Krmení divokými hlodavci
Zdravím nejen hadaře,
co si myslíte o krmení hlodavci z přírody?
Já osobně jimi krmím a to většinou myšicí temnopásou (Apodemus agrarius), která se mi chytí do pasti nejčastěji-zvláště v tomto období skoro obden. Pak také hrabošem polním, kterého chytím při polních pracech(svých i jeho)
.
Vím, že proti této praxi bude vícero námitek a zkusím je zde načrtnout:
1, možnost přenosu patogenu na hady - myslím si, že příliš nehrozí
2, přenos patogenů na člověka při manipulaci s divoce žijícím hlodavcem - bude asi aktualní spíše ve
městech? a dá se ji předejít dodržováním hygieny
3, možnost otravy hadů - hrozí jen tam, kde jsou hlodavci tráveni, tzn. budu-li pokládat otrávené navnady-nebudu krmit
Jaké spatřuji výhody krmení "nachytanými" hlodavci:
1, já i moji kolegové jsme vypozorovali, že hadi projevují větší zájem o potravu
2, zpestření jídelníčku
3, také určitá zanedbatelná úspora financí
Budu rád, když se zapojíte do debaty se svými postřehy:)
Ještě relativně nedávn nebylo jiných možností - 20 let zpět. Myslím, že od našich hlaodvaců toho hrozí jen málo (asi opraví JaBula). Co se týče přijímání krmení, mám stejnou zkušenost, chutnají jim víc. VH
v podstate je to tak. Ac jsou divoci hlodavci casto doslova plni parazitu (nymfy klistat, x druhu roztocu, blechy, vsenky, larvy tasemnic, dospele tasemnice, hlistice, kokcidie, mikrosporidie,pneumocysty...)kterych si bez podrobneho zkoumani zviratka ani nevsimneme, jen malo z nich je schopnych se uspesne a dlouhodobe prenest na hada, zvlast na takoveho, ktery pochazi z odlisne geograficke oblasti nez mezihostitel (hlodavec). Problematicke vsak urcite muze byt zkrmovani divokych hlodavcu evropskym zmijim (tam je mozne si prinest napr. sarkocysty), spekulovat se da i o uzovkach typu natrixka, koronela, situla, sauromateska (tam by mozna mohl fungovat nejaky nespecificky parazit ktery bezne koluje mezi nasimi hady a byl by schopny se uplatnit i u pribuzneho hada, jehoz prirozeny vyskyt je od nas co by kamenem dohodil). Co s tyka prenosu nemoci zpusobenych bakteriemi a viry...tam obavam se neporadim...
Podstatná je hlavně ta finanční úspora
, a pak možná i nutriční kvalita těch zvířat. Myšic jsem chytil jen pár, většinou hraboše. Radši jsem krmil čerstvě zabitýma, ale sklepával jsem je ve vaně. Po sklepnutí jim totiž z kožichu začaly vyskakovat nejrůznější "breberky" (na bílém povrchu vany to šlo dost dobře vidět), které zjistily, že jejich hostitel je kaput, a už z něj nic moc asi nevysají. Nechtěl jsem, aby to vyskákalo všechno v terárku v okamžiku, kdy hraboše had usmrtí, aby to pak nepřelezlo na psa, nebo rodinu.
Jinak je třeba říct, že hraboši nejsou žádná ořezávátka (ne srovnání s laboratorníma myšma) a neváhají kousat a aktivně se bránit. Jsou to silná divoká zvířata, takže některé hady by to mohlo překvapit, že svůj život nedají tak lehce jako laboratorní myši.
Ale nechci strašit, většina hadů to určitě zvládne, a pokud máte tu možnost, tak je škoda to nezkusit.
Musím říct, že já bych nesebral odvahu a neriskoval, abych zrovna já byl ten vyjímečný případ, kdy se něco z volně žijících hlodavců na hada dostane (breberky nebo i infekce). Na druhou stranu uznávám, že "divočina" hada nabudí daleko lépe než laboratorní hlodavci.
Ale co by se na ne mohlo dostat? Me nic nenapda... Krmil jsem uz mockrat i mysma domacima, ale hlavne hrabosema a hadici jdou dobre...VH
Já tomu věřím a nevím, co konkrétně by ten had mohl dostat, ale nešel bych do toho.
Osobně jsem se vždycky bála přiotrávených hlodavců - nebydlím na samotě a to, že nepoužívám jed na krysy neznamená, že ho nepoužívá soused...Řešením není ani jít na lov do polí, tam jsme se s jedem taky setkali - přesněji řečeno si na něm pochutnali naši psi, takže nic veselýho.