Ukradeno z BioLib, napsal Milan Kořínek

Velikost:

Tělo mají dlouhé 45-65 centimetrů, ocas je stejně dlouhý, hmotnost má 4-8 kilogramů.

Ekologie:


V přírodě je hojný na celém areálu výskytu. Žijí v lesnatých oblastech, obvykle v okolí vodních toků. Jsou aktivní ve dne. V nebezpečí nebo při úleku se ozývají pisklavými hlasy. Velmi dobře šplhají, na stromech také vyhledávají potravu. Živí se plody, menšími savci, ptáky i jejich vejci, plazy a obojživelníky. Nepohrdnou ani hmyzem, pavouky a měkkýši. Požírají i plody, bobule, ovoce a jiné části rostlin. Žijí ve skupinách do 20-25 kusů. Zbarvení je variabilní a může se měnit v různých odstínech rezavé, hnědé a šedé barvy. Jsou velmi zvídaví a dlouhým nosem, který nese vynikající čich prošmejdí kdejakou skulinu, kde by se mohla skrývat tučná larva nebo jiná pochoutka. Silnými drápy na předních nohách dokáže vyhrabat potravu i ze země. V okolí lidských sídel se živí odpadky a občas upytlačí domácí drůbež. Samec je o něco větší než samice. Dožívají se okolo 18 let.Rozšíření

Téměř celá Jižní Amerika až po Argentinu, na severu zasahuje do Mexika a jižních

Nosáli se chovají celoročně ve venkovních voliérách. Musíme jim však poskytnout mrazuprostou ubikaci nebo vytápěnou boudu. Naše zimy snáší celkem dobře, ale při silnějších mrazech jim často omrzají konce dlouhých ocasů. Pokud je v takovém výběhu vhodný strom, nosáli jej velmi rádi využívají. Musíme však upravit větve okolních stromů tak, aby nemohli přelézt a uprchnout. Do voliéry se musí umístit silné větve, lana a kmeny stromů, po kterých rádi šplhají. Poskytneme jim jednu budku na 1-2 zvířata. Vhodné jsou i duté kmeny. Boudy zavěsíme do výšky 1,5-2 metry, kde je využívají raději než když jsou umístěné na zemi.
K porodům dochází nejčastěji od dubna do června. Samice rodí po 70-77 dnech 3-6 mláďat, která kojí dva měsíce i déle. Ta se osamostatňují po 8-10 měsících, někdy s ní zůstávají i déle. Odchovávat lze mláďata i od několika samic v jedné budce. Ztráty na mláďatech však bývají větší než když je rozdělíme. Odstavujeme je ve 3-5 měsících.
Na krmení dostávají myši, potkany, jednodenní kuřata, slepice a mleté maso s vařenou rýží, vejci a tvarohem. Jako přídavek se podávají piškoty, sladké ovoce, smetanové a tvarohové krémy a kompoty. Denně podáváme okolo 0.5 kg krmení. Na zimu si neukládají tukové zásoby, proto se musí krmit pravidelně po celý rok s jedním dnem půstu v týdnu. Důraz je nutné klást na vysoký podíl biologického krmení a doplnění vitamínů a minerálií. Při nevyvážené stravě samice po porodech často trpí různými metabolickými poruchami.