Já bych to tak černě neviděl. V přírodě to funguje hodně podobně. Zvláště u druhů, které jsou stanovištní a žijí, takříkajíc na jednom hrbu. Nikdo nikdy nezaručí, že při jarních námluvách nedojde ke spojení sourozenců. A tohle funguje i u vyšších živočichů (antilopy, lvi, vlci, hejnoví ptáci atd...) kdy se dominantní samec páří se svými sestrami i dcerami, případně i matkou.
Navíc u plazů, u kterých nedochází k pravému placentálnímu vývoji zárodků nejsou následky inbreedního křížení tak veliké jako u vyšších obratlovců. A následky této příbuzenské plemenitby se většinou projevují až po několika generacích, kdy dochází k upevnění vrozených předpokladů pro např. tělesné defekty či pokles intelektu.
A inbreeding třeba u myší či potkanů je naprosto normální a je zajímavé, že vrhy v inbreedních populacích jsou početnější a mláďata vitálnější. K tomu dochází díky zachování určitých znaků a vloh u silnějších jedinců, kteří tyto znaky předávají dál.