Taky mam jednu kolejni story
6 let neohlaseneho chovu na koleji bylo vsechno OK, ackoli cas od casu prisla nejaka ta kontola inventare v podobe spravcove. Skoncilo to ovsem vzdy jen tim, ze dotycni se zajmem vytahovali ruzne informace o tom, co ze je to za pekna zvirata a zivot sel utesene dal. Dluzno podotknout, ze jsem pokoj sdilela s dalsimi peti velice tolerantnimi spolubydlicimi z oboru jako pedak, humatitni vedy, geografie, teologie, ktere podobna zviratka zrovna nemusely. Tehdy slo o dva velke stojany + par samostatnych terarek predevsim s hady, svaby a sklipkany. Dulezite je neomezovat prostor ostatnim, nedelat binec a nedopustit aby cokoli zdrhlo. Pak byly spolubydlici v pohode a spis nez aby byly znechucene, zacaly je ty moje potvory zajimat. Nejvice vzpominam na odchytavani dezinsektora ktery pokoje obchazel co pul roku a presvedcovani, ze v nasem pokoji by rozhodne nic vystrikavat nemel. Po par letech uz vedel sam co a jak . Posledni rok ovsem zavedli nove hygienicke predpisy a zvirata musela pryc. Tak jsem sla s nima...
Pokud jde o presvedcovani protejsku - nejlip asi funguje postupne vyvraceni skutecnosti, ktere jsou povazovany za prekazku (sliz hadu, nebezpecnost gutat). A na to jsou asi nejlepsi prave navstevy spoluchovatelu.