Já bych neřekl, že návštěva u hadaře je od věci.
Moje žena se nechala po 3 letech ukecat na užovky... Netlačil jsem na pilu, ve svém okolí jsem neznal nikoho kdo by hady choval, hadů jsem se bál ale strašně to chtěl zkusit. Pak jsem potkal bývalého kolegu, který se dal mezitím na hady, svazl se s ním na burzu a z tý už jsem si vezl mimina boaedonů... Manželka zo zkousla bez problémů. Jen si dala podmínku, že jedovatýho nic mít nebudeme. Nu, to vydrželo asi tak půl roku. Našel jsem inzerát že kdosi kdesi poblíž prodává pár cerastesek. Měli jsme cestu tím směrem, zastavili jsme se jen se podívat.... Už když jsme vycházeli z jeho bytu, přemýšlela kde vezít ty potřebný 4 tisíce, neřešila nic jinýho. Pak ještě asi rok měla snahu mi mluvit do toho, který hady mít a který nemít, potom jí to přešlo a nastala volnost. Skoro- bylo na ní vidět, že kobry jí dělají vyloženě nedobře, zdávalo se jí o nich, měla s nima problém. Taxem je dal pryč. Znovu jsem si je pořídil až potom, ce jsme se přestěhovali do baráku a haďárnu mám oddělenou od obytných prostor.