Odčervení želvy pardálí
Ahoj, mám objednanou želvu pardálí z afriky (cca 10-12 cm), někde jsem se dočetl, že všechny tyhle "importy" mají všchni červy a je potřeba to z nich dostat. Než tuhle želvu připojím ke kolegyni do želvího stolu, tak jí samozřejmě čeká karanténa... Jaký byste mi doporučili přípravek? A za jak dlouho potom co ji budu mít doma byste mi doporučili ji ho dát? Díky!
Jo a ještě mám jednu otázku, na co všechno byste mi doporučili "dát si bacha" až si želvu budu vybírat? Předem děkuji.
Já bych si především "dal bacha" na želvu z importu. Ušetříš sice pár stokorun, které v budoucnu do ní stejně nacpeš, ale výledek bude nejistý. Pardalisky se u nás odchovávají, tak bych šel touto cestou, pohodlnější, jistější...
Víte, ono když jste student vysoké školy a máte rád želvy, chcete je chovat a vypěstovat si je do dospělců, mít "svou chovnou skupinu", tak zrovna u pardálek to není úplně nejlevnější záležitost. Nemůžu si dovolit (když chci želviček chovat víc, dát za jednu x tisíc kč) - protože jsem student. Kdybych byl pracující, tak by to bylo něco jiného... Želva 10 - 12 cm je těžko k sehnání, většina chovatelů má tenhle druh rozprodaný pár týdnů po vylíhnutí. A ještě něco, POCHYBUJI, že nějaký chovatel tohoto druhu začínal jinak, než s dovezenými želvami. A jestli ano, tak jich asi opravdu moc nebude. Pro želvu zajistím otimální podmínky a jak řekl KHor, tak se budu modlit!
Tak se do mě pusťte...
Tím spíš bych uvažoval o odchovu, ale je to tvoje věc.
Pardalisku bych si domluvil zrovna u Khora a čas modlení strávil jinak. Jsem ateista, díky Bohu!
No, já jsem DÍKY BOHU křesťan, takže ta rada byla vážně na místě.
Něco tak krásnýho jako želvy se přece nemohlo vyvinout z nějaký buňky. 
A když jo, tak z čeho je ta buňka? 
Tak já se do toho ještě trochu zamontuju.
, ale koupit si želvu z odchovu je i přes relativně vyšší nákupní cenu finančně opravdu výhodnější, to se ani nezmiňuji o morální stránce celého problému (také mám některé želvy z importu). Je jasné, že můj současný názor může někdo napadnout jako účelový, přesto si neodpustím abych jej nevypustil do světa. Ve vašem případě, kdy máte představu o vytvoření chovné skupiny a cílevědomém chovu to není až tak aktuální, ale dovoz mláďat z místa "trvalého pobytu" a následné rozprodání na mazlíky považuji mírně řečeno za neetický. Jeden z důvodů je vysoká úmrtnost a zatěžování divoce žijících populací lidskými rozmary a to přesto, že je možnost uspokojit svou potřebu jinak. Ale abych neodbočoval od tématu, znám chovatele s relativně bohatými zkušenostmi, kterému se nepodařilo udržet při životě skupinu pěti mladých G.p ani kdyby se stavěl na hlavu, během půl roku bylo vymalováno, jiného, který má G.p. dvě v relativně slušném stavu ale nerostou tak jak by měli, dalšího, který je naprosto bez problémů (dotyčným se omlouvám za použití příkladu). V zajetí odchovaná G.p těch 12-13 cm doroste v odpovídajících podmínkách překvapivě brzy již během tak 1,5 roku. Nevěřil by jste, kolik chodí zoufalých dotazů od čerstvých majitelů jedné nebo dvou G.p. a nedá se jim nijak pomoci. Tendence svalovat vinu pouze na dovozce je nefér a nic to neřeší. Není to prostě dobré. Máte-li možnost raději volte odchov než import a raději si počkejte. Tuším, že toto jste slyšet nechtěl ale rozhodně bych to alespoň uvážil.
Vaše důvody Petře samozřejmě chápu a při velkém štěstí to může i vyjít (schválně nemluvím o zkušenostech ale o štěstí), ale věřte tomu, že Carlos má do jisté míry pravdu. Já vám sice žádná mláďata nabídnout nemohu, protože jsou zamluvená dlouho dopředu i vajíčka co ještě ani nejsou snesená
Vážím si vašich rad. Ale na uvažování je už stejně pozdě, želva je zaplacená. Upřímně, já s vámi ve všem souhlasím a vlasntě se těším, až ten zákon o importu zpřísní tak, že importérům se to "nebude vyplácet". Slyšel jsem (z důvěryhodného zdroje), že v Německu takový zákon budou zavádět už teď a že u nás se to co nevidět chystá. Importéři budou muset zvířatům poskytnout přísnou karanténu atd., takže celé tohle dovážení brzy skončí. Ale, když to vezmu z druhé stránky (nejen, že jinak bych si tu želvu teď nemohl dovolit), tak jsem zase rád, že si ji koupím já který znám, řekl bych důkladně, všechno co radíte na svých stránkách (Petrr = Jakubycek), než někdo kdo o želvách vůbec nic neví - páč tady je procento toho, že ta želva přežije asi opravdu hodně malé. Jasně, teď všichni můžou napsat, že se vymlouvám a že kdybych byl vážně proti importům, tak je v tom nepodporuji... A já vám n a to nemám co říct. Prostě stalo se, želvu mít budu a věřím, že se jí povede dobře (celých těch 130 let, nebo jak dlouho ty pardálky žijou
).
