Nedávno se mě máma ptala, jak jsem se k tomu vlastně dostal. Tak jsem jí připomněl jak nás s bráchou vzala na jaře 86? (po tom co ztroskotaly plány se psem a kočkou) na burzu do Holešovické tržnice a tam jsem ohromenej koukal na mláďata krokodýlů a všechny ty hady. Odnesli jsme si tenkrát párek Džungaráků... o pár let později jsem navštívil strejdu ve Švajcu a zjistil že má plný sklep akvarijních rybiček. To byl druhý impuls a pak samozřejmě návštěvy kamarádů na základce, jejichž tátové chovali krajty a hroznýše... Teď to bude 9 let co se tomuto koníčku věnuju aktivně a musim říct, že to láska na celý život. Mám jenom pár terárií, ale posedlost to je šílená...