Tak já jsem měla asi větší štěstí. Začala jsem jednou ještěrkou, teď už jich mám pět. Postupně se mi podařilo nakazit polovinu přízně. Nejprve se na to taky netvářili moc nadšeně, ale teď mi nosí housenky, volají když najdou kobylku, schovávají salát pro cvrčky. Manžel se smířil s tím, že občas vyrobí nějakou lampu do terárka. Chce to hlavně podporovat ostatní v jejich zájmech a oni pak většinou tolerují ty moje zájmy. Dokonce mohu odjet i na dovolenou. Moje sedmnáctiletá dcera už odmítá s námi někam jet, a tak za dozoru švagrové zvířátka obstarají. Jo a kromě ještěrů mám ještě tři korely. Těma korelama to vlastně začlo, protože je původně chtěly děti, no a to se přece líp bere.