dominantní samice

Ahoj, chovám dvě želvy nádherné samičky a jednoho samce odděleně, protože samec se pere a kouše. Před měsícem jsem je dala zase po delší době dohromady, samec sekal latinu, větší samice ho měla dobře zvládnutého, takže si nedovoloval a choval se slušně i k té menší, bojácnější. (Dřív se i pářili.) Občas sice po ránu došlo na nějakou rvačku, ale nic vážného, a když jsem byla v pokoji, samec se obvykle choval relativně neškodně. Uběhly dva týdny. Pak jsme odjela na dva dny na služebku, a když jsem se vrátila, byla menší bojácnější samička strašným způsobem zřízená - pokousaná byla úplně všude a jeden drápek měla dokonce ukouslý a trčely jí ven nervová vlákna. Druhá samice byla v pohodě. Samec také nejevil větší známky pokousání. Zraněnou vystresovanou samičku jsem oddělila. Dva dny se nic nedělo. Pak ale samec nějaký ,,záhadným" zpsůobem přišel o kus drápku, tak jsem se vrátila k zavedenému chovu oddělených pohlaví.

Má někdo zkušenosti s tím, že by se mu želvy takhle servaly nebo že by dominantní samice zřídila druhou samici? Případně, že by samec byl slušný k dominantní samici a všechny ostatní kousal a pronásledoval?

Taky jsem slyšela, že prý když se chová pohromadě víc samic se samcem, tak u želv nádherných oplodněné vejce snáší stejně jen dominantní samice, kdežto ostatní samice (díky čemusi co ta dominantí vypouští do vody) mají stejně vejce neoplodněné. Čili pro mě jako pro chovatele nemá smysl, pořizovat k samci víc samic. Nebo by pomohlo, dávat dohromady vždy samce a konkrétní samici? Nebo mám sehnat ještě dalšího samce? Případně jaká je ideální chovná skupina u těchle želv?

Je toho dost, tak snad se tím někdo prolouská a napíše názor. Díky.