jinak jak to tady tak čtu ohledně té partenogeneze, tak tady je napsaná celá řada nepřesností. S těmi vzniklými samci/samicemi totiž záleží na tom, o který typ partenogeneze se jedná- pokud se jedná o thelytokii, jako u těch lugubrisek, ale údajně taky u některých druhů agam rodu Liolepis nebo tejů rodu Aspidocelis, tak se líhnou samice. Ikdyž se občas vyskytne zvíře vypadající a chovající se jako samec. Pokud se naopak jedná o arrhenotokii, jako v případě včel nebo těch varanů, tak se naopak líhnou samí samci.

JInak u těch partenogenetických druhů rodu Leiolepis (L.triploida, boehmei, guentherpetersi, ngovantri)začínám mít spíše pocit, že se jedná o gynogenezi, než o partenogenezi. U těchhle druhů se sice vyskytují jen samice, ale tyhle druhy vznikly hybridizací jiných druhů, které žijí s nima sympatricky. A samice těchhle údajně partenogenetických druhů v chovech v lidské péči sice kladou vejce, ale ta jsou vždy neoplozená i v tom smyslu slova, že se z nich nic nevylíhne- chybí v nich zárodek. Ten u třeba těch lugubrisek v tom neoplozeném vejci je. A životaschopná vyvíjející se vejce jsem od těchhle druhů, konkrétně od triploid a guentherpetersek získala jen u samic ne dlouho po importu. Od té doby vždy kladly jen neoplozená neživotaschopná vejce. Takže předpokládám, že samice byly napářené z přírody samcem jednoho rodičovského druhu a jeho spermie ve vejcích spustily tu gynogenezi. V současnosti se tuhle svou doměnku pokouším potvrdit u L.guentherpetersi, kterou jsem nechala napářit samcem L.guttata, což je u těch guentherpetersek jeden z "rodičovských druhů". No a samice po napáření samcem nakladla "oplozená", vyvíjející se vejce. Která mi bohužel zlikvidovali roztoči, takže mláďata nejsou a čekám na další snůšku