Testudo graeca

Obávám se, že jde o nepochopení celé problematiky. Proč potřebujete dosáhnout 80% vlhkosti v terku? T.g. nepotřebují takovou vzdušnou vlhkost, bohatě jim stačí a vyhovuje, dokonce je i pro gréku zdravější, běžná vlhkost v našich domácnostech tj. 40-60%. Jde spíš o to, umožnit želvě přenocovat ve vlhkém substrátu, aby měla možnost doplnit si tekutiny přirozenou cestou, tak jak je k tomu přizpůsobena.

To je pouze má neinformovanost Jsem ráda, že jste se ozval právě vy, pročítám dnes všechny vaše příspěvky! Na tuto stránku jsem narazila náhodou, právě po radě, že by měla vlhost v noci dostahovat právě těchto hodnot.Mám želvíka v koupeném substrátu-dřevěné "klacíky",je tam spokojen,na noc se opravdu zahrabává.Myslíte, že je vhodné tedy pouze podestýlku kropit?Jak často by se měl koupat? A když už,ráda bych se zeptala na trus.Občas má trus hodně vápenatý,jsou to bílé hrudky,čím to je a co s tím?
Děkuji,L.

Aha, pokud se bavíme o noční vlhkosti tak to je jiná. Ta by měla být co nejvyšší. Ono to není složité, celý cyklus by měl probíhat tak, aby se co nejvíce přiblížil přirozeným podmínkám a ty jsou jednoduché. V oblastech kde T.g. žijí, předpokládám, že se bavíme o Testudo graeca ibera, je denní vlhkost za jasných a slunečných dnů relativně velice nízká. Po východu slunce není po vlhkosti ani stopa. Něco jiného je to ovšem večer, po západu slunce. Lokality většinou bývají buď v oblastech nasycených přes den odpařenou vodou z moře nebo ve výšších polohách. To
znamená, že rosný bod (tj.100% vzdušná vlhkost)je relativně vysoký. Takovéto horizontální srážky jsou zhusta jediný letní pravidelný přísun vody v podobných oblastech. Želvy, zvláště pak mláďata, která ještě nejsou schopna s vodou efektivně hospodařit, jsou nucena se danému stavu přispůsobit a to se jim povedlo dokonale. Za tisíciletí vývoje dokonce tak, že jsou na takovémto "nepřímém" příjmu vody životně závislá. Proto nepomáhá mistička s vodou v terku, dokonce ani pravidelné koupání, přes tyto berličky se nedostatek noční vlhkosti (tj.cca.osmi hodinový pobyt ve vlhku), projevuje deformacemi krunýře, nemocemi ledvin, oslabenou imunitou, relativní krátkověkostí a častými úhyny.
Uznávám, že kdokoliv se kdy procházel v řeckých, chorvatských či tureckých horách za slunečního úpalu, musí má doporučení považovat za výplody chorého mozku, na vlastní oči vidí sucho, sucho a zase sucho, žádná mistička s vodou, dokonce ani ta nejmenší loužička, tak to jde den za dnem a měsíc za měsícem. Zkuste ale na takovém místě zůstat přes noc a sama uvidíte, že bez celty jste ráno mokrá skrznaskrz.

Dřevěné klacíčky budou zřejmě bukové chipsy, je to jistě věc názoru, ale já osobně takový substrát považuji pro želvy za nevhodný, pravděpodobnost že želva chips spolkne je velice vysoká. Je to nepodajné tvrdé dřevíčko a mohou nastat problémy.

Vápenatý trus, není trus ale moč. Želvy jsou schopny recyklovat moč tak, že odpadní látky zhušťují do bílé, více či méně pastovité hmoty, nebo do oranžovohnědé slizovité tekutiny. Ostatní "čistou" vodu znovu využijí. Fotky obou druhů moči jsou již tady někde v poradně nebo na mém webu, jistě na ně narazíte.