou stran reprodukce závislá čistě na inkubaci vajec chovatelem, aby k rozmnožení zdárně došlo, mi nelíhnutí vajec postačuje jako řešení problému jak dle zákona T.scripta nešířit.

Souhlasím s tím, že v souvislosti s globalizací tenhle nástup invazních druhů obecně nelze úplně zastavit, ale to podle mě nenamená, že by na to měl člověk rezignovat. Na bohy si v tomto smyslu hrajeme už pár tisíc let a výsledkem je současná kulturní krajina, která se bez zásahů člověka prostě neobejde a je přímo založená na neustálé regulaci člověkem. Těžko očekávat, že oddteď dáme všem novým introdukcím generální pardon a necháme to bez reakce. Podle mě je ale v současné době dost podstatný rozdíl v počtech taxonů, co se sem introdukovaly za období předchozích cca dvou tisíc let dejme tomu do poloviny 20. století, a v tom, co tu přibylo za posledních cca 50 let. Ten nárůst je podle mě enormní a důsledky není nikdo schopný předvídat.

Já se snažím pochopit obě strany a obecně jakékoliv výběrové seznamy čehokoliv nikdy nebudou ideální a vždy budou spory o tom co na něm má nebo nemá být. Ať už jde o soupisku hokejové/fotbalové reprezentace (každý je pak trenérem), seznamy chráněných druhů (každý má nějaký názor podpořený svými zkušenostmi co by mělo být ve které kategorii ochrany) až po obyčejný nákupní seznam tvořený třeba jen dvěma lidmi (mlíko teď nepotřebujem, proč tam nejsou lahváče :-)). Seznam na kterém se 100% shodne větší počet lidí nelze vytvořit.

Podle mě ten seznam invazních druhů EU smysl má. Že vznikl pod různými vlivy a kompromisy je věc další, ale podle mě pořád lepší toto, než nic. Račí mor šířený těmi uvedenými severoamerickými raky už udělal své. Totéž se může stát se skokanem volským, jakožto přenašečem chytridiomykózy. Mýval a norek jsou taky víceméně jasní. Podle mě je lepší snaha se ten seznam snažit vylepšit, než jej zavrhnout úplně.

Jak velký přenašeč chytridiomykozy je skokan volský nevím, ale zaznamenal jsem, že za poslední dobu se silně diskutuje, že jejímu šíření lze paradoxně napomáhat při hromadném přenosu žab přes komunikace v kýblech, taškách atp. Stejně tak prý bohužel fungují pásy okolo komunikací, které mají obojživelníky navádět k podchodům pod silnicemi a které v podstatě kumulují žáby na malém prostoru, kde dochází k bezprostřednímu kontaktu velkého počtu migrujících jedinců. Za přenašeče chytridiomykozy jsou u nás aktuálně považovány naše kuňky (chytrid.herp.cz).

Tohle jsou smíchané dvě věco dohromady. Bombin se tohle přenášení a navádění zábranami téměř netýká, nemají hromadné migrace jako hnědí skonani nebo ropuchy. Já to nechápu, to se má raději přestat se stavěním zábran a přenášením obojživelníků (třeba i hygieničtějšími způsoby)? Toto přeci není příčina.
Pokud vím, byl experimentálně dokázaný přenos chytridiomykózy z pulců skokanů volských na nějakého evropského čolka. Samozřejmě nikdo přesně neví, jestli tím hlavním vektorem je skokan volský. Možná jo, možná ne. Ale kdo si troufne říct s jistotou, že v tom nehraje roli a nezpůsobí scénář podobný račímu moru? Kdo si to vezme na triko a řekne skokani volští jsou OK, nebudou s nimi problémy, nechte je být? Kdo si vezme na odpovědnost ty další stovky invazních druhů, že něco nezpůsobí? Prostě je to potenciální risk a argumentovat tím, že některé dřívejší invazní druhy vlastně nic moc nezpůsobily nebo jsou (relativně a zatím) "prospěšné", takže ty ostatní necháme být, protože třeba to zase vyjde... no nevím.

Tohle jsou smíchané dvě věco dohromady.

To nejsou namíchané dvě věci dohromady, psal jsem je odděleně. Měl jste to pochopit jako dvě naprosto rozdílná sdělení;-)

Já to nechápu, to se má raději přestat se stavěním zábran a přenášením obojživelníků (třeba i hygieničtějšími způsoby)? Toto přeci není příčina.

Já jsem na tohle nepřišel, jen cituji, odkaz tam ostatně máte. Ani mě to ve snu nenapadlo, že něco takového je možné, byť to zní logicky. Příčina to není, ale tu už asi nemá cenu řešit. Nebo myslíte, že pokud teď zakážete axolotly, xenopusky, catesbeiany, cynopsy a další, že to z přírody zmizí? Račí mor taky už nezmizí se zákazem chovu O.limosus a dalších.

