Vím že má neschopnost tykat neznámým osobám, natožpak osobám opačného pohlaví působí v současné době a zvláště na netu značně anachronicky, až snad možná i arogantně, jiný už ale nebudu, takže si s tím rozhodně hlavu nedělejte, patřím prostě k jiné generaci, u které mělo oslovení jistý význam a váhu vyjádřitelnou snad možná lechtivým příměrem "už je tam milostivá paní, můžeme si tykat", promiňte, ale ve dvanáct v noci mě nic méně frivolního opravdu nenapadá.

bohužel z jejich pohledu to vypadá tak, že "Já musím držet hubu (pardon, pokud to slovo někoho pohorší), nemám nárok nic říct, a možná za dvacet let, až budu mít dost nachováno, bude někoho zajímat můj názor."

Vyznělo-li to tak, nebyl v tom původně záměr, ten začal být možná aktuální ve chvíli, kdy sprška invektiv a nesmyslných argumentu přesáhla únosnou mez.
Běžná praxe je myslím taková, že se snažím (moc rád bych řekl snažíme, ale buďme adresní) poradit i s problémy, které byly již možná tisíckrát řešeny, trpělivě a bez jakékoliv arogance. Samozřejmě si uvědomuji, že dotaz je něco úplně jiného než vyjádření názoru, v tomto případě mohu slíbit, že si dám větší pozor, pokud nebudu obšťastněn protiargumenty typu "úplná pitomost, blbost, nesmysl" a pokud kvůli svým názorům nebudu podezříván s používání lopuchu atp.
Myslím, že nepokazil-li jsem něco nyní, máme "vyříkáno" je to tak?