Kdysi mi kdosi tvrdil, že vstup do EU je správná věc, že se jedná o demokratické spojení, které povede k prosperitě a ke svobodě. Tvrdil jsem tehdy opak a podle svého přesvědčení jsem do papundeklové pixly s kolečkem žlutých hvězd na deklu vhodil plebiscitní lístek s jednoznačným NE. Nebyl jsem tehdy přesvědčen, že nám tento euromoloch přinese cokoliv pozitivního. A dnes to není s mým přesvědčením o nic lepší. Naopak, vývoj věcí mne utvrzuje v tom, že to správný krok nebyl. A zvlášť pro takový "národ" jako jsme my Češi. Patolízalové a přizdisráči. Už jenom ty vstupní podmínky, které naši vyjednavači dohodli. S poklonkováním odhlasovali kdejakou blbost, kterou si mocní z Bruselu vymysleli, v obavě před tím, že by snad oni pánové řekli "my vás nechceme"! Opak byl pravdou. Tehdejší EU byla celá říčná přijmout stáda blbců slintajících za hranicemi u Rozvadova. Ale nemohli to dát najevo, jak moc chtějí, aby jsme my Češi, Poláci atd. byli členové této prapodivné mocnosti. Aby byl kam vyvážet blahobyt. A odpadky. A taky potřebovali získat náborové středisko levné pracovní síly a levnou půdu pro továrny blahobytu. Dnes jsme začlenění a spokojení evropanští junijonisté.
Bude, vážení, hůř. Mocné hlavy EU nemají a nikdy mít nebudou zájem o člověka s vlastním názorem, s identitou nedejbože s mozkem. Vždyť by mohl začít chápat, rozumět a všímat si. Zatím je ještě brzo, nicméně se pomalu ale jistě daří postupně vyrábět nového člověka, výkonného a oddaného. Ovšem oddaného blahobytu. Druhá polovina filozofické otázky "Mít nebo být?" pomalu zaniká ve vycházejícím světle poloviny první. A my (nejen my) jako ovce rok od roku jsme spokojenější protože máme lepší DVD, auto, exotičtější dovolenou. Jenže se volky nevolky podřizujeme právě tomu diktátu blahobytu.
Je krásné pořádat sbírky, sepisovat petice a bojovat za správnou věc. Jenže je to k ničemu. Ruku na srdce, myslíte si, že se něco změní? Nezmění se nic, mocní prosadí co budou chtít oni. Kdejaký hloupý nýmand dnes dokáže prosadit sebehloupější myšlenku díky tomu, že ji schvalují (až na malé výjimky) stejně hloupí nýmandové myslící jen na svou prosperitu. Můžeme tu plakat, křičet, nadávat ale nic nezměníme. Jakmile bursíci a jiní šmokové přijdou se spásnou myšlenkou, že planetu lze zachránit jedině tím, že vykořeníme zájmové chovy, chovatele postavíme mimo zákon a čerstvě narozeným užovkám červeným setneme hlavy, najde se dost těch, kteří to bez rozmyšlení schválí. Protože planetu je potřeba zachránit!
Spoléhat na to, že Němcům, Francouzům či Britům dojde trpělivost a přestanou euromolocha živit asi nejde. Spoléhat na to, že Zemi trefí kometa sice jde, ale je to nepravděpodobné. A nechci-li emigrovat.... nějak mi docházejí slova.

PS: zhruba polovina Němců touží mít zpátky marku.