Moc se omlouvám zkušenějším jestli tu teď budu plácat nějaké blbosti ohledně přesnosti dávkování Gentamicínu (ale pálim to tak nějak z hlavy, jak si pamatuju);
Před lety jsem měl totožný problém u samice chondropythona.
Klasika: Hlenění a občasné nafukování jícnu, ...a občasné i zvedání až zaklánění hlavy (opistotonus). Protože pravidelně žrala, nechtěl jsem to řešit antibiotiky a céčko pomohlo vždy jen krátkodobě. Když stav trval skoro rok, rozhodl jsem se vše radikálně vyřešit.
Z výtěrů byla vykultivována Pseudomonas aeruginosa s citlivistí na Enrofloxacin, Gentamicín a Chloramphenicol.
Ikdyž jsou to všechno dle mojeho názoru driaky, byl nasazen Gentamicín v klasickém dávkování: 2,5 mg./kg (tuším že po 72 hodinách intramuskulárně - 7 dávek)+ podpůrná léčba vitamínem C. Injekce byly aplikovány v zadní čtvrtině těla. Dokonce i C-čko bylo poctivě přepichováno na několikrát aby nedošlo k možné ,,zavrdlině" (což se prý dle info. veterináře může u cečka stát).
Pseudomonáda šla přeléčením do ,,kopru", had odešel do ,,kopru" cca o dva měsíce později na selhání ledvin.
Po čase jsem se dozvěděl; od jednoho nejmenovaného veterináře, že má dobré zkušenosti s léčbou pseudomonády u chondroušů Gentamicínem (ústní sdělení). A celý ,,fígl" má údajně spočívat v aplikaci jen 6-ti dávek!!!, s odůvodněním že po aplikaci 6-té dávky je nutná trpělivost, protože léčebný účinek nastupuje až s odstupem času (až po více dnech). A samotná sedmá dávka má už působit nefrotoxicky. Máte někdo nějakou osobní takovouto zkušenost s úspěšným užitím Gentamicínu u chondroušů?
Problém u zmiňovaného chondrouše jsem řešil cca před 8-10-ti lety (teď to tu pálim taky z hlavy, jak si snad správně pamatuju).
Ale všichni zkušenější chovatelé vědí jaké svinstvo gentamicín je a veterinář (jméno uveřejňovat nebudu) který mi tuto informaci sdělil je mezi teraristy poměrně uznávaný (nebo alespoň v tu dobu).