Až se vrátím domů z práce, tak mohu postnout foto jak vypadá roční horsfieldka.
Přes léto krmím jen trávou + byliny a 1.zimu většinou nezimuji. Takto chované horsfieldky s přehledem dorostou i více jak 10cm. Pokud by byly krmeny ovocem, granuláty apod. budou 2x takové. Např svou váhu po vylíhnutí ( obvykle 12-25g) jsou schopny za 14dní i zdvojnásobit při krmení 1x denně pampeliškama.
S těmi obilninami, ale má Oslinka pravdu.
Komerčně pěstované obilniny mají samozřejmě mnoho a mnoho násobně větší absolutní hodnoty většiny nutričních položek v porovnání s trávami. Ten rozdíl je ve stovkách procent.Nehledě k faktu průmyslového hnojení a cíleného čerpání živin kombinovanými osevními postupy. Např. energie obsažená v jednom klasu pšenice má stejnou energetickou hodnotu jako 200-300 klasů jílku vytrvalého. Kdyby to tak nebylo nepěstujeme obilí, ale divoké trávy.
Stejně není 100% ideální nápad pokoušet se pěstovat, rostliny z přirozeného prostředí želv. Ať se vám to líbí nebo ne, tak pokud vypěstuju plodinu A(ať už je to smetánka lékařská nebo mák setý) na pláních Kazachstánu bude mít jiné složení než stejný druh vypěstovaný na balkóně v truhlíku řekněme na území Prahy 6.
Prostě 100% ideální podmínky zde vytvořit nedokážeme, s tím je potřeba se smířit a snažit se zařídit nejlepší možné, což konkrétně u krmení horsfieldek znamená v našich podmínkách imho krmit: pampeliškami, rozmanitými druhy plevelů, trav a ostatních bylin s dotací vápníku + v zimě zimní spánek.

Také si ještě neodpustím toto: je opravdu velký rozdíl mezi tím jestli je želva chována přes léto venku (noční pokles) nebo jestli roste v teráriu v bytě kde neklesá teplota v noci pod 20C. Želva v teráriu roste výrazně rychleji, potřebuje méně energie a je více náchylná na správný růst krunýře.