Je to téměř stejné, želvy všech věkových skupin žijí na stejných lokalitách. Jediný rozdíl je v tom, že je nutné dbát na to, aby u mláďat nedocházelo k dehydrataci, přeci jen staré želvy umí s vodou již poněkud lépe hospodařit. Mladým prostě miska s vodou a občasné koupele nestačí. Tím ovšem rozhodně nechci říct, že dospělým to vyhovuje, pouze takovou péči přežijí poněkud déle. Dále je dobré takříkajíc "změkčit" extrémní podmínky. Teploty atd. Dospělá želva snese například bez jakýchkoliv problémů noční mrazík, malá sice také, ale proč ji vystavovat extrému když to není nutné. To platí i o vysokých teplotách. Je také nutné dbát na správné složení potravy, dietetické chyby se u mladých, vzhledem k intenzivnímu růstu projeví výrazněji.
Vím, že jde o neinformovanost, ale všeobecný dojem, že jsou vhodnější velké želvy, zavání alibismem, takový člověk dopředu připouští, že není schopen želvě poskytnout odpovídající péči a sází na to, že subadultní nebo dospělá želva přežije jeho péči poněkud déle. (tím samozřejmě nemyslím konkrétně vás, kritizuji všeobecný dojem či názor) Když takovou úvahu dovedu do konce, zjistím, že ani tak nejde dotyčnému o zdraví želvy ale o to, aby nepřišel v krátké době o své dva tisíce, to nemám rád. Závěrem, nebojte a jděte klidně do toho, chovatelé si velké želvy jistě také nevyndají ze šuplíku a musí si je hezky vychovat. Navíc následný pocit je velice příjemný.