Myslím, že by zrovna Arutha mohl vyprávět, jak to v takovém zveráči chodí a že to opravdu není sranda.

Nevim co je na té práci těžkého.Když to člověk dělá poctivě,tak to snad musí být vidět i navenek.Jinak je to každýho boj.Když se do toho pustí,tak musí vědět do čeho jde.Osobně rád chodím do malých zverimexů,třeba soukromých chovatelů.Cítim se tam jako doma v hadárně.Líbí se mi ,když si můžu s prodavačem popovídat o chovu a zvířatech.Velké megakomplexi navštevuji jen velmi nerad.Při posledni návštěvě v Olympii Plzen,jsem prodavače upozornil,ža ta malá gutatta je již zřejmě mrtvá.Jeho reakce"Už jo?" mě ani nepřekvapila.Malý hádek v terárku přehřátém bodovou žárovkou,bez žádného úkrytu neměl žádnou šanci.Scvrklá kůže a trojůhelnikový průřez těla svědčil o jasné dehydrataci.Jen mě zaráží,že to prodavači vědí a klidně ho tam nechaj lidem na očích.To je reklama jako řemen.