To můžu potvrdit - celý dětství jsem domů tahala netypickou havěť, ale jen na zahradu - naplno se to rozjelo na gymplu - přitáhla jsem gekony, ti byli spíš trpěni...ale pak jsem z burzy přivezla chámíka (já tahala i kočky - měla jsem je sice zakázaný, ale u nich byla jistota, že jakmile ji máma uvidí, vyměkne, což u plazů nebylo) - povolili jen s tím, že je to poslední člen zoo - ale jak rostl, tak se mi furt cpali do pokoje podívat se na něj, až se přesunul do obýváku a rodiče se rozhodli, že mu musíme koupit samici... Nakonec teď všude mluví o tom, jakej to byl parádní tvor - a dokonce i táta, kterej do tý doby sáhl na plaza jen lopatou - ho nechával vylézt z terárka a lézt si po ramenou... Takže začínat se musí pomalu - po menších krůčcích...