Není to sice nijak ideálně ostré, ale vypadá to jako cysta motolice nebo tasemnice. Teoreticky s tím může zvíře žít několik let bez problémů stejně jako uhynout zcela neočekávaně a náhle. Může to být ale i něco jiného, musel bych to vidět na vlastní oči pod lupou. Ta játra na prvním snímku se zas nezdála mít až tak strašlivou barvu - játra želv uhynuvších na akutní hepatitidu, které jsem viděl při pitvě, byla žlutobíle kropenatá, prý lipidoza, normální barva je červenofialová, u samic během tvorby vajec prý často celkově nažloutlá - do vejcete se vráží dost tuku.
Zešednutí očního bělma by teoreticky mohlo být způsobeno vysráženým cholesterolem, ukazoval to jednou kolega z Maďarska u Staurotypus triporcatus krmených krysami (- prý příliš tučná strava). Chtělo by to fotku osrdečníku daného zvířete, úhyn v krátké době po vysokých teplotách by mohl být něco jako infarkt (i vcelku mladá želva může být kardiak a trpět i jinými doslova civilizačními potížemi). Málokdo si uvědomí, že zvířata v teráriu mohou být silně a dlouhodobě překrmovaná, ono to chovateli dělá radost, jak krásně baští, ale v přírodě musí vyjít s mnohem chudší stravou a dost se naběhat, než se pořádně nažere. Docela rizikové je pak dlouhodobé skrmování velkého množství ovoce, např. banány mají v sobě plno tuku, cukru a draslíku, minimum vápníku a vlákniny atd. I Geoemyda spengleri, byť je hlavně masožravá, by měla mít nějaký podíl rostlinné potravy, nejlépe nějakého listí. Larvy potemníků v sobě mají jednak nevhodný poměr minerálů, jednak dost tuku. Myšátka, byť se to nezdá, nejsou nijak zázračným zdrojem vápníku, tedy pokud nejsou čerstvě nakojená - kostra myšete je převážně chrupavčitá, ale zas vynikajícím zdrojem stopových prvků, a jiných tzv. "mikronutričních elementů". Ale překrmovat jimi bych nedoporučoval, nadto asi hlavně pro samici po páření. Ideální jsou žížaly a hlemýždi, to se konec konců všeobecně ví.