My se za posledních x-let nestaráme o svou přírodu vůbec (pokud ano, zvláštní, že dost často nedosáhnou avizované projekty toho, čeho mají - viz třeba Hodnocení projektů aktivní podpory ohrožených živočichů v České republice z roku 2005), neděláme takřka nic s vlastními druhy, které tu škodí (zvláštní, že našim předkům stačilo na vyhubení, nebo téměř vyhubení konkrétního druhu v našich končinách vypsat výši vyplácené odměny a povolení lovu a to rozhodně nedisponovali našimi prostředky, ať jde o techniku, zbraně atp.), máme tu mraky naturalizovaných druhů, jež považujeme za vlastní, protože tu byly od našich mateřských školek a už nám cizí nepřijdou a na druhou stranu sluníčkářsky budeme pranýřovat druhy a prohánět jejich majitele, přičemž jejich dopad nejen na naši přírodu je z mého pohledu až na zmíněné výjimky uměle vytvořený, u jiných nepravdivě prezentovaný nebo v souvislosti s tím, co páchají druhy této zemi vlastní, víceméně diskutabilní.
Smysl seznam má a mít bude, pokud se bude opírat skutečně o realitu a bude z ní vycházet. Jak jsem předeslal předtím - některé druhy, které lze skutečně za invazní považovat se tam náhle zničehonic nedostaly, paradoxně jsou tam zařazeny druhy s jejichž existencí nešlo nic dělat už před dvaceti lety a je zbytečné proti nim válčit, protože to zkrátka vyhrát nelze.
Nerezignoval jsem na ochranu naší přírody, ale nevěřím na to, že tenhle boj proti druhům je něco víc, než něčí zájem - tvorba tunelu. Pracovně už to má i jméno - ekobusiness. Věřit v dnešní době, že něco někdo dělá bez vyšších zájmů a navrch tam, kde z toho nic nepřiplave je víc než dětská naivita.