Já jsem prý byla vždycky dítě přírody. Už ve školce ze mě učitelky "měly radost", když jsem zachraňovala žížaly ze silnice při cestě na oběd. Ale doma jsme zvíře nikdy mít nemohli, protože "kdo by se o něj staral, když pojedeme...". No a pak mě můj drahý ulovil na svého jemeňáka a rybičky a teď máme kuhlíky, anolise, 3 akvárka a 2 pubertální koreláky Jen kdyby se můj drahý tak nebál hadů...