Nezlobte se, ale nepodepíšu se. Jsem zastáncem toho, že pes patří, zvláště ve městě, na vodítko a nejlépe s náhubkem. Bohužel je to sice paušální, ale nenapadá mne jiné řešení. Že je některý pes hodný jiný ne, že je některý majitel zodpovědný a jiný s odpuštěním prase nejde rozlišit. Proč by člověk psa nemající či zodpovědný člověk se psem na vodítku měl být vystaven možným útoků ze stran těch nezodpovědných?
Pes je věc, ať se to někomu líbí nebo ne, z hlediska práva je to tak. A pokud si ji někdo pořídí, měl by mít či si zajistit dostatek informací jak s takovou věcí zacházet, jaké plynou z držení věci povinnosti atd. To u nás naprosto nefunguje, nedodržuje se, nedbá se. Proto je potřeba nastavit restrikce. Byť nepopulární, ale nutné.
Chci psa v paneláku? Už sama tato skutečnost je řešením spíše pro psychiatra než pro zákonodárce, ale budiž. To, že nemá pohyb je špatné vůči psovi a je za to odpovědný jeho majitel. Jak to řešit? Rozhodně ne tím, že kdejaký hafan bude pobíhat (a srát) po trávnících sídlišť, po městských parcích či ulicích. Chce-li mu páníček dopřát volný pohyb, nechť s ním chodí na místa k tomu určená. Dnes je v každém městě jedno nebo více cvičišť, většinou i s odborným vedením. Tak proč nejít touto cestou?
Nemyslete si, že psy nemám rád. Vím ale, že nejsem schopen psovi poskytnout veškerou péči (a to mám domek s dvorkem a předzahrádkou), proto si ho nepořídím. Bohužel, spousta lidí dnes uvažuje naprosto odlišně. Viz přeplněné útulky.
No nic, napadá mne ještě spousta věcí, ale cítím, že bych do toho vnášel i emoce a to nechci.