Zdravím, všude kolem nás stále slyšíme, že je tady svoboda, proto bych chtěl hájit i svobodu svého stravování. Setkávám se s mnoha odchylkama od normálu (styl výživy nám daný evolučně), které nutně nemusí vést rovou k nějaké poruše příjmu potravy, ale bohužel tomu bývá spíše naopak - často končíc nějakou psychickou poruchou. Tím se nechci nikoho dotknout, ale většina lidí nerozezná hranici mezi zdravým stravováním a počínající poruchou ve vztahu k jídlu. Určitě už není normálním jednáním, když vás někdo odsoudí jen proto, že si dáte plátek masa. Nevím jak se přesně vyjádřit, ale už jsem se setkal s tolika případy a nemocnými, že bych nikomu z vás nepřal nějakou podobnou poruchu. Na jednu stranu chápu konzervativní masožrouty a na druhou stranu i vegetariány - a teď ke komu se přiklonit? Ke stylu, který nás dostal evolučně tam, kde nyní jsme a nebo stylu, který je v plenkách a nevíme jaké důsledky bude mít na další generace, je to velice komplikované a nikdy se nedohodneme, jelikož vždy pohlížíme subjektivně a ne objektivně. Chápu, že se vegetariáni cítí díky svému stylu skvěle a možná chtějí, aby se tak ostatní cítili také...osobně to znám, já jako muslim šířím také hodně myšlenky islámu, jelikož mě dělají lepším člověk a rád bych, aby pomohl dalším...ale to s tím moc nesouvisí, jen volný proud vědomí! Nejsme tu od toho, abychom jeden druhého odsuzovali a proto si každý kousněme do toho svého!