Tak popojedem. Naše Čiko, doslova zachráněna v poslední chvilce. Když mi přišla do rukou myslel jsem že to neuchodí: totální podvíživa, nesvlečená kůže, žebra jí lezli tak že by se na nich tehdy dalo strouhat, ani nemluvím o drápcích nalakovaných na růžovo.... Původni majitele díky bohu neznám, byl bych už asi v kriminále....
Ale co bylo, bylo. Teď je z ní parádní oraženej mazel.