Já začínala tak v 10 letech akvárkama a drželo mě to do padesátky. Pak už mě voda omrzela a chtěla jsem nějakou krásnou hadičku, ale při pátrání po nenáročném hadíkovi jsem zjistila, že mu nemůžu nakrájet misku hovězího, ale krmit živou kořistí. Tudíž jsem našla leguána, a pak to začalo "šupinková horečka" a je to nevyléčitelné. Jeden lego, druhý lego, hermanka, gekončíci a vousatka. Tak nějak jsem rozšiřovala nenápadně, pokaždé když se legoušům stavělo nový terko tak vyvstala otázka, co s tím malým, přece nebude prázdné a nevyužité.