Dobře, zkusím to. Je pravda, že můj názor může být brán jako předpojatý vzhledem k tomu, že patřím do skupiny takzvaných množitelů. Proto si nebudu brát žádné servítky a naopak se budu snažit popsat problém se všemi pro a proti i když mě to půjde bez emocí, zcela pochopitelně, velice těžko.
K odstavci 3/ Finanční zdůvodnění zákazu na jedné straně vyzdvihuje problém zvýšené administrace, nutnosti zaměstnávat úředníky zabývající se kontrolní činností atd. Nárůst administrace je, vzhledem k stále dalším a dalším požadavkům opravdu zarážející. Před rokem 1997 nebylo vyžadováno nic. Od tohoto roku se požadavky zvyšují. Rok 98 nutnost nahlášení a registrace mláďat to znamená 1xpapír(reg list) + 1x fotka. Kopie vydaného R.l. uložena na vydávajícím úřadě. To bych považoval za pochopitelné a neznám žádného chovatele, který by nějak výrazně protestoval , dalo by se říct, že naopak. Pravda začátek byl krušný, nikdo nevěděl nic včetně úřadů, ale jak říkám, požadavky se daly pochopit. Vstupem do EU 5/2004 to ale panečku začalo, byrokratický ráj by nastalé podmínky mohl závidět. Nejen že, jako snad jediná, ze zemí EU potřebujeme k zaregistrování mláděte R.l. ale i výjimku ze zákazu obchodní činnosti, což je ve své podstatě stejný papír jiné barvy. Takže od tohoto roku potřebuji 4x fotografii stejného zvířete, dvoje téměř totožné papíry jiné barvy, ke každé žádosti o výjimku potvrzení veterináře o nevhodnosti čipovat želvu ve velikosti 4-5cm a to na každou (opravdu se nepletu)samostatnou želvičku zvlášť a všechny tyto doklady se v kopiích ukládají na příslušném vydávajícím úřadě. Dále hlásíte chovné skupiny a v nich každého jedince na AOPK kde žádáte o posouzení zda prodej bude povolen nebo ne. AOPK dá svoje stanovisko na vědomí ČIŽP a Magistrátu a potom se teprve může uvažovat o případném vystavení povolení a prodeji, když ovšem žádná z těchto institucí nemá námitek. Není se co divit, že toho mají moc. Co ale z toho všeho je opravdu potřeba a to jsem přesvědčen, že jsem určitě na něco zapoměl. Když pominu skutečnost, že se byrokraté do těchto problémů dostali zcela sami, svými mnohdy nesmyslnými nařízeními, zamlčují respektive bagatelizují náklady, které by případným prosazením novely nadále vznikaly. Hned v následujících řádcích upozorňují na nutnost postavit za státní peníze záchytné, možná "záchranné" stanice, kde by vyvlastněná zvířata bez jakéhokoliv užitku dožívala. Jistě by nedožívala sama (alespoň doufám) a potřebovala by odborně školený personál a odpovídající vybavení. Představím-li si nutnou kapacitu a rozsah těchto staveb, tak výplata pár úředníků je zcela zanedbatelná.
Jdu na cigárko a budu pokračovat v druhém příspěvku, alespoň se mě uleví.