Chtěl bych zde uvést jiný náhled k tomuto „vynálezu“. Antaquarium s gelem má fungovat následovně. Do Antaquaria uzavřete kolem 10 dělnic, které nevyžadují další péči. Gel jim má sloužit jako příbytek i potrava. Stačí jen jednou týdně nadzvednout víko, aby se vyměnil vzduch. Gel je průhledný, takže můžete pozorovat činnost mravenců.

Doteď to vypadá, že je to geniální vynález bez chyby. Ale podívejme se na to z druhé strany. Zajímavé je, že náš entomolog a myrmekolog Josef Sadil ve své knize Naši mravenci v tabulce na straně 107 (vydavatelství Orbis Praha 1955) uvádí délku života dělnic od 5 do 13 let života podle druhu mravence. NASA uvádí délku života jejich turbo mravenců na 6 měsíců. Tuto dobu negarantují jako minimální, jelikož neví stáří turbo mravenců (osobně jsem o tomto druhu neslyšel v jiném kontextu). Není to tím, co jedí a v čem žijí, když větráte jednou za týden

Společnost dále uvádí, že můžete pozorovat mravence při stavbě mraveniště. To však není pravda. Mravenci totiž vyrábí, pracují jako společnost v čele nejspíš s královnou, která má roli samičky a možná i jiné. Proto si 10 dělnic mravenců nebude stavět mraveniště. Nemají k tomu důvod. Maximálně nějaké chodby podobné mraveništi, jenže to taky není pořádně možné. Gel je totiž průhledný a většina antaquarií je podsvícená, takže nemají kam utéct nebo kde se skrýt před světlem. Proto chodby dělají nejspíš ve stresu schovat se. Nebudou to tedy chodby klasické, protože nemají kvalitní podmínky života (podobné přírodě).

Já osobně nemám nic proti chování mravenců za vědeckými účely. Pokud se jim vybudují vyhovující podmínky k životu v kvalitním formikáriu. Jenže tohle je týrání bez jakéhokoli účelu, kromě tahání peněz z lidí.

Nejlepší je pozorovat mravence venku v jejich přirozených podmínkách.