Kdo si vezme na odpovědnost ty další stovky invazních druhů, že něco nezpůsobí? Prostě je to potenciální risk a argumentovat tím, že některé dřívejší invazní druhy vlastně nic moc nezpůsobily nebo jsou (relativně a zatím) "prospěšné", takže ty ostatní necháme být, protože třeba to zase vyjde...

Souhlas, ale tohle nikdy nezajistíte. Holt jedině zákaz chovu všeho, zakázat dovoz potravin, ovoce, zeleniny, stavebního materiálu, pitné vody, zakázat cestování atd.. Už jsem to tu psal v jiném vlákně, že známého kolegyně si letos z cesty na Srí Lanku dotáhla nějakou žábu. Není teraristka, nezajímá jí to a jak žábu objevila, vyhodila ji z okna. Co když má ta žába něco horšího než chytridiomykozu? Je léto, teplo, bezpečně měsíc dva venku přežije. Jak byste chtěl bránit tomuhle??? To je prostě daň za globalizaci. Tohle prostě nijak omezit nejde. Jasně, zakázat všechno všem, necestovat, nevozit sem nic, aby sem prostě nic nemohlo přijet a rozšířit se atd.

Jestli to dobře chápu týká se to všechno těchto druhů?

Komise dospěla na základě dostupných vědeckých poznatků a posouzení rizik provedeného podle čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 1143/2014 k závěru, že všechna kritéria stanovená v čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení jsou splněna v případě těchto invazních nepůvodních druhů:
Živočichové
Savci
Promyka mendelova Herpestes javanicus É. Geoffroy Saint-Hilaire, 1818
Nosál Nasua nasua Linnaeus, 1766
Mýval severní Procyon lotor Linnaeus, 1758,
Veverka popelavá Sciurus carolinensis Gmelin, 1788,
Veverka liščí Sciurus niger Linnaeus, 1758,
Veverka palasova Callosciurus erythraeus Pallas, 1779
Burunduk páskovaný Tamias sibiricus Laxmann, 1769,
Nutrie říční Myocastor coypus Molina, 1782
Muntžak malý Muntiacus reevesi Ogilby, 1839,
Ptáci
Vrána domácí Corvus splendens Viellot, 1817,
Kachnice kaštanová Oxyura jamaicensis Gmelin, 1789,
Ibis posvátný Threskiornis aethiopicus Latham, 1790
Obojživelníci a plazi
Skokan volský Lithobates (Rana) catesbeianus Shaw, 1802
želva nádherná Trachemys scripta Schoepff, 1792,

Členovci
Krab říční Eriocheir sinensis H. Milne Edwards, 1854,
Rak pruhovaný Orconectes limosus Rafinesque, 1817,
Rak Orconectes virilis Hagen, 1870,
Rak signální Pacifastacus leniusculus Dana, 1852,
Procambarus clarkii Girard, 1852
Procambarus fallax (Hagen, 1870) f. virginalis,

Ryby
Střevlička východní Pseudorasbora parva Temminck & Schlegel, 1846
Hlavačkovec glenův Perccottus glenii Dybowski, 1877
Sršeň asijská Vespa velutina nigrithorax de Buysson, 1905

Rostliny:
Sambada obecná Parthenium hysterophorus L.,
Pomíšenka nepilolistá Baccharis halimifolia L
, Cabomba caroliniana Gray,
Tokozelka (Vodní hiacint) Eichhornia crassipes (Martius) Solms,
Bolševník perský Heracleum persicum Fischer,
Bolševník Heracleum sosnowskyi Mandenova,
Pupečník bílý Hydrocotyle ranunculoides L. f.,
Spirálovka větší Lagarosiphon major (Ridley) Moss,
Zakucelka velkokvětá Ludwigia grandiflora (Michx.) Greuter & Burdet,
Ludwigia peploides (Kunth) P.H. Raven,
¨Kapsovec americký Lysichiton americanus Hultén and St. John,
Stolístek vodní Myriophyllum aquaticum (Vell.) Verdc.,
Rdesno Persicaria perfoliata (L.) H. Gross
Polygonum perfoliatum L.),
Pueraria montana (Lour.) Merr. var. lobata (Willd.) (Pueraria lobata (Willd.) Ohwi),
.

Zoo Praha
Nosál červený je zařazen na seznamu invazivních druhů, které v případě úniku do přírody, mohou představovat ohrožení pro druhy původní. Naproti tomu nosál bělohubý nejenže mezi invazivní živočichy nepatří....
Tak to si můžu pořídit taipana. Budu vybírat ze 2 kusů, protože ten druhý není nebezpečný. Doufám, že se mi do ruky podaří chytit zrovna toho druhého.:-)

Zpět na aktuality Přidat komentář k aktualitě Nahoru