...
Zrovna ja treba vim myslim moc dobre. I presto neverim ze se vyplati kupovat o par stovek levnejsi importy kdyz jsou k dispozici odchovy - uprimne - prijde mi to dosti kratkozrake. Vybrat "dobrou" zelvu z importu neni nikterak jednoduche a chce to zkusenosti. Pokud byt jen jedinkrat "sahnete vedle", muze se stat, ze kvuli sestaveni chovne skupiny budete muset koupit jednu az dve levnejsi "nahrady" uhynuleho kusu. Kdyz pripoctete naklady a investice do lecby pripadnych problemu - zvazte sam co vyjde "levneji", lepe pro Vas a i lepe pro zelvy.
lide, kteri u nas s temito zelvami pred x lety zacinali ani mnoho jinych moznosti nemeli (narozdil od Vas)...pokud jste i presto presvedcen, ze import je to nejlepsi, do ceho se muzete pustit, verte, ze jak rika Khor - paraziti jsou ve srovnani s moznymi jinymi komplikacemi takrka ten nejbanalnejsi problem, se kterym se muzete setkat.
Jak jsem už napsal, tak stejně už koupi nemůžu vzít zpátky, za želvu je zaplaceno. Nechci aby to vyznělo nějak špatně, ale aspoň se na vlastní zkušenost přesvědčím, jak to s těmi importy je. Udělám vše co bude v mých silách (a jelikož byla řeč o modlitbách, věřím že nejen já...
). Ale vážím si vašich rad.
Kdyby
toto byl jediný problém "importů", tak to by bylo veselo
Bohužel jediný problém to zdaleka není, tím nejzásadnějším problémem je stres. Naneštěstí si můžeme i vybrat ze dvou možností. Stres z přepravy a stres z radikální změny životních podmínek, první je relativně snadné rozpoznat, druhý je zákeřný a riziko trvá po celou dobu adaptace, což může být klidně i rok. Nikdo vám nedokáže poskytnout manuál, podle kterého při výběru postupovat. Musíte do značné míry spoléhat na štěstí. Možná vám pomůže postup, který bych praktikoval já.
1/ pro želvu si osobně dojeďte k importérovi, nechte si ukázat celou skupinu dovezených želv, udělejte to co možná nejdříve po importu, nejlépe tentýž den, je-li to možné. Želva, která se těsně po převozu bude chovat "normálně", bude se pohybovat, zkoumat okolí a třeba i přijímat potravu, má velkou šanci že unikla stresu z přepravy. Opěvované karantény jsou nanic. Želvy dokáží v "dobrém" stavu umírat podstatně déle než tři měsíce. Vy potřebujete co nejrychleji dostat vybranou želvu pryč ze skupiny ostatních, důvod je zřejmý.
2/ Všímejte si očí, čisté jasné svítící korálky plné zájmu jsou vždy lepší než polozavřená, matná, upatlaná kukadla, která nic nezajímá.
3/ Kontrolujte stav krunýře, stopy po plísních, nekrózách, barevně odlišných skvrnách. Zvláště narůžovělé skvrny bývají problém, vidíte-li po zatlačení pod rohovinou tekutinu, je to špatně.
4/ Poslechněte si jak želva dýchá. Po přiložení ucha k první třetině karapaxu nesmíte slyšet sípání, bublavé zvuky atd., v podstatě by jste neměl slyšet nic.
5/ Je to takové hloupé ale dost to vypovídá, prohlédněte a očichejte želvě okolí kloaky, čistá kloaka a normální smrádek je v pořádku, ušpiněná a ostře, po čpavku, zapáchající je problém.
6/ Celková kontrola, jako přiměřená váha, stav kloubů, absence mechanického poškození atd.
Důležité je poskytnout vybrané želvě doma klidné nefrekventované místo(vaše pozorování by mělo probíhat pokud možno nenápadně s omezením manipulace), dostatek vody a odpovídající potravu. Pozor, příliš šťavnatá a pestrá strava není dobrá, většinou lidé nahrnou v nadšení z nové želvy do terka všechno možné, od banánů po salát což je docela průšvih, s želvou se totiž nikdo nemazal a baštila dosud pravděpodobně polosuché traviny atd., je to to samé, jako kdyby člověku zvyklému na brambory, chléb atd. dali najednou půlku prasete.
To je asi tak vše, základní vyšetření trusu, pečlivé pozorování životních projevů a pravidelné modlení je asi tak to, co vás pro začátek ještě čeká. Rozhodně nedoporučuji bezdůvodné, preventivní léčení čehokoliv bez potvrzené diagnózy.
Khore, děkuji moc...
Petrrr - chcem sa spýtať takto s odstupom času, ako to dopadlo s tými pardalkami ?