Víš Oslinko kategorizace a řazení do tabulek je sice pěkná věc, ale u živých tvorů vždy čekej překvapení. Já těch 10 cm nepíšu proto, že jsem takový rozměr našel v tabulkách. Třeba tabulkový údaj 3g za měsíc neodpovídá ani jednomu druhu Testud. Podle tohoto údaje by želva za období své aktivity dokázala přibrat cca 7 měsíců 21g. To je 2,1 dkg. Tak málo neváží ani s odpuštěním její bobek. V případě T. horsfiedii, při její uváděné přirozené aktivitě cca 3 měsíce v roce by takový přírůstek znamenal, že by se snad dospělého věku nedočkala. Prostým výpočtem dojdeš ke kvalitě uváděné hodnoty, do váhy 1,5 kg by rostla 166,5 roku. Při aktivitě 6 měsíční by na to potřebovala cca 83,5 roku. Mladá Testuda obecně dosahují násobku své "porodní" váhy tak do 5ti měsíců. Navíc každý mladý organismus se snaží dosáhnout co možná největší velikosti za co nejkratší možnou dobu, už z důvodu lepší obrany proti predátorům a rychlejšímu nástupu dospělosti a možnosti rozmnožení. V předchozím příspěvku uvádíš údaj o vlhkosti, jestli se nepletu, oponovala jsi mých 90%, tak, že ve tvých údajích je 70%. Prostá definice rosného bodu "Rosný bod (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace." ukazuje, že v takovém případě by na lokalitách T. horsfieldi nikdy nemohla být rosa. Zejména na uzemích nepokrytých přirozeným pokryvem lesa, tj. stepi a polopouště, bývá rozdíl mezi denní a noční teplotou značný, je vysoce nepravděpodobné, že by na takových místech ke kondenzaci nedocházelo. Dále bych se chtěl vyjádřit k problému obilnin. Údaj o nedostupnosti a nepřirozenosti jakékoliv obilniny v potravě Testud je také nepřesný. Stačí pozorovat dospělá zvířata buď v přírodě nebo v zajetí na volné pastvě. Zcela cíleně nalehávají plastronem na vzrostlé stonky trav a tímto způsobem se lehce dostanou ke klasům. Využívají této nabídky zejména v době dozrávání semínek trav, takzvané mléčné zralosti. Něco mě říká, že nutriční hodnota semen divoce rostoucích trav je podstatně vyšší než trav (obilí) pěstovaných. Tak abych to shrnul. Informace jsou dobrá věc, nicméně je potřeba nad nimi o trochu déle a hlouběji uvažovat než se dostanou do podvědomí lidí jako neotřesitelné dogma. Neber to ve zlém, naopak ti děkuji za příklady pěkných stránek i když, vzhledem k mému věku by bylo lepší, kdyby byli v ruštině, takhle v tom dost plavu.