Namátkou to byl právě původ zvířat, doba jejich držení v chovu, vydávání WC za CB, ověřenost v chovu, příjem potravy, vydávání jalových samic za chovné s nesmírnými počty mladých, ale zažil jsem i záležitosti osobního charakteru - pomlouvání za zády jeden druhého, přestože jsou a vystupují jinak jako kamarádi, špinění dodavatele s nímž jsou jinak jedna ruka, kritika jeho veterinární péče za zády, jíž procházejí zvířata v "karanténách", kdy si dotyčný nepamatoval, že mi před půl rokem dotyčného vychvaloval, jak jsou u něj zvířata perfektně přeléčena a za další půlrok tvrdil, že dostávají pouze entizol, vadí mi prodejní praktiky některých z nich, kdy je alfou a omegou nalhat kupci, že chov není zdaleka tak těžký, jak se uvádí a caninus může být prvním hadem atd.. Snad to takhle stačí. Opravdu nemám potřebu si tu něco vymýšlet, caninusáři se v tomhle potápějí mezi sebou a ač neříkám, že jsou tací všichni (určitě všechny neznám), pak ti, s nimiž jsem měl tu čest mě nepřesvědčili o tom, že je jejich jednání korektní (Železný by ze mě měl radost).
S těmi znaky jsem s Vámi opravdu na stejné vlně, když si pročtete nějaké mé dřívější poznámky právě k variabilitě kreseb, barev, hned pochopíte. Také neupírám nikomu to, že se mu líbí právě něco jiného. Z toho účelu jsem se snažil poukázat na to, že každé zvíře má svou cenu, byť pro každého jinou, ale ani jedno ani druhé nelze podřazovat, nebo naopak stavět výše.