Obávám se, že "idealismus" je v tomto případě více než na místě. Je mě jasné že sdílení území s velkými šelmami bylo, je a bude vždy problematické, nicméně Evropa je stejný "kus placu" jako kterékoliv jiné místo na zemi a myslím, že je nejvyšší čas naučit se, nebo se alespoň o to pokoušet, žít s opravdovou přírodou, ne s tou naplánovanou, hodnou pseudopřírodou, kde klotový rukáv rozhoduje kolik kusů vysoké je ten nejsprávnější počet na hektar a jaký druh zvířete je akceptovatelný a který nikoliv. A pokud by byla rizika neúnosná, což je pravděpodobné, je potřeba vytvořit alespoň omezená území, kde příroda je opravdu alespoň trochu podobná přírodě se vším všudy, tedy i s tím nejzákladnějším tj. přirozenou predací, ona je to totiž jedna z nejzákladnějších podmínek přirozeného vývoje. Vymlouvat se na to, že u nás ne, protože je to nepohodlné, je sice jednoduché, ale řešení to není, to samé si mohou a celkem oprávněně říkat všichni kteří mají to "štěstí", že jejich teritorium se překrývá s teritoriem šelem.

Promiňte ale tvrzení, že šelmy jsou vázány na horské oblasti není zcela přesné, mnoho druhů opravdu velkých šelem a mezi ně patří i ta současná největší, žijí naopak od nulové výšky nad mořem a v relativně těsném sousedství s lidmi.