Njn, já myslím, že to do určité míry bude v tomhle směru všude. Já jsem to vyřešil elegantně - vzal jsem si stejně postiženou osobu. Zatímco já se snažím věnovat teraristice, manželka chová kočky a navzájem si krafáme do obojího...mí rodičové jsou klidní, anžto mají pocit, že jsem pod kontrolou, a zčásti už taky rezignovali
Faktem ale je, že jsem byl v minulém týdnu na pivku se spolužáky z gymplu, co jsem je pár let neviděl a ti jsou někde jinde - zatímco se probíraly dovolené na pláži v Itálii, rychlá jízda kdečím možným a samozřejmě "drbárna", s úděsem jsem si uvědomil, že žiju v poněkud odlišným světě a následně si s úlevou oddychl, jelikož jsem spokojenej

Nejvíc mě s "nepochopením" naštval děda, který mi byl coby zakladatel Lesoparku a chovatel všeho možného vždy příkladem, teď už je holt asi taky někde jinde...