Nedá mě to abych nereagoval, i když hady již dlouho nedělám. Je pozoruhodné jaký mají chovatelé strach z měkkých poddajných a levných hoblin a drahý tvrdý bukový čtvereček nikomu nevadí. V dobách kdy se daly bukové chipsy sehnat pouze na burzách v Německu, jsem je jako "supr substrát" vozil za drahou dojčemark svým korálovkám s pocitem, že pro ně dělám něco výjmečného. Ono to také tak vypadalo, bylo to z ciziny, upravené, nezvykle nové, drahé a těžko sehnatelné, takže jsem si myslel, že je to to jediné vhodné pro má zvířata. Abych myšlenku dokončil, s bukovými chipsy jsem začal topit, když jsem u druhého mláděte alterny našel uprostred těla úhledný čtvereček. To se mě s hoblinami nikdy nestalo.
Takže Danne já bych to řešil úplně naopak. U hoblin bych nic neřešil a chipsy bych u malých hadů vlastně neřešil také, protože bych je tam již nikdy nedal.